Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a dalších souvisejících zákonů, podle které by soudy od ledna 2025 přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. V dopise předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové napsal, že zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza.

Prezident Petr Pavel využil své pravomoci vrátit zákon Parlamentu stanovené v čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky poprvé za téměř rok a půl ve funkci.

„Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí respektuje. Je to ústavní právo pana prezidenta, jeho stanovisko si prostudujeme,“ sdělil k reakci mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Vláda změnu prosadila jako součást snižování byrokracie, očekávala osmimilionovou roční úsporu. Přísedící by podle novely nemohli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestali by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů by řízení vždy konal samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

Podle prezidenta Pavla by stálo za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ uvedl.

Změna se stala ve sněmovně terčem opoziční kritiky. Například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková obvinila vládu z toho, že podlamuje důvěru ve spravedlivost rozhodování a justici zapouzdřuje. V srpnu jednala s Petrem Pavlem na Hradě a požádala ho, aby svůj podpis pod novelou zvážil. Podle poslankyně hrozí, že se justice „zapouzdří“.

„Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ poznamenal dále prezident. Nedostatky současné právní úpravy soudních řízení, související s institutem přísedících spíše okrajově, po plánované redukci počtu přísedících podle Pavla nezmizí.

Účast laických přísedících na výkonu soudní moci je v různých podobách podle hlavy státu obvyklým standardem ve státech Evropské unie, obsahuje ji třeba právní úprava v sousedních státech, ve Francii, Španělsku či v Dánsku.

„Také právní teorie formuluje řadu relevantních důvodů pro zachování laického prvku v rozhodování soudů, který může přispět k větší demokratizaci, legitimitě a otevřenosti soudnictví, pozitivně ovlivnit úroveň soudního rozhodování anebo přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti v justici,“ napsal Petr Pavel.

U krajských soudů by podle předlohy přísedící nadále působili v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících by byla u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto redakce AD