Slovenský parlament hlasy vládních poslanců 16. července schválil kromě jiného zpřísnění trestů za některé trestné činy, které v únoru sněmovna naopak výrazněji snížila. Nejnovější změny vláda zdůvodnila výsledkem konzultací s Evropskou komisí (EK), která stejně jako další evropské instituce měla výhrady už vůči dřívějším změnám ve slovenském trestním právu či jejich schvalování ve zrychleném režimu. Podle opozice byla ale důvodem nynější úpravy trestního zákoníku obava kabinetu, že EU pozastaví Bratislavě vyplácení peněz z evropských fondů. Ty země například využívá při financování většiny velkých infrastrukturních projektů.

V porovnání s únorovou novelou, která ještě ani nezačala platit, budou po prezidentském podpisu nyní schváleného zákona přísněji trestány některé korupční trestné činy a také opakovaná provinění v souvislosti se správou daní, tedy například za neplnění daňových oznamovacích povinností nebo zatajování či zkreslování údajů potřebných pro určení daně. Novela také počítá s přísnějším posuzováním promlčení včetně přísnějších pravidel ohledně ukládání trestů vězení u trestných činů, které se týkají poškozování finančních zájmů Evropské unie; jde například o podvody v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů.

Opozice v rozpravě namítala, že ani předložený materiál není v souladu s unijní směrnicí o boji proti podvodům. Ministr spravedlnosti Boris Susko tvrdil opak, sněmovna vládní předlohu při hlasování částečně upravila.

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí, kdy sněmovna začala o materiálu jednat, řekl, že schůzi bylo třeba svolat kvůli opoziční sabotáži proti Slovensku. Podle něj opozice chtěla, aby Slovensko přišlo o evropské peníze. Opoziční strany to odmítly, předtím kroky vládní koalice ohledně změn v trestním právu označovaly za packalství.

„Promiňte, ale Evropská komise není hloupá. Je směšné obviňovat opozici z toho, že kvůli opozici novelizujete zákon. Vyděsili jste se, že přijdete o peníze z Evropské unie,“ reagovala dnes ve sněmovně exministryně spravedlnosti a poslankyně opoziční strany Svoboda a Solidarita Mária Kolíková, na kterou Robert Fico dlouhodobě slovně útočí.

Únorová novela trestního zákoníku na Slovensku zatím nenabyla právní moci, protože její platnost pozastavil slovenský ústavní soud. Ten pak před zhruba dvěma týdny potvrdil klíčové části novely, která tak začne platit po zveřejnění verdiktu ústavních soudců ve sbírce zákonů.

Součástí dřívějších změn ve slovenském trestním právu, které vyvolaly vlnu protivládních demonstrací, bylo nejen zpravidla snížení trestů za korupci či hospodářskou kriminalitu, či zkrácení promlčecích dob, ale také zrušení elitního útvaru slovenské prokuratury ÚSP. Ten byl rozpuštěn letos v březnu; platnost této části změn v trestním právu slovenský ústavní soud nepozastavil. EK v minulosti také žádala Bratislavu, aby nerušila ÚSP bez důkladného uvážení.

Ficova vláda obhajovala rozsáhlé změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích a ÚSP označila za podjatou instituci. Podle opozice cílem bylo hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě ÚSP vykonával dozor nad vyšetřováním například desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie. Robert Fico je premiérem už počtvrté.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com