Soud rozhodl, že stát nemusí církvi vydat Květnou zahradu v Kroměříži

Okresní soud v Kroměříži rozhodl o tom, že Předchozí Další stát nemusí církvi vydat kroměřížskou Květnou zahradu figurující na seznamu světového dědictví UNESCO. Zamítl tak žalobu olomouckého arcibiskupství, které tvrdí, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle soudkyně Jany Ivánkové však může Květná zahrada fungovat samostatně. Rozsudek není pravomocný. Olomoucké arcibiskupství zváží další právní kroky.

Tři zmíněné památky byly v minulosti zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Podle právního zástupce arcibiskupství Stanislava Hykyše jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Uvedl také, že zahrady a zámek navíc vždy měly stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát. “Synergie mezi Květnou zahradou, Podzámeckou zahradou a zámkem založená před 350 lety trvá dodnes,” řekl Hykyš, který ve věci doporučí arcibiskupství podání odvolání. Rozhodnutí soudu pokládá za bezúčelné, nemá podle něj oporu v zákoně.

Právní zástupce NPÚ Petr Wünsch považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. V případě zámku a Podzámecké zahrady už méně. NPÚ podle něj odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek, což dnes potvrdil i soud. “Veškerá tvrzení žalující strany o funkční souvislosti mezi Květnou zahradou a nemovitostmi, které už vlastní, byly vyvráceny,” uvedl Wünsch. Ocenil rozhodnutí soudu, který se podle něj ztotožnil s názorem NPÚ.

Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které podle NPÚ nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích tedy nemohou být vydány. “Po odnětí zahrady arcibiskupství vznikaly na pozemcích Květné zahrady po desítky let novostavby. Nešlo jen o rekonstrukce objektů,” uvedl Wünsch. V zahradě v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Hykyš uvedl, že všechny novostavby představují součást, popřípadě příslušenství zahrady. Nejsou podle něj překážkou pro její vydání. “Objekty dílensko-opravárenské povahy, sklady zahradní techniky, retenční nádrže, rybníčky, kopeček s králíky či produkční skleník jsou nepochybně nezbytné k řádnému užívání pozemků Květné zahrady,” řekl Hykyš. Soud to ale odmítl.

Olomoucké arcibiskupství rozhodnutí soudu nepovažuje za správné. “Vidíme to tak, že soud se po staletích snaží oddělit něco neoddělitelného, historickou, funkční a provozní souvislost arcibiskupského zámku, Podzámecké zahrady a Květné zahrady. Tuto nedělitelnost přitom respektovali dokonce i komunisté v roce 1948, když tyto objekty zabavili jako jeden celek,” řekl jeho mluvčí Jiří Gračka.

Arcibiskupství se nezdá způsob, jak se soud vypořádal s existencí této funkční souvislosti a ani to, jak posoudil výsledek nedávné obnovy zahrady. “Ty závěry jsou podle nás zjednodušující, nejsme schopni se s nimi ztotožnit. V tuto chvíli tedy počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a poté posoudíme návrh našeho právního státního zástupce, abychom se odvolali. Jak toto posouzení dopadne, je zatím předčasné předjímat,” doplnil Gračka.

 

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay

Go to TOP