Letecký dopravce je povinen zaplatit cestujícím náhradu za zpoždění letu trvající tři nebo více hodin v případě poškození pneumatiky letadla šroubem ležícím na vzletové nebo přistávací dráze pouze tehdy, pokud nenasadil veškeré prostředky, kterými disponuje, aby omezil zpoždění letu. Spor mezi cestujícím a leteckým dopravcem, společností Germanwings, se týkal žádosti o poskytnutí náhrady za zpoždění letu, který zabezpečovala tato společnost.  

Wolfgang Pauels si u společnosti Germanwings rezervoval let z Dublinu (Irsko) do Düsseldorfu (Německo). Dne 28. srpna 2015 byl tento let uskutečněn se zpožděním na příletu v délce tři hodiny a dvacet osm minut.

Společnost Germanwings odmítla vyhovět žádosti W. Pauelse o náhradu z důvodu, že zpoždění dotyčného letu bylo způsobeno poškozením pneumatiky letadla šroubem ležícím na vzletové nebo přistávací dráze, což je nutno kvalifikovat jako mimořádnou okolnost ve smyslu nařízení EU o právech cestujících[1], která ji osvobozuje od povinnosti poskytnout náhradu, která je upravena v tomto nařízení.

Landgericht Köln (Zemský soud v Kolíně nad Rýnem, Německo), který má ve věci rozhodnout, se rozhodl předložit Soudnímu dvoru předběžnou otázku, zda poškození pneumatiky letadla šroubem ležícím na vzletové nebo přistávací dráze (poškození způsobené cizím předmětem) skutečně představuje mimořádnou okolnost.

Soudní dvůr v rozsudku uvádí, že letecký dopravce není povinen zaplatit cestujícím náhradu, pokud může prokázat, že zrušení nebo zpoždění letu na příletu o tři hodiny nebo více bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zabránit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření, a v případě, že takováto okolnost nastala, že přijal opatření přiměřená situaci za použití veškerých personálních nebo hmotných zdrojů a finančních prostředků, kterými disponuje, s cílem zabránit zrušení nebo významnému zpoždění dotyčného letu, avšak není možné od něj požadovat, aby podstoupil neúnosné oběti s ohledem na kapacity svého podniku v rozhodné době.

Soudní dvůr tedy připomíná, že jako mimořádné okolnosti ve smyslu nařízení o právech cestujících v letecké dopravě lze kvalifikovat takové události, které nejsou z důvodu své povahy či původu vlastní běžnému výkonu činnosti dotyčného leteckého dopravce a vymykají se jeho účinné kontrole.

Soudní dvůr má za to, že i když jsou letečtí dopravci běžně konfrontováni s poškozením pneumatik svých letadel, poškození pneumatiky, které mělo původ výlučně v nárazu cizího předmětu nacházejícího se na letištní dráze, nemůže být považováno za okolnost, která je z důvodu své povahy či původu vlastní běžné činnosti dotyčného leteckého dopravce. Kromě toho se tato okolnost vymyká jejich účinné kontrole. Představuje tedy mimořádnou okolnost ve smyslu nařízení o právech cestujících v letecké dopravě.

Aby se však letecký dopravce zprostil povinnosti poskytnout náhradu podle nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, musí rovněž prokázat, že použil veškeré personální nebo hmotné zdroje a finanční prostředky, kterými disponuje, s cílem zabránit tomu, aby výměna pneumatiky poškozené cizím předmětem nacházejícím se na letištní dráze vedla k významnému zpoždění dotyčného letu. V této souvislost poukazuje Soudní dvůr, zejména pokud jde o poškození pneumatik, na skutečnost, že letečtí dopravci jsou schopni dosáhnout na všech letištích, na která létají, uzavření smluv o výměně pneumatik, které jim zaručí jejich prioritní provedení.

Zdroj: Soudní dvůr EU

Foto: Pixabay

[1] 1Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. 2004, L 46, s. 1; Zvl. vyd. 07/08, s. 10).