Jedním z nejcennějších aktiv advokáta je jeho know-how. Jeho znalosti, vědomosti a nejlepší zkušenosti, koncentrované do způsobu, jakým pracuje, do způsobu, jak se vyjadřuje, do struktury nakládání s informacemi a do typizovaných a standardizovaných výstupů, jako jsou podání, smlouvy, návrhy a vzory.

Byť advokátní knihovny často lemují úhledné řady komentářů, učebnic, pojednání a svazků Sbírky zákonů, skutečné informační bohatství spočívá v digitální podobě v serverové místnosti v úhledné řadě jedniček a nul.

Jakým způsobem zacházejí s know-how mezinárodní kanceláře? Moje profesní zkušenost, rozložená rovnoměrně mezi britskou advokátní kancelář a americkou advokátní kancelář, mi říká, že jejich přístup k know-how by nemohl být různější.

Při příchodu do britské advokátní kanceláře mě upoutala skvěle propracovaná kvalita klientských výstupů. Právníkům byla k dispozici dostupná a skvěle zásobená knihovna obsahující nejnovější knihy a časopisy a předchozí klientské výstupy očištěné o důvěrné informace, ukládané do databáze know-how a přístupné všem kolegům. Nejdůležitější know-how dokumenty – vzory smluv, vzory podání a transakční dokumenty – procházely rigidním schvalovacím procesem, na jehož konci byl k dispozici formálně i obsahově skvěle propracovaný vzor. Advokátům a advokátním koncipientům významně pomáhal advokát v roli professional support lawyer, ochránce a správce know-how, připravující vzorové výstupy nikoliv pro klienty, ale pro své kolegy.

Tento způsob práce zároveň znamenal povinnost s know-how pracovat – používat vzory, které jsou k dispozici, a klientské výstupy poskytovat do databáze know-how, aby mohly být zpracovány pro další použití.

Tento způsob práce s know-how byl založen mj. na předpokladu (a požadavku!) vysoké přidané hodnoty pro klienta, které lze snadněji dosáhnout, použije-li advokát na rutinní část práce vzor, a může se tak soustředit na přidanou hodnotu konkrétní práce, např. unikátní způsob, jak vyřešit hrozící spor, předtím neviděnou cestu ze zdánlivě neřešitelné situace nebo efektivnější způsob, jak vypořádat transakci.

Při příchodu do americké advokátní kanceláře mě upoutala skvěle propracovaná kvalita klientských výstupů. Právníkům byla k dispozici dostupná a skvěle zásobená knihovna obsahující nejnovější knihy a časopisy. Struktura (fyzického) spisu byla přehledně organizovaná tak, aby nejdůležitější typy dokumentů pro daný případ byly snadno k dispozici. Systém správy dokumentů obsahoval informační bohatství předchozí klientské práce. Ale žádné „centrálně“ unifikované, spravované či aktualizované know-how. Každá pracovní skupina, každý ucelený tým, měla svoje know-how na velmi vysoké úrovni, speciálně přizpůsobené požadavkům daného oboru a unikátní pro daný tým.

Tento způsob práce znamenal aktivní povinnost know-how vytvářet v rámci daného týmu – sledovat vývoj ve svém oboru, hledat příklady, jak nejlépe pracovat, a odrážet je v týmovém nastavení práce.

Tento způsob práce byl založen mj. na předpokladu (a požadavku!) vysoké přidané hodnoty pro klienta, které lze snadněji dosáhnout, nepoužije-li advokát na rutinní část práce vzor a při komplexním zpracovávání případu vytváří relevantní přidanou hodnotu konkrétní práce, např. unikátní způsob, jak vyřešit hrozící spor, předtím neviděnou cestu ze zdánlivě neřešitelné situace nebo efektivnější způsob, jak vypořádat transakci.

Americká advokátní kancelář (zjednodušeně řečeno) nechce investovat do budování know-how, které možná bude nebo možná nebude využito. Veškerá snaha směřuje k poskytování právních služeb s vysokou přidanou hodnotou, uzpůsobených požadavkům daného případu.

Veškerá snaha britské advokátní kanceláře směřuje k poskytování právních služeb s vysokou přidanou hodnotou, uzpůsobených požadavkům daného případu. Taková kancelář (zjednodušeně řečeno) vidí jako optimální cestu investovat do budování know-how, které pravděpodobněji bude využito.

Který způsob advokátní práce s know-how je lepší a který vede k cíli? Pokud platí, že cíl je cesta, pak ten americký způsob. Pokud platí, že cesty jsou určené k překonávání vzdáleností, ale nikoliv k dosahování cílů, pak ten britský způsob. Oba představují unikátní pohled na poskytování právních služeb s přihlédnutím k tomu, že advokát je stále na cestě a stále míří k cíli.

Mgr. HANA GAWLASOVÁ, náhradnice představenstva ČAK