Od 1. září začíná Milostivé léto II – co je nového?

S účinností od 1. září 2022 se rozšiřuje právní materie exekučního práva o zákon č. 214/2022 Sb. o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů. Uvedený zákon obsahuje zejména úpravu tzv. Milostivého léta II, jehož podmínky lze splnit v období ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022. Příspěvek se zaměřuje na stručný právní výklad materie Milostivého léta II. Podrobný právní výklad obsahuje publikace Milostivé léto II (zákon č. 214/2022 Sb., o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů) – komentář vydavatele Wolters Kluwer nebo letošní třetí vydání Komorních listů.

 

Ustanovení § 1 až 7 zákona o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů jsou obecně označována jako Milostivé léto II. Jeho původní legislativní předlohou je Milostivé léto I. Obsahuje však některé nové principy. Došlo k mírné úpravě podmínek úhrady jistiny a navýšení nákladů exekuce. Za podstatnou změnu lze považovat vymezení okamžiku, od kterého musí exekutor zahájit postup podle tohoto zákona. Je jím až doručení sdělení žádosti povinného o zahájení postupu podle tohoto zákona (§ 1 odst. 3) nebo doručení některé z možných žádostí povinného podle § 2. Do té doby na exekuční řízení úprava Milostivého léta II nedopadá.

Velmi zjednodušeně lze definovat, že podstatou Milostivého léta II osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení a dalších nákladů exekuce za předpokladu, že povinný splní některou z alternativních podmínek úhrady jistiny a nákladů exekuce ve výši 1 500 Kč (zvýšenou o DPH).


1. Zákonné předpoklady

Právní úprava Milostivého léta II je vystavěna na několika základních předpokladech. Časově vymezený okruh řízení, subjekty, sdělení povinného podle § 1 odst. 3 a dvě alternativní podmínky úhrady jistiny a nákladů exekuce.

1.1 Časový okruh řízení

Podle § 1 odst. 2 se norma aplikuje na ta exekuční řízení, která byla zahájena přede dnem 28. října 2021. Jedná se tak o stejná řízení, na která dopadalo Milostivé léto I.

1.2. Subjekty

Zákon výslovně vymezuje subjekty řízení v § 2 odst. 1. V exekučním řízení musí být povinným fyzická osoba. Naopak oprávněným musí být vždy některý z veřejnoprávních oprávněných uvedených v taxativním výčtu odstavce 2 písm. a) až n).

1.3 Sdělení žádosti o zahájení postupu exekutorovi

Dalším zákonným předpokladem je sdělení žádosti povinného exekutorovi o zahájení postupu podle tohoto zákona. Exekutorovi musí být sdělena žádost povinným písemně nejpozději do dne 30. listopadu 2022.

Lze předpokládat, že sdělení žádosti o zahájení postupu bude v praxi exekutorovi doručena společně s některou ze žádostí podle § 2 [žádost o sdělení výše částky nebo žádost o sdělení splnění podmínky podle § 1 odst. 3 písm. b)].

Úprava explicitně stanoví, že sdělení musí být učiněno písemně a doručeno exekutorovi nejpozději do dne 30. listopadu 2022. Nestačí tak, sdělí-li povinný žádost o zahájení postupu exekutorovi např. telefonickým nebo jiným způsobem.

Je však nutné upozornit, že sdělení žádosti o zahájení postupu exekutorovi nezakládá ve vztahu k dalšímu postupu exekutora ohledně provádění exekuce žádné omezující nebo odkladné účinky. Do doby, než povinný fakticky splní podmínky podle § 3, resp. § 4, postupuje exekutor ohledně provedení exekuce i určování nákladů exekuce podle exekučního řádu, občanského soudního řádu a exekučního tarifu.

1.4. Podmínky úhrady vymáhané jistiny a nákladů exekuce

Posledním zákonným předpokladem je splnění jedné ze dvou alternativních podmínek. Jejich společným znakem je uhrazení nezaplacené nebo jinak nezaniklé jistiny a na nákladech exekuce částky 1 500 Kč zvýšené o DPH (je-li exekutor plátcem DPH). Každá z nich je vymezena na odlišném temporálním základě. Splněním alespoň jedné z nich exekutor i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví. Dojde-li ke sporné situaci, měl by exekutor povinného poučit o možnosti využití tradičních prostředků procesní ochrany povinného (zejm. návrh na zastavení exekuce, eventuálně společně s návrhem na odklad exekuce).

