Občané Evropské unie, kteří budou v České republice pobývat déle než 90 dnů, se zřejmě budou muset registrovat u Ministerstva vnitra. Počítá s tím nový zákon o vstupu a pobytu cizinců, který dne 28. srpna projednala a schválila vláda. Podle ministra vnitra Víta Rakušana jsou dalšími cíli návrhu digitalizace pobytové agendy nebo definování institutu tzv. garanta. Jde o subjekt, který zajišťuje účel pobytu cizinci ze třetí země, tedy země mimo EU. Podle čtvrtletní zprávy o migraci Ministerstva vnitra bylo v Česku ke konci června 1 056 626 cizinců, Ministerstvo vnitra odhaduje, že v Česku pobývá až 200 000 občanů EU, kteří nejsou zaregistrováni.

Zákon by měl začít platit od ledna 2026, povinná registrace občanů EU by měla být spuštěna o rok později. Cizinci z EU, kteří na území ČR už žijí, budou mít povinnost se registrovat do dvou let.

Ministr Rakušan upozornil, že změny, které zákon zavádí, se netýkají cizinců žádajících o azyl či dočasnou ochranu, není v něm implementován ani migrační pakt. Dotknou se ale cizinců, kteří legálně pobývají na území ČR. Povinnost registrace pro občany EU je podle ministra zcela obvyklá i v jiných zemích EU. „Nejedná se o nějaké ztěžování jejich života, ale naopak je to velké volání měst a obcí v České republice, které nemohou plánovat kapacity svých škol, školek a dalších zařízení,“ vysvětlil po jednání vlády Vít Rakušan.

V současnosti nemají občané EU povinnost svůj pobyt oznamovat. To s sebou podle ministerstva vnitra přináší problémy, obec za neregistrované cizince například nedostává peníze od státu. Rozdíly mezi skutečným a evidovaným počtem lidí může mít podle Ministerstva vnitra dopady také do plánování kapacit školských nebo zdravotnických zařízení. Díky registraci budou mít samosprávy údaje o cizincích dostupné, pro cizince také budou podle návrhu dostupnější služby, které jsou vázané na ověření identity.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v připomínkovém řízení k předpisu uvedlo, že zákon znevýhodňuje rodinné příslušníky občanů ČR, kteří spolu dříve nepobývali v jiném členském státu EU. Podle konsorcia budou mít horší postavení než rodinní příslušníci cizinců, kteří pobývají v Česku. Ti totiž budou moct na rozdíl od příbuzných občanů ČR využívat výhod statusu „rodinného příslušníka občana EU“ a s tím souvisejících práv. Konsorcium vládu vyzvalo, aby zákon neschválila.

Zákon si klade za cíl i digitalizaci agendy a elektronizaci řízení o pobytu. Podle návrhu by měl vzniknout nový informační systém, který bude místo policie spravovat přímo Ministerstvo vnitra. „Až na několik málo úkonů pro ověření totožnosti a podobně bude celý migrační proces digitalizován,“ uvedl ministr Rakušan. Vybudování systému by mělo stát zhruba 300 milionů korun, ministerstvo na to chce použít evropské dotace. Ze státního rozpočtu bude podle Ministerstva vnitra třeba vyčlenit peníze na spolufinancování a následně peníze na provoz informačního systému, které odhadem činí cca 25,4 milionu korun ročně.

Nový zákon posílí i takzvaný institut garanta. Tím je osoba, která občanům třetích zemí umožňuje plnit účel jejich pobytu. Půjde tedy o lidi nebo subjekty, u kterých bude cizinec po příchodu do ČR působit. Práva a povinnosti garanta jsou v zákoně podle ministra jasně definovány, bude mít přístup do pobytového řízení daného cizince a bude také odpovědný za úhradu jeho případného vyhoštění. Posílení institutu by mělo podle ministerstva přispět k posílení odpovědnosti subjektů, které mají na příjezdu a pobytu cizince zájem.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Úřad vlády ČR