S možností zavedení pozice sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka počítá novela, která by mohla změnit školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících. Ministerstvo školství, které novelu připravilo, pozici doplnilo jako variantu pro jednání vlády. Zakotvení pozice požadovaly v připomínkách například Svaz měst a obcí nebo zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Se zavedením pozice do zákona nesouhlasí Ministerstvo financí, novela tak půjde na vládu s rozporem. Vyplývá to z dokumentů k novele a vypořádání připomínek. Návrh má mimo jiné zavést pravidla pro fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách.

Na potřebu zavedení pozice sociálního pedagoga v zákoně upozorňovali odborníci na vzdělávání. Sociální pedagog by podle nich měl pomoci snižovat nerovnosti žáků ve vzdělávání. Novela má mimo jiné zavést systémová pravidla pro fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách. Podle Ministerstva školství by institucionalizace těchto podpůrných pozic měla například podpořit zlepšení výsledků žáků, posílit inkluzivní vzdělávání i pomoci snížit množství odkladů povinné školní docházky.

Větší běžné základní školy, předpokládá se školy se 180 a více žáky, by měly dostat peníze na školního psychologa či speciálního pedagoga ze státního rozpočtu. Maximální počet financovaných hodin by stanovilo vládní nařízení, vyplývá z dokumentů k novele. Výpočet by měl vycházet z průměrného počtu žáků dané školy za poslední tři roky. Menší školy by měly moci nadále čerpat podpůrná opatření, pro školy od 20 do 99 žáků by to bylo na 0,2 úvazku, ve školách se 100 až 179 žáky pak na 0,4 úvazku. Ministerstvo v průběhu připomínkového řízení ustoupilo od sdílení odborníků přes pedagogicko-psychologické poradny. Úprava by podle zprávy RIA měla platit od roku 2026.

Ředitel ZŠ by neměl po dobu tří let od nabytí účinnosti zákona povinnost zajišťovat poradenské služby psychologa nebo speciálního pedagoga, pokud by neměl dostatečný počet zaměstnanců, kteří by měli na tyto pozice kvalifikaci, vyplývá z přechodného ustanovení návrhu.

Některé kraje, odbory nebo například zmocněnkyně vlády pro lidská práva v připomínkách chtěly, aby pravidla platila i pro střední, případně mateřské školy. Institucionalizaci školních psychologů či školních speciálních pedagogů v MŠ a SŠ bude Ministerstvo školství pilotně testovat v rámci výzev Operačního programu Jan Amos Komenský, uvedlo ve vypořádání.

Vláda by podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok, či roky stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím. Zastropování by se mohlo týkat i financování školních psychologů a speciálních pedagogů. Pokud ve škole například neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů, uvedl v minulosti ministr školství Mikuláš Bek. Počet učitelů ve škole by se podle něj nezměnil, nešlo by o snižování.

S tímto návrhem nesouhlasí odbory, podle nich by vláda mohla velmi volně měnit počty financovaných hodin. Podle ministerstva jde jen o regulaci „bezdůvodného nárůstu nebo poklesu počtu hodin školy“.

Návrh počítá i s možností upravit financování učitelů, školních psychologů a speciálních pedagogů ve školách nebo poradnách podle toho, z jak bohatých či chudých rodin jsou žáci, kteří se v dané škole učí, nebo například kolik má škola žáků cizinců. Novela také mimo jiné upravuje podmínky, za kterých mají cizinci a lidé, kteří žijí dlouhodobě v zahraničí, nárok na změnu podmínek maturitní či přijímací zkoušky z češtiny.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com