Prvním červencovým dnem nabyla účinnosti i další část zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (tzv. digitální ústava), konkrétně § 6 týkající se ověřování elektronických podpisů. Zákon, který vyhrál anketu Zákon roku 2019 a je pokládán – ve vztahu k občanům – za přelomový, zakládá obecné právo na digitální komunikaci se státem a usnadnění komunikaci s úřady. Vytváří také právní rámec, díky němuž by do roku 2025 mělo dojít k digitalizaci všech služeb uvedených v Katalogu služeb. Výše zmíněný § 6 předpisu mimo jiné slibuje možnost elektronického podpisu elektronických dokumentů prostřednictvím systémů státní správy a ověření podpisu online. Aktuálně však není v provozu žádná aplikace, díky níž by to bylo možné „vzdáleně“ a bezplatně realizovat.

Současně s částí zákona o právu na digitální služby, tedy 1. července 2022, nabyly účinnosti i novely dalších souvisejících předpisů z oblasti ověřování elektronických podpisů, kterými jsou zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování) a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii. Posledním dotčeným zákonem, který ovšem nabyl účinnosti již 1. září minulého roku, je novela zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

„Digitální ústavu“ považuje za přínosnou i pro advokátní praxi také předseda České advokátní komory JUDr. Robert Němec, LL.M., který k jejímu vítězství v anketě Zákon roku 2019 řekl: „Hlasování v České advokátní komoře jednoznačně potvrdilo vysokou poptávku mezi advokáty o účinné fungování státu pomocí digitálních technologií. S rostoucím tlakem na zrychlení a zvýšení výkonu advokacie roste i mezi advokáty potřeba řešit klientské záležitosti časově a nákladově efektivním způsobem.“

Česká advokátní komora se v souladu s jeho slovy i cíli Komory zasadila o novelizaci zákona o advokacii, jehož § 25a se týká právě „ověřování“ elektronického podpisu.

„Dílčí novela zákona o advokacii v návaznosti na § 6 zákona o právu na digitální služby advokátům umožňuje, aby činili prohlášení o pravosti podpisu rovněž v případě, kdy se jednající osoba podepisuje elektronicky,“ uvedl JUDr. Johan Justoň, vedoucí Odboru vnější a vnitřní legislativy ČAK. „Z hlediska technického Česká advokátní komora navrhuje řešení, podle něhož by advokáti k této činnosti používali nástroj CzechPOINT, resp. připravovaný CzechPOINT 2.0, stejně jako v případě konverze dokumentů. Samotný průběh při činění prohlášení by byl v takovém případě obdobný tomu, jak je upraven v zákoně o ověřování, tzv. že advokát by zjistil totožnost jednající osoby, která by následně uznala elektronický podpis na dokumentu za vlastní, následně by advokát k elektronicky podepsanému dokumentu připojil ověřovací doložku s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem a svým kvalifikovaným elektronickým podpisem. Výstupní dokument by poté splňoval požadavek úředně ověřeného podpisu,“ přiblížil postup „step by step“ Johan Justoň.

Od 1. července 2022, resp. po spuštění projektu CzechPOINT 2.0, by mělo být možné ověření elektronického podpisu celkem třemi cestami:

– ověření (legalizace) jakéhokoli elektronického podpisu osobou oprávněnou provádět ověřování pravosti podpisu [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 12/2020 Sb.]

– ověření jakéhokoli elektronického podpisu prostřednictvím informačního systému veřejné správy [§ 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 12/2020 Sb.]

– ověření uznávaného elektronického podpisu s využitím registru obyvatel jako jednoho ze základních registrů [§ 6 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb.]

Jak uvedl letos v lednu Jiří Peterka, specialista na problematiku elektronických podpisů, CzechPOINT 2.0 byl již součástí strategie Digitální Česko, kde byl zařazen mezi prioritní záměry pro období 2020 až 2021. Přesto není ani po účinnosti novel zákonů, které by měly umožnit ověřování elektronického podpisu, tedy po 1. červenci 2022, k dispozici.

„Na projektu CzechPOINT 2.0 spolupracuje Ministerstvo vnitra s podřízenou Národní agenturou pro komunikační a informační technologie. Technická realizace se očekává během tohoto roku,“ řekl Jiří Peterka a dodal: „CzechPOINT 2.0 musí nabízet stejné funkce jako stávající využívaná řešení CzechPOINT. Technologická obměna zajistí možnost flexibilnějších úprav na základě potřeb uživatelů, nových zákonných požadavků nebo jiných potřeb, které jsou se správou a provozem systému spojené, stejně jako zvýšení úrovně kybernetického zabezpečení.“

„Spuštění projektu CzechPOINT 2.0 očekáváme na podzim tohoto roku. Poté bude systém pro účely prohlašování pravosti elektronických podpisů zpřístupněn i advokátům,“ okomentoval aktuální situaci člen představenstva ČAK a spoluautor digitální ústavy Mgr. František Korbel, Ph.D. „Půjde skutečně o zásadní milník pro advokacii a její digitalizaci vzhledem k tomu, že drtivá většina listin v dnešní době má elektronickou podobu. Krom toho dojde k rozšíření služeb poskytovaných advokáty, což je dobře pro naše klienty i celou veřejnost,“ uzavřel František Korbel.

Redakce AD
Foto: canva.com