S nástupem digitalizace bude třeba upravit i ochranu zaměstnanců

Se zaváděním nových forem práce v digitální éře bude potřeba nově upravit i ochranu zaměstnanců v zákonech. Lidé by mohli získat třeba “právo odpojit se” mimo pracovní dobu a nebýt neustále online.

Řešit by se měl i rozsah odpovědnosti zaměstnavatelů či hrazení nákladů v případech, kdy pracovníci už nejsou na pracovišti a dělají odjinud. Na konferenci ke 100. výročí založení Mezinárodní organizace práce to 16. března řekl náměstek ministerstva práce pro legislativu Petr Hůrka (ČAK jej letos ocenila jako Právníka roku v oblasti pracovního práva).

 „Online platformy umožní větší flexibilitu. Musíme ale zajistit i ochranu. Musíme zajistit, aby flexibilita nebyla na úkor zaměstnanců,“ uvedl Hůrka. Podle něj bude potřeba stanovit nové standardy práce. Dnešní jsou totiž nastaveny na to, že je pracovník na pracovišti.

Devět nových forem práce

Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek Eurofound definovala devět nových forem práce. Patří mezi ně sdílení zaměstnanců, sdílení místa, dočasné řízení, příležitostná práce, mobilní práce neboli home office či práce na základě poukázek.

Práci z domova měla upravit v minulém volebním období novela zákoníku práce. Narazila při snaze stanovit náklady a bezpečnost práce odjinud než z pracoviště. „Na tom to zkrachovalo,“ uvedl Petr Hůrka. Nyní se připravuje další novela, která by měla ukotvit sdílené místo. To by se skládalo z více částečných úvazků. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už v minulosti řekla, že návrh změn pracovního kodexu nepředloží, pokud se na něm nedohodnou zaměstnavatelé a odbory. Obě strany už se na podobě shodly.

Hrozby a příležitosti flexibility práce

Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí může vyšší flexibilita nových forem práce představovat výhodu i hrozbu. Umožňuje lidem realizovat se, sladit práci s rodinou či optimalizovat příjmy, současně ale ztrácejí jistotu místa na neurčito. Pracovní smlouva už není podmínkou. Zaměstnavatelé zas mohou rychleji reagovat na poptávku a zajistit si síly, pracovníci jim ale mohou také rychleji odejít ke konkurenci.

Právo na „odpojení se“

Podle Hůrky by dohody o pracovní činnosti neměly pracovní poměr vytlačit. Náměstek míní, že je potřeba zaměřit se třeba na rozsah práce a odpočinku, tedy zda zaměstnanec spolupracuje s kolegy a firmou mimo pracovní dobu a zda je neustále připojený. Tento čas se do pohotovosti, která se v Česku má proplácet, nezahrnuje. Za výzvu Hůrka považuje případné uzákonění „práva odpojit se“ a nebýt online mimo pracovní dobu.

Riziko neustálé pohotovosti zaměstnanců

V Británii, která měla výjimku z pravidel EU, existují například takzvané nulové smlouvy neboli tzv. Zero-hour contract mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pracovník nemá pracovní dobu, ale zavazuje se, že podle potřeby nastoupí kdykoliv třeba do 30 minut a bude dělat podle požadavků firmy. Funguje to tak například v pohostinství. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula zmínil i takzvaný model 996 – tedy dvanáctihodinová pracovní doba „od devíti do devíti“ šest dnů v týdnu.

„Jestli toto má být budoucnost práce v kombinaci s nulovými kontrakty, budeme proti tomu ostře bojovat,“ dodal šéf odborové centrály. Podle něj není možné, aby byl pracovník neustále ve střehu a čekal „na písknutí“.

Odbory vyzývají při zavádění nových forem zaměstnávání k obezřetnosti. Poukazují na to, že nestabilní práce by mohla mít na lidi negativní dopad. Nemuseli by například dostat od banky úvěry či hypotéky, nebo by je mohli mít za přísnějších podmínek.

Také podle šéfky sněmovního sociálního výboru Radky Maxové (ANO) snížení ochrany pracovníků hrozí. Složení práce z víc částečných úvazků bez smlouvy na dobu neurčitou může dopadnout na sociální a zdravotní systém, a to kvůli nejistým odvodům. „Tady vidím malé nebezpečí do budoucna,“ uvedla Maxová.

Robotizace a automatizace změní poměry na pracovním trhu

V budoucnu hrozí i ztráta pracovních míst kvůli robotizaci a automatizaci. Odbory proto dále volají po zdanění robotů, ale také dalších platforem. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje ČR chybuje v tom, že se snaží nastavit daně platforem podle existujících šablon. Na nové formy podnikání a práce ale stará pravidla neplatí. Nejjednodušší by bylo zdanění obratu, řekl Rafaj.

Zdroj: ČTK, foto: Pixabay

Go to TOP