Od moderních odborů po nezávislost justice na kongresu Právní prostor

V Seči u Chrudimi se konal od 16.-17. dubna již devátý ročník kongresu Právní prostor. Odbornou záštitu převzala ministerstva spravedlnosti a vnitra společně s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým a Českou advokátní komorou. V programu vystoupila řada odborníků s tématy z rozličných oblastí práva, například JUDr. Josef Baxa, profesor JUDr. Pavel Šámal, PhD. nebo Mgr. Marie Zemanová a další.

Na místo moderátora usedl Mgr. et Mgr. Michal Vávra, který mezi prvními u řečnického pultu přivítal JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., zástupce České advokátní komory, která poskytla kongresu záštitu. U řečnického pultíku jej vystřídal JUDr. Petr Meduna, který přednesl příspěvek s názvem Co vše může být pro advokáta a soudce klíčem k soudní síni. Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, protože neexistuje ideální soudce, ideální advokát, ani ideální společnost. Je ovšem jasné, že bez kvalitního zastoupení nemůže soudce rychle, včas a kvalitně rozhodovat.

Mikrofonu se následně ujal Mgr. Vlastimil Diviš s příspěvkem o právní úpravě liniových staveb se zaměřením na jejich povolovací procesy. Problémem procesu povolování je především jeho neskutečná délka – zabere minimálně 10 let a předpis, který měl celý proces povolování zrychlit (zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby) stále bobtná a prošel již mnoha novelizacemi.

Dopolední část programu pokračovala vystoupením JUDr. Lukáše Hadamčíka, který se věnoval aktuálním otázkám nájmu bytu a domu. K nevyjasněným otázkám patří například výše finanční jistoty a její úročení, neboť „pronajímatelé by neměli být považováni za bankovní instituce, nemají možnost takových zisků jako banky,“ uvedl přednášející.

JUDr. Nataša Randlová, Ph.D. přišla s příspěvkem nazvaným Moderní odbory – odbory nového typu nebo pouhý business, který byl pro účastníky překvapením, neboť o tzv. moderních odborech neměl téměř nikdo z účastníků povědomí. Jedná se o odbory, které nepůsobí přímo v dané obchodní společnosti, ale jen vzdáleně. Jejich zástupci se nechtějí scházet osobně, ale komunikují jen elektronicky. Zároveň ale splňují všechny podmínky pro vznik odborové organizace. V některých případech ovšem hrozí, že jde pouze o novou formu vydělávání peněz a parazitování na některých problémech společností.

Po obědě vystoupil Ing. Radim Martynek s příspěvkem Etiketa vážně i nevážně aneb co s chlebíčkem spadlým na zem, který v sále rozproudil diskuzi a aktivitu všech účastníků. Může klient-muž nabídnout tykání advokátce? Nebo advokátka klientovi? Kdo je slečna a kdo paní? Jak správně na e‑mailovou komunikaci? Ing. Martynek stihl odpovědět na tyto, ale i na mnohé další otázky.

JUDr. Roman Fiala se dále zabýval spory o dědické právo a začal konstatováním, že „hodnotit mezilidské vztahy dříve, než mezi účastníky proběhl spor o dědické řízení, je předčasné“. Situaci navíc komplikuje občanský zákoník, který preferuje spíše zůstavitele než dědice. „Vzhledem k tomu, že soupis zůstavitelova majetku je chimérickou představou, je výhrada soupisu jen zaklínadlem, které umožní nabývat odpovědnost jen do výše, jak bývala dříve,“ uvedl JUDr. Fiala.

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek se věnoval aktuálním problémům autorského práva se zaměřením na tzv. náhradní odměny za prázdné nosiče. Objasnil pojmy jako sdělování veřejnosti nebo spravedlivá odměna. Upozornil na poplatky za prázdná média. Po jeho příspěvku se rozproudila bouřlivá diskuze ohledně potřeby a efektu změny autorského práva, a především ohledně vlivu judikatury na zpracování zákonů.

Soudní judikatura a dotváření a přetváření práva? Příklady z aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím bylo téma JUDr. Mgr. Ivo Pospíšila, Ph.D., podle kterého „jsou okamžiky, kdy by se soudci měli zamyslet nad tím, kdo je v právním státě tvůrcem zákonných pravidel a zvážit zatažení ruční brzdy“. Ve svém příspěvku se věnoval především recentní judikatuře k zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jehož problém je hlavně v jeho obecnosti. „Judikatura vedla k tomu, že zákon úplně rozložila a nutíme povinné subjekty, které často nejsou právníky, dělat složité testy, které nejsou schopni obsáhnout. Přitom právo na informace neumožňuje rozlišovat, kdo je žadatelem o informaci, neumožňuje někomu informace poskytnout a někomu ne,“ komentoval přednášející.

Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. se zamýšlel nad aktuálními návrhy změn ústavního pořádku. „Česká ústava je relativně solidní a spíše osvědčená, bylo by ji možné novelizovat jen dílčím způsobem,“ uvedl. V současnosti lze nalézt několik návrhů na změny ústavy (referendum, zavedení klouzavého mandátu, zavedení přímé volby starostů a hejtmanů, změny v NKÚ), jen minimum z nich má ovšem šanci na úspěch a pokud ano, neměl by být takový návrh přijat osamoceně, ale jako součást vyváženého balíčku.

Se systémem odklonů v justiční praxi a jeho problémy seznámil účastníky kongresu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Začal několika statistikami, z nichž vyplynulo například to, že za loňský rok byly odklony použity u 18 % trestních řízení. Kromě ostatních odklonů věnoval profesor Šámal pozornost i dohodě o vině a trestu. Při jejím přijímání vycházel zákonodárce z toho, že trestní řízení bude zrychleno, zjednodušeno a zefektivněno, což se ovšem nestalo. Proč je tedy dohod tak málo? Proč se institut nevyužívá? Důvodů je podle profesora Šámala několik: „Jde o poměrně zatěžující institut (v přípravném řízení), u kterého je nutná obhajoba, státní zástupce má největší motivaci uzavřít dohodu na začátku řízení, obviněný až ke konci a celý proces se tak nesetkává časově. Řešení se nabízí několik, mezi jinými například možnost uzavřít dohodu až v řízení před soudem.

Blok věnovaný trestnímu právu uzavřel JUDr. Libor Vávra s příspěvkem pojmenovaným Kdo si hraje, nezlobí?, který se týkal online her a možných trestněprávních konsekvencí událostí, které se mohou v tomto prostředí stát, především krádežím herních účtů a postav, výzbroje, výstroje či zbraní apod. V českém prostředí zatím není dostupný judikát, který by se touto záležitostí zabýval, i když se podobné události již několikrát staly předmětem policejního vyšetřování.

I letos účastníci konference s napětím očekávali, čím organizátoři překvapí v rámci společenského večera. Pokřtěn byl inovovaný právní informační systém CODEXIS, pod názvem CODEXIS Green. Následovalo vyhlášení výsledků 8. ročníku soutěže „Ukaž svou kreativitu“, při kterém odborná porota ocenila aktivní, nadějné a kreativní studenty. Poprvé byl oceněn autor nejčtenějšího článku odborného právního portálu Právní prostor.cz, kterým se za rok 2018 stal Mgr. Štěpán Ciprýn se článkem Pracovní úraz a jeho odškodnění.

Druhý kongresový den

Druhý den kongresu zahájil Mgr. et Mgr. Michal Vávra příspěvkem nazvaným Praktické tipy při řešení dopravních nehod a přestupků v ČR a Rakousku, ve kterém hledal podobnosti i rozdíly mezi oběma státy. V Rakousku například funguje soustava soudů a státních zastupitelství v některých případech jiným způsobem. Důležitým hráčem jsou v těchto věcech pojišťovny. Autor příspěvku přišel s příklady z praxe, na kterých ukazoval, že soudy v Rakousku rozhodují často odlišně od toho, co známe z naší praxe. „Například podmíněná odsouzení se v Rakousku prakticky neukládají, téměř vždy (a v dopravních nehodách výlučně) se uplatňuje peněžitý trest, a to často i nižší, než bychom čekali,“ uvedl. V rámci diskuze se probíraly i pokuty, které Rakouská policie posílá za přestupky v silniční dopravě do České republiky.

JUDr. Petr Kadlec přispěl do bloku České právo v Evropském kontextu. Brexit označil za reality show, kterou je zajímavé sledovat. Jedním ze základních postřehů příspěvku bylo jeho konstatování, že „Velká Británie se z Evropské Unie vlastně nikdy pořádně nevymaní a o definitivním uspořádání se bude stále jednat. Principem tohoto pravidla je, že si EU nechce připustit, že by vznikla hranice mezi Severním Irskem a Irskem. Je ale zřejmě zjevné, že nikdo nechce Brexit bez dohody. Tudíž je jednání pouze o tom, jakým způsobem nastavit pravidla celní unie a vnitřního trhu.“

