Příspěvky zaměstnavatelům na nová pracovní místa

Ladislav Jouza

Současný nedostatek pracovních sil nutí zaměstnavatele k přijetí různých opatření, jejichž účelem je získat nové zaměstnance. Vedle různých benefitů, navyšování nároků nad rámec zákoníku práce (dále zák. práce), zkracování pracovní doby a dalších kroků, mohou zaměstnavatelům pomoci i úřady práce.

Při dodržení legislativních podmínek jim mohou poskytnout různé příspěvky, jak to umožňuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále „z. o. z.“). Jejich výše je ovlivněna průměrnou mzdou v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která je vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pro rok 2018 je to částka 28 761 Kč.[1]

Finanční podpora aktivní politiky zaměstnanosti je podle z. o. z. (ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby. Nelze ji však poskytovat organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu.

O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání, druh příspěvku, o který se žádá.

O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle ustanovení § 119 z. o. z.. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku.

V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.

Na příspěvek, který nemůže být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.

Příspěvek na zřízení volných pracovních míst

Podle § 113 z. o. z. se jedná o společensky účelná pracovní místa. Rozumí se tím pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.

Výše příspěvku

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst (§ 113 odst. 3 z. o. z.). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v NH. Průměrná míra nezaměstnanosti je
3 % k 8. říjnu 2018.

Příklad:

V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,9 % a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 115 044 Kč. Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 172 566 Kč.

Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 172 566 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy, tedy 287 610 Kč. 

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Na základě požadavků obchodních partnerů firmy často mění výrobní program a přizpůsobují ho novým podnikatelským záměrům.  Po určitou dobu nemohou pak zabezpečit některým zaměstnancům práci na plnou týdenní pracovní dobu a musí jim poskytovat náhradu mzdy za dobu, kdy nepracují. Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.  Většina firem však neví, že v těchto případech mohou dostat příspěvek od úřadu práce.

Zaměstnavateli, který přechází na nový podnikatelský program, a z toho důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, může úřad práce poskytnout příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi zaměstnavatelem a úřadem práce podle § 117 z. o. z. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu šesti měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy (od 1.ledna 2018 je to částka 6 600 Kč). U jednoho zaměstnance se tedy jedná o maximální částku 39 600 Kč.

Jednou z podmínek poskytnutí příspěvku je nezabezpečení práce v důsledku přechodu na nový podnikatelský program. Pojem „nový podnikatelský program“ může působit v praxi potíže. Je to změna výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti, zajišťované právnickou nebo fyzickou osobou, při které dochází v podniku nebo jeho části k zásadním technologickým změnám. Důvodem může být celková situace a modernizace stávající výroby, služeb nebo jiné obdobné činnosti nebo změna předmětu podnikání zapsaného v obchodním rejstříku nebo v živnostenském oprávnění.

Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí období od ukončení nebo omezení stávající provozní činnosti s bezprostředně navazující etapou výměny technologického zařízení do doby zahájení nové provozní činnosti.

Příspěvek při částečné nezaměstnanosti může zaměstnavatel poskytovat podle v § 115
z. o. z. Jedná se o situace, kdy zaměstnavatel

  • nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby, což je ve většině zaměstnavatelů tzv. podnikatelského typu snížení týdenní pracovní doby z 40 hodin na 32 hodin,
  • již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši podle § 207 písm. b) nebo podle § 209 odst. 2 zák. práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku zaměstnavatel bude hradit 50%, stát (úřad práce) 20 %.
  • se v dohodě o poskytnutí příspěvku zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zák. práce. Jedná se o organizační důvody, např. nadbytečnost zaměstnance. I když jsou tyto případy v současnosti méně časté, přesto se v podnikatelské praxi vyskytují.

Výše příspěvku

činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku.

Pro rok 2018 je to částka 28 761 Kč. Příspěvek tedy může pro zaměstnance být maximálně 3 595 Kč, což odpovídá jeho průměrnému měsíčnímu výdělku v částce 17 975 Kč. Při vyšším průměrném měsíčním výdělku zaměstnance je příspěvek limitován částkou 3 595 Kč.

Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu. Vláda může v odůvodněných případech stanovit delší dobu poskytování příspěvku.  Může v nařízení rovněž uvést podrobnosti pro poskytování příspěvku, jako např. začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, některé další podmínky apod.

