Parametry nebo-li limity nejen exekučních srážek ze mzdy pro daný kalendářní rok, tedy výše nezabavitelného minima, výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení, odvisí od pravidelně pro každý kalendářní rok nově vyhlašovaného normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a od výše životního minima jednotlivce, které je valorizováno nepravidelně v závislosti na splnění kritérií pro jeho úpravu.

Příslušné nařízení vlády určující výši normativu vláda schválila dne 12. 12. 2018 a ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno 20. prosince 2018. Jenže poněkud neočekávaně přišla s návrhem na zvýšení částek životního minima ministryně práce a sociálních věcí a vláda na schůzi konané dne 17. prosince 2018 návrh neschválila, ani nezamítla, nýbrž odložila jeho projednávání až na 7. ledna 2019, kdy byl zamítnut. Tudíž bylo nutno z opatrnosti počkat s podáváním informací o pravidlech srážek ze mzdy až do rozhodnutí vlády o výši životního minima. A tak letos přicházíme s příspěvkem na toto téma poněkud později, než byli v minulých letech čtenáři zvyklí. 

Proč letos později a bez složitějších příkladů

A také tentokrát nově bez příkladů výpočtů, protože s ohledem na popsané zpoždění, již budou v době publikace příspěvku zajisté k dispozici kalkulačky srážek ze mzdy, které veřejnost upřednostňuje před ilustrativními příklady a názornými návody. V praxi je totiž povýtce až přespříliš spoléháno spíše než na vlastní znalosti a schopnosti na inteligentní software, ať už jde o běžné a komukoliv na internetu zdarma k dispozici dostupné kalkulačky, které však mnohdy nezohledňují složitější případy, které však nejsou ničím výjimečným, a to souběh srážek pro více pohledávek, kdy jsou pohledávky uspokojovány podle pořadí nebo poměrně, nebo na profesionální počítačové programy pro mzdové (platové) účetní nebo právníky. (Nelze však zapomenout, že odpovědnost za bezchybné provedení srážek nese nikoliv tvůrce nebo prodejce programu (natož provozovatel internetového serveru s kalkulačkou), nýbrž ji má vůči příjemci mzdy – zaměstnanci plátce mzdy – zaměstnavatel a vůči zaměstnavateli příslušný účetní.)

Nebudeme proto již čtenáře, ani z řad advokátů, zatěžovat složitějšími výpočty, věřím, že ten, kdo pro ně potřebuje vzor, protože jím používaný software není dostatečný, si je odvodí z právní úpravy nebo z dřívějších pojednání (http://www.bulletin-advokacie.cz/srazky-ze-mzdy-nove-nezabavitelne-minimum-vypocty-pro-rok-2018-a-dalsi-zmeny a http://www.bulletin-advokacie.cz/srazky-ze-mzdy-nove-nezabavitelne-minimum-a-vypocty-v-r.-2017-judikatura-a-problemy-v-praxi?browser=full), jelikož právní úprava se nezměnila, pouze parametry (limity) srážek, jinak řečeno ne pravidla, ale pouze čísla, a to s ohledem  na zvýšení příslušného normativu.

Psychologické aspekty

Detailní znalost postupu a výpočtů srážek se však právníkům určitě vyplatí. Nelze rovněž přehlédnout, že uvalení exekuce na mzdu je pro povinného dlužníka – zaměstnance dosti citlivou záležitostí s ohledem na mnohdy vyhrocené vztahy mezi ním a oprávněným věřitelem, je tak zcela na místě být při výpočtu srážek pečlivý a obezřetný, postupovat vždy správně a přesně podle právních předpisů, tedy vyvarovat se jakýchkoliv pochybení v zájmu nezhoršení vztahů na pracovišti, kdy dlužník mnohdy vnímá každého, kdo se podílí na snižování jeho příjmu jako svého nepřítele. Zaměstnanec, se mzdou podrobenou exekučním srážkám, se při reklamaci určitě nespokojí s vysvětlením, že „takto to vyšlo ve mzdovém programu…“. Zaměstnavatel nebo jeho účetní se v případě pochybností v prvé řadě asi obrátí se žádostí o radu právě na s firmou spolupracujícího advokáta, jakkoliv je vysvětlení povinen podat též soud nebo soudní exekutor.

