Česku mohou hrozit sankce za opožděnou implementaci legislativy EU

 V Poslanecké sněmovně je minimálně 15 až 20 tisků, kvůli kterým Česku mohou hrozit sankce od Evropské komise kvůli opožděnému přijetí

Aktualizováno

 V Poslanecké sněmovně je minimálně 15 až 20 tisků, kvůli kterým Česku mohou hrozit sankce od Evropské komise kvůli opožděnému přijetí evropských předpisů. Některé z nich měly být projednány již 8. července 2022, ale 29. schůze byla přerušena.

 

Michal Šalomoun

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D., zpracoval seznam zákonů, kde hrozí případná sankce od Evropské komise. „Je to minimálně 15 nebo 20 sněmovních tisků, kde jsme byli upozorněni, že jsme dávno po transpoziční lhůtě a že nám mohou hrozit sankce,“ řekl. Ministr pro legislativu doplnil, že pro komisi je klíčové to, aby probíhal proces přijetí zákona. „Je důležité, aby zákon prošel procesem a byl publikovaný ve Sbírce zákonů,“ uvedl.

Je proto potřeba co nejdříve projednat balík zákonů ve třetím čtení, které jsou převážně transpozicí evropských předpisů, aby je stihl v letních měsících projednat Senát a následně podepsat prezident.

Česká republika měla už loni v červenci přijmout například zákon zakazující používání jednorázových plastových příborů nebo talířů, který měli dne 8. července, tedy s ročním zpožděním, ve třetím čtení i projednávat poslanci. Jenže 29. schůze byla přerušena a bude pokračovat ve středu 13. července od 9 hodin, takže plánovaných 15 bodů, mezi nimi i 10 zákonů ve třetím čtení – například zákon o jednorázových plastech, jak to vyžadují předpisy EU, projednáno nebylo.

U tohoto zákona, který zakáže používání jednorázových příborů, talířů nebo brček se však i nadále předpokládá, že by mohl začít platit od ledna příštího roku poté, co projde třetím čtením a Senátem. I přes značné zpoždění sankce v současnosti zatím nehrozí, Česká republika obdržela jen upozornění.

Sněmovna by na aktuálním jednání měla projednat i pět novel zákonů, které předkládá Ministerstvo zemědělství, například zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele nebo vládní návrh zákona, jímž se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a na který bude kladen velký důraz v příštím dotačním období Společné zemědělské politiky EU.

Na programu schůze PS je i novela č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči.

 

V současné době vede Evropská komise vůči Česku 19 řízení kvůli tomu, že zákonodárci nestíhají v daných termínech schválit legislativu vycházející z evropských směrnic. Jak řekl Michal Šalomoun, státu proto hrozí pokuty teoreticky až v miliardách korun. Na konci minulého roku  chybělo Česku 36 takzvaných transpozic, vláda stáhla manko na 22 směrnic, další ale mezi tím přibývají.  Pokud by se sečetly všechny pokuty, vyšlo by to přibližně na dvě miliardy korun.

Jako příklad uvedl ministr Šalomoun návrh zákona o sdílení videonahrávek, k jehož projednávání ve třetím čtení se poslanci 8. července nedostali kvůli přestávkám vyvolaným opozicí. „Reálná pokuta hrozí ve výši kolem 70 až 80 milionů korun,“ uvedl Michal Šalomoun. Česku sice podle něj nyní pomáhají prázdniny, během nichž Evropská komise není tolik aktivní, v srpnu by však EK mohla žalobu podat. Například za zpoždění novely zákona o svobodném přístupu k informacím hrozí pokuta 48 milionů korun.

„Ve veřejném prostoru se často objevuje argument, že evropské předpisy nám diktuje někdo z Bruselu a nám nezbývá, než je jen poslušně přijmout. Pravda je ale taková, že na jejich přípravě se od samého počátku podílejí i čeští úředníci v příslušných pracovních skupinách Evropské komise, úředníci při Radě EU a také čeští europoslanci a ministři. Česká republika tak má možnost aktivně ovlivňovat podobu evropské legislativy. U její tvorby jsme vždy od samého počátku a je jen na nás si vybojovat kompromisy, které jsou pro nás důležité,“ uzavřel ministr Šalomoun.


Zdroj: ČTK
Foto: vlada.cz; canva.com

Go to TOP