Od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů, jehož cílem je chránit ty, kteří upozorní na nekalé jednání na pracovišti, uplynul přesně rok. Počet oznámení oznamovatelů vzrostl za rok účinnosti zákona trojnásobně, uvedla platforma NNTB, která společnostem poskytuje whistleblowingový software. Zákon podle ní pomáhá s budováním otevřené firemní kultury. Platforma se ale s ostatními kritiky shoduje v tom, že v něm chybí ochrana anonymních oznamovatelů.

Zákon o ochraně oznamovatelů vstoupil v účinnost 1. srpna 2023. Zákon transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie a poprvé nastavuje komplexní právní rámec ochrany tzv. whistleblowerů.

Oznamovatelé (whistlebloweři) jsou osoby, které oznamují protiprávní jednání, k němuž došlo v tzv. pracovním kontextu. Právě díky oznamovatelům je často možné těmto protiprávním jednáním předejít či alespoň zmírnit hrozící škody na životě a zdraví lidí, životním prostředí nebo jiném veřejném zájmu, jakož i na soukromém majetku.

Nejviditelnějším přínosem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že se firmy vůbec začaly zabývat tématem zaměstnanců, kteří se rozhodnou oznámit nekalé jednání. „Minimálně dva tisíce zaměstnavatelů v návaznosti na to zavedlo kvalitní systémy ochrany whistleblowerů,“ podotkl. „I do Česka tak začal přicházet západní trend budování takzvané speak-up culture neboli otevřené firemní kultury, ve které mají zaměstnanci možnost se kdykoliv s čímkoliv ozvat, a to anonymně,“ dodal.

Za oznamovatele je podle jmenovaného zákona považován ten, kdo oznámí jakýkoliv trestný čin, přestupek s horní hranicí sazby pokuty alespoň 100 000 Kč, porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů nebo porušení evropského práva v jedné ze zákonem vyjmenovaných oblastí. K oznamovanému protiprávnímu jednání zároveň musí dojít u osoby, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost.

Zákon o ochraně oznamovatelů nastavil pravidla pro přijímání a vyřizování takových oznámení a předcházení postihu, kterému mohou být kvůli svému jednání vystaveni. Zákon tak oznamovatele chrání před odvetou (např. před ztrátou zaměstnání, šikanou nebo ohrožením bezpečí jejich či jejich blízkých) a povinným subjektům (zaměstnavatelům) ukládá povinnost zavést a nastavit spolehlivý systém pro oznamování uvnitř jejich organizací, tzv. vnitřní oznamovací systém.

Služby NNTB využívá v Česku 1500 firem. Jejich zaměstnanci podle Jana Slámy zasílají přes interní oznamovací systémy i nápady, pochvaly či otázky. Mezi dalšími tématy figuruje šikana a sexuální obtěžování, kolektiv ve firmě, krádeže a korupce, psychika a vyhoření, diskriminace, bezpečnost či životní prostředí.

Anonymní oznámení je také možné, anonymní autory ale zákon nechrání

Hlavním problémem zákona je podle Jana Slámy z NNTB to, že sice nezakazuje ani anonymní oznámení, ale jejich autory nechrání. Z praxe přitom vyplývá, že nejzávažnější oznámení mají téměř vždy anonymní formu. Českou transpozici příslušné evropské směrnice označil Jan Sláma za „zpackanou“. Původní návrhy Ministerstva spravedlnosti podle něj odpovídaly zkušenostem z praxe i radám odborníků, ale poslanci z něj nakonec vytvořili kočkopsa, který nepomáhá firmám ani zaměstnancům, míní Jan Sláma.

Zatímco firmy a úřady provozují interní oznamovací systémy, oznamovatelé se mohou obrátit rovněž na externí oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti. Za první rok účinnosti zákona tak učinilo 166 z nich.

Zatím 52 z těchto oznámení putovalo k příslušným úřadům, například k policii či inspektorátu práce. Dalších 105 ministerstvo vyhodnotilo jako nedůvodná nebo nespadající pod zákon.

Protiprávní jednání oznamovaná ministerstvu se nejčastěji týkají porušování pracovněprávních předpisů. Nicméně podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti byla oznamována také závažná trestná činnost, např. trestné činy proti majetku, trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství a také trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných.

Část oznámení obsahovala podezření z porušování samotného zákona o ochraně oznamovatelů, přičemž nejčastěji se jednalo o podezření z páchání odvetných opatření. Jako potenciálně důvodná byla vyhodnocena zhruba třetina přijatých oznámení, která byla následně předána příslušným orgánům veřejné moci k dalšímu šetření.

Prvních pět měsíců fungování zákona v praxi vyhodnotilo Ministerstvo spravedlnosti jakožto gestor ochrany oznamovatelů v komplexní výroční zprávě za rok 2023. Pravidelně aktualizované informace o zákonu o ochraně oznamovatelů a aktivitách Ministerstva spravedlnosti v této oblasti lze nalézt ZDE.

Více o tom, jak a proč využívat zákon o ochraně oznamovatelů jsme psali také ZDE.

Zdroj: ČTK, Ministerstvo spravedlnosti
Foto: canva.com