1.4.1 Podmínka první

Podle první alternativy má povinný možnost ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022 uhradit nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení, popřípadě nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny, je-li exekuce vedena jen pro část jistiny (dále jen „vymáhaná jistina“) a paušální náhradu nákladů exekuce podle § 3 tohoto zákona (1 500 Kč a DPH, je-li exekutor nebo správce závodu jejím plátcem).

Aplikace této podmínky je případná v exekučních řízeních, ve kterých k účinnosti Milostivého léta II nebyla zcela uhrazená vymáhaná jistina. V rozporu s podmínkou nebude, pokud povinný úhradu neprovede jednorázově, ale rozloží ji do celého časového období[1].

Užitou terminologii „povinný uhradí“ nelze vykládat než tak, že povinný provede úhradu mimo rámec vymoženého plnění získaného prováděním exekuce způsoby podle § 59 odst. 1 ex. řádu (exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, exekuce přikázáním pohledávky, exekuce správou nemovité věci, exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí).

1.4.2 Podmínka druhá

Druhá podmínka se časově vztahuje ke dni 31. srpna 2022. Exekutor i bez souhlasu veřejnoprávního oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví za předpokladu sdělení povinného[2] o žádosti postupu podle tohoto zákona, pokud byla do dne 31. srpna 2022 v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuce podle § 3 (1 500 Kč a DPH, je-li exekutor nebo správce závodu jejím plátcem). Takto vymožené plnění nesmí být dotčené právem třetích osob. Odlišností od první alternativní podmínky je, že exekutor pro účely splnění alternativní podmínky druhé zohledňuje veškeré získané vymožené plnění všemi způsoby provádění exekuce podle § 59 odst. 1 ex. řádu.

1.5 Fikce uhrazené jistiny a příslušenství

Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství, považuje se pro účely tohoto zákona celá vymáhaná jistina za uhrazenou ode dne 1. září 2022 a exekutor postupuje přiměřeně podle tohoto zákona [§ 1 odst. 3 písm. a)]. Ustanovení tak má charakter právní fikce.[3]

Nelze však odhlédnout od procesní situace, kdy exekutor z úřední činnosti (např. obsahu jím vedené další exekuce) nebo ze sdělení oprávněného bude mít najisto postaveno, že v neprospěch povinného je vedena jiná exekuce na jistinu, k níž se vztahuje samostatně vymáhané příslušenství, a která nebyla do dne 1. září 2022 uhrazena. Za této situace je krajně sporné, zda je naplněna hypotéza k nastoupení fikce „uhrazení jistiny“, resp. mám za to, že splněna není. Byla-li by v takovém případě exekuce zastavena, může se oprávněný bránit odvoláním. Za nesprávný by neměl být považován postup, pokud by exekutor sdělil povinnému, že podmínky Milostivého léta II podle tohoto zákona nesplňuje. Vhodným by však bylo poučení povinného o možnosti podání návrhu na zastavení exekuce.

Úprava dále explicitně stanovuje, že penále a smluvní pokuta se pro účely tohoto zákona považují za příslušenství.


2. Žádost o sdělení výše částky nebo o sdělení splnění

Úprava v § 2 rozlišuje dva typy žádosti. První je žádost o sdělení výše částky, která má být uhrazena ke splnění podmínky podle § 1 odst. 3 písm. a). Druhou pak žádost o sdělení, že byla splněna podmínka podle § 1 odst. 3 písm. b). Je velmi pravděpodobné, že uvedené žádosti budou v praxi zasílány společně se sdělením povinného podle § 1 odst. 3. Zakládá se rovněž speciální úprava pro doručování.

2.1 Doručování elektronické žádosti exekutorovi

Zákon výslovně uvádí, že na žádost povinného podle § 2, na žádost povinného podle § 46 odst. 2 o. s. ř. (e-mail adresáta) a na sdělení povinného podle § 1 odst. 3 zákona se § 42 odst. 2 o. s. ř. nepoužije (předložení originálu v písemné podobě). Uvedená speciální úprava odnímá exekutorovi možnost ověřit autentičnost podání. Normou založená speciální pravidla pro doručování nelze než v rámci všech justičních řízení na území ČR považovat za naprosto ojedinělá.

2.2 Odpověď exekutora

Exekutor má podle zákona povinnost odpovědět povinnému ve lhůtě do 15 dnů od doručení žádosti. Z hlediska obsahových náležitostí musí v odpovědi být obligatorně uveden den, v němž mu byla žádost doručena a den, v němž odeslal odpověď. Obsah odpovědi exekutora musí vždy korespondovat s aktuálním stavem exekučního řízení (tzn. vyčíslení vymáhané jistiny nebo jejího zbytku a nákladů exekuce; vyčíslení nákladů exekuce; postup exekutora podle § 1 odst. 4 nebo podle § 7 atd.).

