Od letošního dubna mohou Ukrajinci podávat žádosti o odškodnění za ztráty, které utrpěli při ruské invazi do své země. Zatím jde jen o ztráty týkající se poškození či zničení domů či bytů. Vyplnit jednoduchý formulář na internetových stránkách či v aplikaci trvá pouhých deset až 20 minut a lidé tam mohou nahrát jakékoli dokumenty, fotografie či důkazy, které mají k dispozici, řekl v rozhovoru Markijan Ključkovskyj, ředitel registru škod, který sídlí v nizozemském Haagu.

Cílem registru je získat podklady pro budoucí odškodnění za veškeré ztráty způsobené ruskou agresí. Pro mnoho Ukrajinců ale podle Ključkovského není kompenzace to nejdůležitější, chtějí hlavně, aby někdo vyslyšel jejich příběh.

„Mnoho lidí si přeje, aby byl jejich příběh zaznamenán, aby cítili, že bylo spravedlnosti učiněno zadost. Naší prací je poskytnout jim možnost zaznamenat jejich příběh,“ říká šéf registru škod na Ukrajině (Register of Damage for Ukraine, RD4U). „Dalším cílem je i znovu obnovit naši zemi a její ekonomiku,“ dodal a s tím, že brzy by mělo být možné do registru zaznamenávat i škody vzniklé na nejrůznější kritické infrastruktuře či energetických zařízeních.

Registr škod způsobených ruskou agresí na Ukrajině vznikl loni v květnu při příležitosti summitu Rady Evropy v Reykjavíku. Jde o orgán se 44 členy, jehož účastníky mají být nejen členové organizace, ale i pozorovatelské státy – Spojené státy, Kanada, Japonsko, Mexiko – a nečlenské země. ČR je jedním ze zakládajících států registru škod. Jeho zřízení doporučila loňská rezoluce Valného shromáždění OSN, která vyzvala Rusko k přijetí odpovědnosti za invazi a uznala, že Rusko je odpovědné za odškodnění na Ukrajině. Registr je financován právě z příspěvků jednotlivých zemí a Evropské unie. Sídlí v Haagu, který je považován za hlavní město mezinárodní spravedlnosti, protože v něm sídlí množství mezinárodních soudů a expertů na mezinárodní právo.

Vznik registru je začátek, na který je třeba navázat

„Nebyli jsme založeni jako soud ani jako tribunál, ale pro zaznamenávání žádostí o kompenzace za škody způsobené Ruskou federací. Naším cílem je tedy organizovat sběr těchto žádostí a zjišťovat, zda jsou oprávněné,“ vysvětlil Ključkovskyj. Žádost je přitom oprávněná, jestliže ke škodám došlo na území Ukrajiny v období od 24. února 2022, kdy začala ruská invaze, a škody souvisejí právě s agresí Moskvy. V takovém případě bude žádost zapsána do registru a bude připravena pro další zkoumání. Vznik registru je totiž jen začátek, dalším stadiem kompenzačního mechanismu by mělo být ustavení komise, která bude žádosti posuzovat a stanoví výši odškodného.

„Tato komise zatím vytvořena nebyla, v historii k tomu docházelo buď na základě dohody s druhou stranou, nebo prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN. Protože druhou stranou je Rusko, žádná z těchto možností není možná, takže to trvá trochu déle a chce to více kreativity při hledání způsobu, jak to vyřešit. Ale už na tom začínáme pracovat,“ uvedl šéf registru, který pochází ze Lvova a před válkou se živil jako právník se specializací na mezinárodní právo.

Žádosti mohou podávat fyzické i právnické osoby a rovněž i úřady prostřednictvím ukrajinské aplikace Diia či stejnojmenné internetové stránky. Jde o aplikaci ukrajinské vlády, kterou používá více než 20 milionů lidí v zemi, mají v ní například i digitální cestovní pasy či řidičské průkazy. Stačí jen vyplnit formulář a poslat ho do registru. „Lidé tam mohou přidat jako přílohy cokoli, co mají. Chápeme, že v některých případech mají jen minimum důkazů, museli opustit své domovy a od té doby se do nich už nevrátili, protože se například nacházejí na okupovaných územích. I když důkazy nejsou téměř žádné, nevadí, budeme žádost posuzovat a uvidíme, co se s tím dá dělat,“ dodal Ključkovskyj.

Žádosti o odškodnění mohou posílat i lidé, kteří přišli o své domovy v okupovaných oblastech

V Haagu zatím podle šéfa registru pracuje 15 lidí a tým v Kyjevě se rovněž rozrůstá, do konce léta by jich tak mělo být celkem 25. Během prvních čtyř měsíců Ukrajinci do registru poslali několik tisíc žádostí, nyní jich nejspíš bude přibývat, protože nově mohou žádosti o odškodnění posílat i lidé, kteří přišli o své domovy v okupovaných oblastech. „Myslíme si, že pro tyto lidi by podání žádosti do našeho registru mohlo být i symbolem naděje, že bude možné obnovit spravedlnost a že získají nějaké odškodnění za to, co se jim stalo,“ uvedl Ključkovskyj s tím, že očekávají až 300 000 žádostí.

Pravdou nicméně je, že Ukrajinci mají ohledně budoucího odškodného velké pochybnosti. „Je nám jasné, že si mohou říkat, že půjde o dlouhý proces a že možná ani nemá smysl žádost vyplňovat,“ řekl k tomu šéf registru s tím, že tyto pocity ukázal i nedávný průzkum, ze kterého vyplynulo, že 61 procent Ukrajinců nevěří v perspektivu reparací a dalších 25 procent říká, že to bude trvat velmi dlouho. „Válka na Ukrajině stále trvá, lidé mají spoustu starostí a je pochopitelné, že podat tuto žádost pro ně není prioritou. Ale jak říkáme, trvá to maximálně 20 minut, takže když ne teď, tak třeba v následujících týdnech či měsících žádost podají,“ podotkl. Program podle něj nikdy nebude úspěšný, dokud žádosti nepodá velké množství lidí a „bude z toho vidět, kolik hrůzných věcí se na Ukrajině stalo“.

Údaje v registru by mohly být využity jako databáze důkazů pro případný tribunál

„Je třeba to vnímat jako dlouhodobý program, který bude postupně shromažďovat data,“ doplnil Ključkovskyj s tím, že veškeré údaje v registru by poté mohly být využity i jako databáze důkazů pro případný tribunál, který se bude zločiny spáchanými Ruskem zabývat. „Žádosti o odškodnění by se měly v budoucnu týkat i ztráty životů, zmizení lidí, vysídlení, válečných zločinů, mučení, sexuálního násilí, deportací,“ vyjmenoval šéf registru.

Odpověď na otázku, kdo by měl za škody zaplatit, je podle něj jednoduchá a zároveň složitá. „Jednoduchá část odpovědi je, že to musí být peníze z Ruska, které je jako agresor podle mezinárodního práva zodpovědné za veškeré škody. Složitější část odpovědi je, že Rusko nyní nespolupracuje, takže těžko očekávat, že bude platit dobrovolně. Může se to do budoucna změnit, ale nyní to vypadá nepravděpodobně,“ uvedl Ključkovskyj. Je proto potřeba hledat alternativy, kterými jsou například i použití zmrazených ruských aktiv v Evropě. „Nebude to snadné, nebude to rychlé, ale něco se kolem toho musí udělat, aby se tyto peníze daly použít jako odškodné pro Ukrajince za to, čím si museli projít a co vytrpěli,“ uzavřel.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com