Dne 19. srpna se dožívá neuvěřitelných devadesáti let doktor Vojen Güttler. Dvojnásobného ústavního soudce, Právníka roku 2017 a také dlouholetého člena redakční rady Bulletinu advokacie je i v tomto požehnaném věku stále možné potkávat na pražské Národní třídě, jak míří do Ústavu státu a práva.

JUDr. Vojen Güttler se narodil 19. srpna 1934 v Praze v rodině důstojníka československé armády, který se za války účastnil odboje. Již od dětství obdivoval prezidenta Edvarda Beneše a stejně jako on toužil studovat práva. Po maturitě na jičínském gymnáziu ale nedostal doporučení ke studiu na právnické fakultě, a proto odešel na čas pracovat do uranových dolů na Jáchymovsku, kde konečně doporučení získal.

Právnickou fakultu UK vystudoval v letech 1953-1958, rigorózní zkoušku vykonal v roce 1967. Po absolutoriu nastoupil nejprve jako podnikový právník v litomyšlském podniku Vertex, v roce 1960 byl přijat jako čekatel ke krajskému soudu v Hradci Králové. V srpnu 1961 složil justiční zkoušku, byl zvolen soudcem z povolání Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a v roce 1966 se stal soudcem Krajského soudu v Ústí nad Labem. Zde se roku 1968 podílel na založení místní pobočky Klubu angažovaných nestraníků (KAN). Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z obavy o svou osobní bezpečnost odešel na krátkou dobu do emigrace, vrátil se koncem roku 1968.

V roce 1970 byl nucen odejít z justice a od té doby pracoval jako vedoucí právního oddělení podniku TOS Hostivař v Praze, kde se zaměřoval na oblast pracovního práva. Zároveň se podílel na činnosti pracovněprávních komisí federálního ministerstva všeobecného strojírenství a ministerstva práce a sociálních věcí, roku 1988 pracoval také na přípravě novely zákoníku práce.

Začátkem roku 1990 se podílel na obnově KAN. Nová ministryně spravedlnosti JUDr. Dagmar Burešová jej přizvala na ministerstvo, kde se zabýval odškodňováním politických vězňů komunistického režimu, a poté, co se doktorka Burešová stala předsedkyní České národní rady, pracoval od října 1991 v Kanceláři České národní rady jako její poradce.

Dne 31. ledna 1992 byl prezidentem republiky Václavem Havlem jmenován soudcem Ústavního soudu ČSFR a 15. července 1993 pak i soudcem Ústavního soudu České republiky. Dne 6. srpna 2003 jej prezident Václav Klaus jmenoval na další funkční období, byl tedy členem jak prvního, „keslerovského“ Ústavního soudu, tak Ústavního soudu v prvním funkčním období doktora Rychetského. Podílel se mimo jiné na rozhodování Ústavního soudu o lustračním zákoně, Benešových dekretech, Lisabonské smlouvě nebo zákoně o církevních restitucích.

Po skončení druhého funkčního období začal pracovat pro Ústav státu a práva Akademie věd, kde se zabývá právními aspekty umělé inteligence, biometrických údajů, stejně jako svobodou slova a jejím omezováním. Přednášel na řadě mezinárodních konferencí v oblasti lidských práv v Evropě, Asii i Americe. Je autorem mnoha odborných článků a statí, které publikoval doma a v USA. Za rok 2017 se stal Právníkem roku v kategorii Lidská práva a právo ústavní. V letech 2014 až 2023 byl členem redakční rady Bulletinu advokacie.

Vážený pane doktore,

k Vašim dnešním narozeninám Vám přejeme hodně zdraví a štěstí!

Redakce Bulletinu advokacie a Advokátního deníku

Zdroj: www.wikipedia.org, www.usoud.cz, red.

 Foto: redakce AD