2.3 Zmeškání lhůty exekutorem

Požádal-li povinný o sdělení výše částky do 15. listopadu a nestihl-li exekutor odpovědět povinnému ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti, prodlužuje se povinnému lhůta k úhradě o počet dnů, o které exekutor překročil lhůtu na odpověď povinnému. Takto prodloužená lhůta neskončí dříve než pět dnů ode dne, kdy byla povinnému doručena odpověď exekutora.

2.4 Doručování odpovědi povinnému

Protože zákon ve vztahu k doručování odpovědi prostřednictvím doručujícího orgánu výslovně nezakládá, že se musí jednat o doručení do vlastních rukou adresáta, postačí doručení podle § 50 o. s. ř. Nelze ani vyloučit doručení tzv. krátkou cestou, např. v sídle exekutorského úřadu.

Při doručení elektronické odpovědi nemá exekutor povinnost podle § 47 odst. 2 a 3 o. s. ř. vyzývat povinného, aby doručení potvrdil exekutorovi do tří dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou jím podepsanou. Doručení bude účinné i v případě, že povinný do tří dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil exekutorovi její přijetí datovou zprávou. Doručení však bude neúčinné tehdy, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila exekutorovi jako nedoručitelná. Dále je zřejmé, že na doručování odpovědi exekutorem povinnému nedopadá úprava doručování na centrální úřední desku.


3. Paušální náhrada nákladů exekuce a náklady oprávněného

Úprava Milostivého léta II zakládá exekutorovi paušální náhradu nákladů exekuce podle § 87 odst. 1 ex. řádu ve výši 1 500 Kč. Je-li exekutor plátcem DPH, zvyšuje se paušální náhrada nákladů exekuce o příslušnou daň z přidané hodnoty. Zákon dále upravuje postup ohledně nákladů exekuce, které byly vymoženy přede dnem 1. září 2022.

3.1. Exekuce zastavená podle první podmínky

V exekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. a) zákona náleží paušální náhrada nákladů ve výši 1 500 Kč, je-li exekutor nebo správce závodu plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů o DPH. Z nákladů exekuce, které vymohl exekutor přede dnem 1. září 2022, mu náleží pouze ty, o nichž bylo před uvedeným datem rozhodnuto příkazem k úhradě nákladů exekuce nebo jiným rozhodnutím (zejm. usnesení o rozvrhu).

3.2. Exekuce zastavená podle druhé podmínky

V exekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. b) zákona exekutorovi náležejí vedle částky 1 500 Kč (je-li exekutor nebo správce závodu plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů o DPH) dále náklady exekuce, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce (nebo jiné rozhodnutí) a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy, ve výši, která přesahuje paušální náhradu 1 500 Kč. Další náklady exekuce již pak v exekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. b) exekutorovi nenáležejí.

3.3 Náklady oprávněného

Oprávněnému náležejí ty náklady, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce nebo jiné rozhodnutí. Současně platí, že musely být přede dnem 1. září 2022 vymoženy. Další náklady oprávněného veřejnoprávnímu oprávněnému nenáležejí.

4. Osvobození od placení a (částečné) zastavení exekuce

Budou-li naplněny všechny předpoklady Milostivého léta II, vydá exekutor rozhodnutí ve formě usnesení, obsahující výroky o osvobození od placení veškerých vymáhaných pohledávek přesahujících jistinu v exekučním řízení, a dále o částečném zastavení exekučního řízení včetně určení nákladů účastníků řízení a nákladů exekuce. Úprava uvedená § 4, která se týká zejména osvobození od placení pohledávek přesahujících jistinu a problematiky dosud vymoženého a nevyplaceného plnění byla v zásadě převzata z předchozí úpravy Milostivého léta I. Proto lze v podrobnostech odkázat na článek Veřejnoprávní milostivé léto – komentovaný právní výklad publikovaný v Advokátním deníku dne 18.10.2021 (kapitola 4 a 5).


JUDr. Ing. Martin Štika, soudní exekutor v Hradci Králové, přidružený člen Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR a doktorand na Katedře občanského práva Právnické fakulty ZČU v Plzni


[1] Tzn. do období ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022.

[2] Do dne 30. listopadu 2022.

[3] Zatímco u Milostivého léta I byla u obdobného ustanovení založená vyvratitelná domněnka.

Go to TOP