Překlenovací příspěvek

V § 114 z. o. z. jsou uvedena pravidla pro poskytnutí překlenovacího příspěvku. Je určen osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínkou je, že tato osoba obdržela příspěvek na zřízení volného pracovního místa. Zřízením volného místa se pro tyto účely rozumí i zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců a jeho výše činí maximálně 0,25 násobku průměrné mzdy v NH, tedy 35 951 Kč.

Poskytuje se jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. Je určen na provozní náklady osoby, která začala podnikat. Jedná se např.

  • o nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,
  • náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
  • náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.

V některých případech se považuje i daň z přidané hodnoty za provozní náklad.

Chráněný trh práce

Jednou z nejvýznamnějších oblastí trhu práce, které věnují zákonodárné orgány v poslední době významnou pozornost, je zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále osoby ZP). Dokumentují to i úpravy v z. o. z. zaměřené zejména na zvyšování příspěvků pro zaměstnavatele.

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se
ZP z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání zaměstnavatele“). Tato dohoda se uzavírá s krajskou pobočkou úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Dohoda se zaměstnavatelem

Dohodu o uznání zaměstnavatele může úřad práce uzavřít za podmínky, že zaměstnavatel

  • zaměstnává ve čtvrtletním přepočteném počtu za kalendářní čtvrtletí předcházející dni podání žádosti o uzavření této dohody více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců,
  • ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
  • ke dni podání žádosti o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele není v likvidaci nebo v posledních 5 letech nebylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že jeho majetek nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je jeho majetek zcela nepostačující, či o zrušení konkursu z téhož důvodu.

Další podmínky jsou, že v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody zaměstnavatel

  • vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se ZP, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,
  • zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se ZP, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm,
  • neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se ZP, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy,
  • mu nebyla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce. Tuto podmínku může Ministerstvo práce a sociálních věcí v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč a pokud zaměstnavatel podal žádost o uznání dohody.

Dohoda o uznání zaměstnavatele

se uzavírá na dobu 3 let. Jde o první dohodu. Pokud nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby (3 let) zaměstnavatel opětovně požádá úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavírá se tato dohoda na dobu neurčitou.

Dohoda o uznání zaměstnavatele obsahuje alespoň identifikační údaje účastníků dohody, dobu, na kterou je uzavřena, závazek zaměstnavatele plnit v průběhu účinnosti dohody o uznání zaměstnavatele podmínky, které zákon stanoví pro uzavření této dohody a závazek zaměstnavatele předkládat úřadu práce roční zprávu o své činnosti. To vždy do 15. července následujícího kalendářního roku. 

Příspěvek na nové pracovní místo

Příspěvek mohou obdržet zaměstnavatelé, kteří mají s úřadem práce uzavřenu dohodu o uznání zaměstnavatele. Je určen na částečnou úhradu vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů.

Lze ho poskytovat až do výše 12 000 Kč za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny nedoplatky daňové, na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výjimkou jsou případy, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu ZP se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce.

Částečná úhrada nákladů

Příspěvkem se nahradí skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši
75 % na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou ZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Jedná se o částku maximálně 12 000 Kč, jde-li o osobu se zdravotním postižením podle
§ 67 odst. 2 písm. a) nebo b) z. o. z., a nejvýše 5 000 Kč, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.
Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy, srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele, s výjimkou srážek   provedených k   uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na stravování podle § 236 zák. práce, nebo náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.

Příspěvek na náklady

Zaměstnavateli k tomuto příspěvku náleží paušální částka 1 000 Kč měsíčně na osobu se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 z. o. z. na náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání těchto osob v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá. Zaměstnavatel může v žádosti o poskytnutí příspěvku uplatnit nárok na zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob ZP v kalendářním čtvrtletí, za které o poskytnutí příspěvku žádá, nejvýše však o částku představující rozdíl mezi částkou 12 000 Kč a příspěvkem poskytnutým měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou ZP podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) z. o. z. Zvýšení příspěvku nelze uplatnit na osobu ZP pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nebo na zaměstnance agentury práce, který je osobou se zdravotním postižením a je dočasně přidělen k výkonu práce k uživateli. 

 

Autor JUDr. Ladislav Jouza je advokátem a odborníkem na pracovní právo.

 


[1] V době tvorby tohoto článku ještě nebyla Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlášena ve Sbírce zákonů průměrná mzda v národním hospodářství za 1.- 3. čtvrtletí 2018. Předpokládá se, že bude vyšší než pro rok 2018, proto se zvýší i příspěvky poskytované zaměstnavatelům v roce 2019.

Autor je advokátem a odborníkem na pracovní právo. [ View all posts ]

Go to TOP