Novela evropské směrnice o energetické účinnosti (č. 2018/2002) měla být implementována do právních řádů členských států 25. června 2020 a z části do 25. října 2020. Termín nebyl ze strany České republiky dodržen a správci bytového fondu tak čekají na to, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou požadavky směrnice přeneseny do naší legislativy. Implementace směrnice se tedy odkládá, sporné body však zatím zůstávají. Svaz českých a moravských bytových družstev v rámci připomínkového řízení shrnul hlavní připomínky a tlumočil obavy správců bytového fondu směrem k neefektivnosti a smysluplnosti některých navrhovaných opatření.

Problematika povinnosti průběžného poskytování informací

Poskytovatelům služeb je v § 8a zákona č. 67/2013 Sb. dána povinnost následně po instalaci dálkově odečitatelných indikátorů či měřidel průběžně poskytovat příjemcům služeb informace o aktuální spotřebě. Tyto informace mohou být příjemci služeb poskytnuty formou dálkového přístupu na portál, kde budou včetně všech dalších náležitostí uvedeny. „Problém nevidíme v povinnosti zřízení portálu a samotném zpřístupnění informací, ale v nesmyslné povinnosti opakovaně každý měsíc prokazatelně informovat příjemce služeb o možnosti náhledu na portál. Jaký způsob vyrozumění bude považován za prokazatelný? Písemně? Prostým či doporučeným dopisem? Elektronickou zprávou na ověřenou e-mailovou adresu?” říká Ing. Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev a dodává: „Konstatujeme, že příjemci služeb nemají povinnost sdělovat poskytovateli služeb elektronické adresy, navíc ještě ověřené. Pro právníky je jediný prokazatelný způsob vyrozumění doporučený dopis. To však při měsíční frekvenci vnímáme jako velmi neekonomické chování a nakládání s finančními prostředky.”

Změny se dotknou i vyúčtování, do kterého přibudou nové informační povinnosti, přičemž vyhláška č. 269/2015 Sb. v § 6 stanoví rozsah náležitostí, které je poskytovatel povinen opakovaně uvádět v rámci pravidelných vyúčtování. „Mnohé z těchto náležitostí jsou v čase konstantní, příjemce služeb s nimi nepracuje a ve vyúčtování jsou nadbytečné a pouze je znepřehledňují,” upozorňuje Hanák.

Řešením by podle Svazu českých a moravských bytových družstev bylo zřízení institutu evidenčního listu služeb, ve kterém by mimo přehledu všech služeb poskytovaných příjemci služeb poskytovatelem služeb byly také uvedeny všechny povinně a opakovaně sdělované náležitosti dle požadavku § 8a zákona a § 6 vyhlášky. Pokud by poskytovatel služeb tento evidenční list služeb předal příjemci služeb, mělo by se za to, že došlo k naplnění požadavků ustanovení zákona a vyhlášky a uvedené náležitosti by z pravidelného vyúčtování mohly být vypuštěny.

Vyšší provozní náklady

Evropská směrnice stanoví, že výše uvedené povinnosti platí v případech, kdy jsou smysluplné, tzn., že jsou technicky proveditelné a nákladově efektivní. Povinnosti měření je však dána bez výjimky všem, tedy i v případech domů splňujících či blížících se k pasivnímu nebo výrazně nízkoenergetickému standardu nebo domů, kde nemají smysl (např. požadavek dálkových odečtů v malých 4, 6 či 8 bytových domech, kde si správu včetně rozúčtování služeb provádí samostatně). Pracovníci družstev se navíc skepticky vyjadřují k předpokladu, že se chování uživatelů bytů ve věci spotřeby teplé vody a tepla na vytápění bude výraznějším způsobem řídit dle průběžných (měsíčních) informací o aktuálních spotřebách, a obávají se provozních nákladů, které bude nezbytné vynakládat na zajištění informačního systému. „Nejsou žádné očekávané finanční úspory, které by související náklady zdůvodnily. Tato průběžná informovanost bude zcela jistě ‚rozúčtovatelskými‘‎ firmami zpoplatněna. Dle našeho stanoviska je proto vhodné, aby naše legislativa vydefinovala způsob posouzení nákladové efektivity a smysluplnosti provedení požadovaných opatření,” uzavírá Martin Hanák.

Zdroj: Communication Lab
Foto: Pixabay