Justiční blok tvořil jako v předchozích ročnících pomyslnou třešničku na dortu programu kongresu. Slova se ujala Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. a věnovala se výročí 10 let antidiskriminačního zákona v České republice. Ze statistik vyplývá, že za celých 10 let bylo 62 pravomocně skončených případů a obavy o tom, jak budou soudy zahlceny, se nepotvrdily. Jen v 16 případech uspěly oběti, přičemž nejčastěji se jednalo o diskriminaci na pracovišti a nemajetková újma byla přiznána jen v šesti případech v průměrné výši 50 000 korun. Existuje několik námětů na změny právní úpravy – zakotvení oprávnění podat veřejnou žalobu (Actio popularis), odstranění asymetrie při přesunu důkazního břemene, změna v poskytování přeměřeného zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu. Finanční satisfakci má soud poskytnout oběti diskriminace v zásadě vždy a novela je tedy rozhodně potřebná, protože soudy náhradu nepřiznávají, případně ji nepřiměřeně snižují. „Středobodem ochrany proti diskriminaci bude vždy jednotlivec, nikoli skupina. To, že se obětmi stávají opakovaně osoby se stejnými znaky, jen dosvědčuje, že diskriminace má systémový charakter,“ uvedla Mgr. Šabatová, Ph.D.

Následoval příspěvek JUDr. Davida Uhlíře, ve kterém konstatoval, že „právo na spravedlivý proces není právem na spravedlivý výsledek, na objektivně správné rozhodnutí“. Původní anglický termín byl „due process of law“, což by bylo vhodnější přeložit jako „řádný proces“ a překlad „spravedlivý proces“ je lehce zavádějící. Problémem zůstává, že neumíme přesně definovat, co je „spravedlivý výsledek“.

Mgr. Daniela Zemanová otevřela debatu o novele zákona o soudech a soudcích, která se snaží do výběru soudců a funkcionářů zavést systém, logiku. Kromě jiného by tak měla vzniknout pozice justičního kandidáta, tedy zkušeného odborníka, který má složenou odbornou zkoušku. „Smyslem je být na soudě, projít tam nějakým kolečkem, být vzděláván soudci. Účelem je získat o uchazeči věrohodné informace, tedy o jeho schopnostech, o tom, jak reaguje, jak se chová, jak zvládá stresové situace,“ uvedla Mgr. Daniela Zemanová. Absolvování praxe bude podmínkou pro výběrové řízení na funkci soudce. Výjimkou může být dlouholetý (min. 10 – 15 let) výkon samostatné právnické profese. Novinkou je odstranění institutu přísedících a bodem, který přitáhne nejvíce pozornosti, je novela kárného řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Problémem v této věci ovšem je, že není k dispozici důkladná analýza. Navrhované změny jsou proto velkým zásahem s nejistými výsledky.

Justiční blok zakončil JUDr. Josef Baxa, který se věnoval nezávislosti soudů a otázce, kdo a proč ji má bránit? Přednášející si kladl otázky: „Je potřeba používat spojení „nezávislý soud? Může existovat něco jako „závislý soud“? Odpovědi JUDr. Baxa hledal skrze vztah soudní moci k ostatním, když konstatoval, že „to, že není prezident z výkonu své funkce odpovědný ještě neznamená, že se může nebo má chovat nezodpovědně. Mnozí politici dodnes nepochopili, co je to vláda práva a že soudy není možné vnímat jako oblast, za níž jsou politici odpovědní.“

Na druhou stranu ale soudy nejsou ze své podstaty motorem vývoje společnosti. Plní roli pojistek proti expanzi moci, tvoří systém brzd a protivah proti výbojům exekutivní a legislativní moci. Stále platí, že i když se nic neděje extrémně, neznamená to, že se neděje nic. V okolních zemích, které sdílely podobný osud jako dříve Československo, se stalo, že se soudy dostaly pod kontrolu. Byly znehybněny, což je nejviditelnější na situaci v Polsku. „Ohrožování nezávislosti soudů bylo, je a bude. Ale bude-li úspěšné nebo ne, záleží na mnohém. Nebezpečím pro nezávislost jsou i soudci sami. Někdy jsou pohodlní, lhostejní, nevýkonní, vyhořelí, sociálně nezdrženliví,“ řekl JUDr. Josef Baxa. Na prvním místě soudce neohrožuje tvrdá korupce (vydírání, obchod s funkcemi, úplatky), ale korupce měkká, nenápadná. „Nezávislost soudů je ohrožena i zevnitř, od kolegů soudců, od funkcionářů. Jak tomu čelit? Férový výběr soudců a funkcionářů je jedna z cest. Další je vytváření atmosféry na soudech i ve společnosti, nevytváření situací, aby se soudci dostávali do nevhodných vztahů, kde by ve svém nezávislém působení byli ohroženi. Blahodárná je i veřejná debata,“ uzavřel JUDr. Baxa.

V příštím roce účastníky čeká jubilejní 10. ročník kongresu.

Foto a text: Ing. Markéta Švrčková, společnost Atlas Consulting

Go to TOP