Lobbování v Česku by mělo dostat jasná pravidla, jejichž návrh 30. července 2019 schválila vláda.

O kladném stanovisku k návrhu zákona z dílny ministerstva spravedlnosti informovala Strakova akademie na Twitteru. Norma, která nyní poputuje k projednání Sněmovnou, má zvýšit transparentnost lobbování. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované.

K předpisu přišlo několik stovek připomínek a řadu rozporů se před jednáním kabinetu nepodařilo vypořádat. Spokojen byl s předlohou před jednáním ministr vnitra Jan Hamáček. Uvedl, že výhrady jeho úřadu k regulacím pro náměstky pod služebním zákonem byly vypořádány.

Připomínky k návrhu zákona zaslala také Česká advokátní komora. Novela podle ní nedůsledně rozlišuje postavení profesních komor jakožto veřejnoprávních korporací osobního typu, když na jednu stranu tyto osoby považuje za osoby veřejného práva (viz např. zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů) a na druhou stranu je považuje za lobbisty, tedy osoby prosazující soukromoprávní zájem v legislativním procesu. Tuto dichotomii považuje za škodlivou, neboť činí z profesních komor toliko zájmová sdružení (spolky) a upírá jim jejich přirozený základ osob veřejného práva.

Lobbování v Česku nemá žádná pravidla

Bezpečnostní informační služba (BIS) pravidelně upozorňuje na to, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů. Ministerstvo spravedlnosti chce prostřednictvím zákona odlišit standardní lobbování za změnu legislativy od lobbování zákulisního a záměrně netransparentního. Věří, že zákon omezí nežádoucí jevy spojené s lobbingem – korupci, střet zájmů a klientelismus.

Zákon má být účinný od 1. ledna 2021. Návrh definuje lobbování jako „soustavnou činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovanou lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“, a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka.

Lobbistou ve smyslu předkládaného zákona se může stát jen svéprávný člověk, který nebyl pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s lobbováním, nebo byl, ale jeho odsouzení je už zahlazené.

Mezi lobbované návrh řadí prezidenta a jeho kancléře, zákonodárce a jejich asistenty, dále ministry, jejich poradce a náměstky, členy bankovní rady ČNB či členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Lobbista, který hodlá lobbovat, bude mít povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou, a uvést, čí zájmy hájí.

Registr pro lobbisty, ale i lobbované

Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované. Pokud budou chtít lobbisté nadále provozovat lobbování legálně, budou muset o zápis do registru požádat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbované budou do registru povinně hlásit státní orgány, u nichž lobbovaní působí.

Lobbisté i lobbovaní budou do registru vkládat čtvrtletní, veřejně přístupné zprávy. Náklady na zřízení rejstříku odhadlo ministerstvo na 500 až 700 tisíc korun bez DPH, provoz registru bude podle něj stát zhruba milion ročně.

Návrh svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran také projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných. Úřad bude moci uložit pokutu až 100 tisíc korun, lobbistům navíc také trest zveřejnění přestupku nebo zákaz činnosti až na tři roky.

Ministerstvo spravedlnosti návrh původně poslalo k projednání koncem loňského roku. Předpis však narazil v Legislativní radě vlády, která ho vrátila k přepracování. Proti nynější podobě návrhu mají námitky ministerstva dopravy, financí, vnitra a zdravotnictví, dále Úřad vlády ČR či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kraje pak nesouhlasí se širokou definicí lobbisty, která zahrnuje asociace, svazy, sdružení či spolky. Proti svému zařazení mezi lobbisty protestují rovněž profesní komory.

„K regulaci lobbingu se vláda zavázala a doporučuje ho GRECO. Osobně nevidím žádný rozumný a legitimní důvod pro to, aby zájmové skupiny, lobbisté nebo jejich klienti skrývali nebo tajili svou činnost, která ovlivňuje veřejné záležitosti. Mám radost, že vláda tolik potřebný návrh regulace lobbování schválila a budu s napětím očekávat, jak jej posoudí Poslanecká sněmovna,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Funkci lobbistů je možné považovat za společensky přínosnou, protože často fungují jako zprostředkovatelé informací, které jsou pro přijetí kvalifikovaných rozhodnutí v legislativním procesu velmi důležité. Nicméně základní a zcela klíčovou podmínkou toho, aby bylo možné jejich funkci ve společnosti označit za legitimní, je, že bude vykonávána transparentně a pod veřejnou kontrolou. Proto bude mít veřejnost prostřednictvím veřejného registru přehled o tom, kdo koho a v čem lobboval. Do veřejného registru budou lobbisté i lobbovaní čtvrtletně zadávat jednoduché zprávy o proběhlých jednáních.

Návrh regulace rovněž počítá se zavedením lobbistické stopy, která bude tvořit samostatnou přílohu návrhů zákonů, jako například důvodová zpráva. Veřejnost tak bude u jednotlivých návrhů zákonů v průběhu legislativního procesu vidět, který lobbista kterého z lobbovaných kontaktoval a jaké věci se to přesně týkalo.

Zdroj: ČTK, Ministerstvo spravedlnosti ČR,  foto Pixabay.