O novele zákoníku práce, připravované revizi dávek a dalším postupu v projednávání a schvalování důchodové reformy hovořili 18. července ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka s prezidentem Petrem Pavlem. Takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému chce vicepremiér vládě předložit do konce srpna, po vládních prázdninách, řekl novinářům po jednání na Pražském hradě.

Jurečka navrhuje v příštím roce nahradit jednou podporou čtyři dosavadní dávky, a to příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Podávat se má jedna žádost, jeden má pak být i vyřizovací proces. Podmínkou pro získání pomoci od státu má být práce či její hledání. Za aktivitu by měla být částka vyšší, s rostoucím příjmem by pak měla postupně klesat. Kvůli nároku na dávku by se měl nově posuzovat majetek žadatelů. Po vládě musí zákon schválit ještě Parlament a podepsat prezident.

„Je nezbytně nutné, aby se systém zjednodušil a zároveň nastavil motivačně,“ řekl Jurečka. Revize podle něj klade velký důraz na ocenění pracovní aktivity. „Pokud člověk projeví alespoň nějakou základní snahu být aktivní, pracovat, nebo být alespoň v evidenci uchazečů o zaměstnání, ta revize dokáže lidem pomoci,“ uvedl. „Ale pokud někdo, kdo může pracovat, kašle na všechno, nehodlá pracovat, pak jasně říkáme, tahle revize dávek přinese to, že člověk nebude mít takové zajištění, jako má dnes,“ dodal Jurečka. Prezidentovi a jeho týmu nabídl to, že jim může předložit podrobné propočty, modelové příklady a konkrétní dopady revize.

Na konci června sněmovna schválila vládní novelu zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy do roku 2029 tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Novelu by mohl příští týden projednat Senát.

Marian Jurečka při setkání s Pavlem zdůraznil, že při stanovování výše minimální mzdy se bude vycházet z predikce, nikoli ze starých dat. „Pro lidi je to vlastně velmi pozitivní mechanismus, který výrazně pomáhá zvyšovat minimální úroveň výdělku v České republice,“ podotkl.

Podle další chystané novely zákoníku práce, takzvané flexibilní, by část pracovníků v Česku od příštího roku mohla začít dostávat mzdu v eurech či jiné měně. Zaměstnavatelé by měli rodičům na rodičovské dva roky držet jejich pozici. Výpovědní lhůta by nezačínala až na začátku dalšího měsíce, ale hned od doručení výpovědi. Při pracovníkově pochybení by se zkrátila na měsíc. Prodloužit by se naopak mohly zkušební doby. Na brigády o letních prázdninách by mohli začít chodit už čtrnáctiletí.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com