Valorizace pro rok 2019

Nezabavitelnou (exekucí nepostižitelnou) částku na (osobu samotného) povinného (dlužníka) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která již dlouho stagnuje  (od 1. 1. 2012) a nemění se ani pro rok 2019, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2019 nově vládou ČR stanovena na 6233 Kč, čili jako 2/3 z částky 9643. Nezabavitelná částka na povinného činí 6428,67 Kč.  Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu představuje ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6428,67 Kč, činí tedy 1607,17 Kč. Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Problematika zaokrouhlování již byla také popsána dříve, ale tu raději zopakujeme explicitně zde znovu: Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 6233 Kč, činí tedy 9643 Kč. 

Výpočtový mechanismus

Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka. Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9643 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9643 Kč je 3214 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.) Částka přesahující hranici 9643 Kč se srazí bez omezení.

1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek (specifikovány jsou v ust. § 279 odst. občanského soudního řádu), a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka přesahující hranici 9643 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9643 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Situaci shrnuje následující schéma: 

Postup podle nových parametrů

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2019, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2019, zatímco mzda za měsíc prosinec 2018 vyplácená v lednu 2019 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek. 

Budou dlužníci v exekuci více chráněni?

Přidejme informaci, že Ministerstvo spravedlnosti usiluje o změnu, aby částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (po odečtení nezabavitelných částek), byla dvojnásobkem součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení čili aby byla dvojnásobná než dosud. Jestliže se změnu podaří realizovat (ministerstvo navrhuje účinnost od 1. července 2019), tak by to znamenalo, že by povinným dlužníkům, jejichž čistá mzda je po odečtení nezabavitelné částky vyšší než součet životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, zůstávalo více prostředků. Parametry srážek by se tak letos v r. 2019 změnily ještě jednou, jak naznačuje tabulka.

Dlužníkům, jejichž mzda je podrobena exekučním srážkám a jejichž čistá mzda po odečtení nezabavitelných částek činí více než 9643 Kč, by zůstalo více prostředků, a to zjednodušeně řečeno, jestliže činí po odečtení nezabavitelných částek více než 19 286 Kč, tak navíc 3214 Kč, pokud je jim sráženo pro přednostní pohledávky, nebo navíc 6428 Kč, pokud je jim sráženo jen pro nepřednostní pohledávky.

Rozložení (odlišení) toho, co by nově zůstávalo z čisté mzdy povinným dlužníkům a co by připadalo oprávněným věřitelům, naznačuje další schéma:

Uvedené opatření nepomůže dlužníkům s nižším příjmem (dlužníkům, jejichž zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek činí 9643 Kč a méně), ale jen dlužníkům s vyšší mzdou. Změnu ilustrujeme na příkladu 2 ženatých zaměstnanců se 2 dětmi, proti nimž je nařízena exekuce jak pro přednostní pohledávku, tak pro nepřednostní pohledávku. Jeden však pobírá čistou mzdu 19 000 Kč, kdežto druhý 30 000 Kč. Nezabavitelné minimum mají stejné, a to 6428,67 Kč na samotného dlužníka a 3 x částku na vyživované osoby 1607,17 Kč, tedy celkem 11 251 Kč. U prvního dlužníka zbývá z čisté mzdy 7749 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 2583 Kč. Jedna třetina této částky zůstane dlužníkovi, jedna třetina připadne na uspokojení přednostní pohledávky a jedna třetina na uspokojení nepředností pohledávky. Na tom se v r. 2019 nic nezmění. Jenomže druhému dlužníkovi zbývá po odečtení nezabavitelného minima 11 251 Kč 18 749 Kč. 9643 Kč se rozdělí tak, že jedna třetina 3214 Kč připadne na uspokojení přednostních pohledávek, další třetina 3214 Kč na placení nepřednostních pohledávek a poslední třetina 3214 Kč a rozdíl 1 Kč zůstane dlužníkovi. Zbytek 9106 Kč rovněž bude plně podroben exekučním srážkám. Jenže po popsané plánované legislativní změně se na třetiny rozdělí celá částka zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek, tedy oněch 18 749 Kč. 6249 Kč připadne na přednostní pohledávku, 6249 Kč připadne na nepřednostní pohledávku a 6249 Kč a rozdíl 2 Kč zůstane dlužníkovi.

 

Autor Richard W. Fetter je právníkem se specializací na pracovní a občanské právo.