Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve středu dne 13. dubna 2022 celkem šest zákonů, vedle novely zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, například novelu zákona č, 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, významných dnech a dnech pracovního klidu, nebo zákon ze dne 7. dubna 2022 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP).

Lidé budou moci nově využívat jako dobrovolnou daňově podporovanou alternativu ke spoření na důchod takzvaný panevropský osobní penzijní produkt (PEPP). Půjde o dlouhodobý finanční produkt výhodný především pro ty občany EU, kteří pracují ve více členských státech. Měl by vytvořit základy pro trh dobrovolných penzijních úspor.

Cílem PEPP podle Ministerstva financí není nahradit existující penzijní produkty, ale nabídnout alternativu. Půjde o soukromý individuální a dobrovolný produkt, občané nebudou mít povinnost si ho zřizovat. Budou ho moci nabízet například banky, pojišťovny nebo investiční společnosti. Svojí povahou to podle Ministerstva financí tedy může být pojistný produkt, vklad nebo investiční produkt. Prodejci budou muset prokázat podle zákona odbornou způsobilost.

Na společnosti, které budou nabízet panevropský osobní penzijní produkt, bude dohlížet Česká národní banka, ta bude také rozhodovat o jejich registraci.

Úřady budou muset atestovanou elektronickou spisovou službu provádět až od roku 2026. Více času na přípravu této služby jim poskytne novela zákona č. 261/2021 Sb., měnící některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., kterou prezident Miloš Zeman také podepsal.

Odklad plného spuštění projektu, který začal za předchozí vlády, navrhla nynější vláda kvůli jeho nedostatečné přípravě. Dodavatelé měli už od začátku letošního února dodávat úřadům jen atestované systémy, tento termín se má nynější novelou posunout na polovinu příštího roku.

Atest osvědčuje to, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky vyplývající za zákona. Atestaci by si měli zajistit dodavatelé služby, proces má garantovat ministerstvo vnitra. Změna se týká takzvaných veřejnoprávních původců, tedy například organizačních složek státu, státních podniků, ozbrojených sil, bezpečnostních složek, nebo i zdravotních pojišťoven.

Podle dokumentu je nutné zamezit situaci, kdy by nabytí účinnosti pravidel způsobilo problémy nebo přímo hospodářské škody ve veřejném sektoru. Prodloužení termínu by pak mělo podle Ministerstva vnitra poskytnout dodavatelům dostatečný čas pro přípravu systémů na atestace, případně pro revizi pravidel.

Novými významnými dny se stanou 27. květen jako Den národního vzdoru a 25. červen jako Den odchodu okupačních vojsk, a to díky novele zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, která je dalším z předpisů aktuálně podepsaných prezidentem republiky.

Den národního vzdoru připomíná atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942. Den odchodu okupačních vojsk připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.

Přijetím novely se počet významných dnů v kalendáři rozšíří z 15 na 17. Významné dny na rozdíl od státem uznaných svátků nepatří mezi dny pracovního volna.

Posledními třemi zákony, o jejichž podpisu informovala Kanceláře prezidenta republiky, jsou novela zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,  a novela, kterou se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů.

Zdroj: ČTK, Kancelář prezidenta republiky
Foto: canva.com