Slovenský ústavní soud zrušil dne 3. července jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále zpravidla snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Vládní návrh změn zákonů ohledně trestního práva dříve kritizovaly instituce Evropské unie a také například slovenská opozice a již bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ještě z pozice hlavy státu stejně jako opoziční poslanci nechala schválené změny přezkoumat ústavním soudem. Ten pak na konci února platnost většiny schválených změn v trestním právu pozastavil až do konečného rozhodnutí; toto pozastavení se ale nevztahovalo na zrušení ÚSP, který zanikl v březnu.

Ústavní soudci za protiústavní označili například možnost zpětného otevírání dohod o vině a trestu, které výměnou za doznání a nižší trest uzavírají se žalobcem obvinění.

Stejně zrušil ustanovení, aby se novela trestního zákona vztahovala i na již dříve uložené tresty propadnutí majetku, o kterých rozhodly soudy.

Podobně nebude platit možnost, aby nezákonně získaný důkaz mohl být použitý ve prospěch obviněného.

Například snížení trestních sazeb umožní soudům, aby za některé trestné činy uložily viníkům pouze podmínku, byť nyní obžalovaným po prokázání viny hrozí dlouholeté vězení.

Zkrácení promlčecích lhůt zase podle dřívějších informací slovenských médií pomůže kromě jiných nynějšímu guvernérovi slovenské centrální banky Peteru Kažimírovi, který čelí obžalobě z podplácení v době, kdy byl ministrem financí.

Novela trestního zákoníku také výrazně zvýšila hranice způsobené škody, na které například při ekonomické kriminalitě závisí posouzení toho, zda jde o trestný čin a jaká je míra jeho závažnosti. Nově tak půjde o trestný čin až v případě, že způsobená škoda přesáhne 700 eur (17 640 Kč), zatímco nyní je tato hranice stanovena na více než 266 eur (6700 Kč). Právní expert Jozef Čentéš k tomu uvedl, že z vězení bude propuštěno zhruba tisíc odsouzených za opakované drobné krádeže; ty už nebudou trestným činem.

„Je povinností vládní koalice vypořádat se s částmi novely, ve které soud našel nesoulad s ústavou, a povinností opozice respektovat, že vícero částí jejího podání ústavní soudci zamítli,“ uvedl v prohlášení slovenský prezident Peter Pellegrini.

Ústavní soud oznámení svého rozhodnutí během dne opakovaně odkládal, a to z důvodu neplánovaného prodloužení jednání svého pléna, které tvoří všichni ústavní soudci. Údaj o tom, jak soudci hlasovali, není veřejný.

Stávající vláda obhajovala změny v trestním právu snahou o sladění slovenské právní úpravy se zákony platnými v evropských zemích, ÚSP zase označila za podjatou instituci. Podle opozice je cílem hlavně zajistit beztrestnost pro stíhané lidi s vazbami na nynější vládní koalici. Právě ÚSP například vykonával dozor nad vyšetřováním desítek obviněných v případech z doby dřívějšího vládnutí Směru-SD.

Proti změnám v trestním právu, které prosadila vláda bez předchozí širší odborné diskuse, dříve opakovaně protestovaly v ulicích slovenských měst tisíce lidí. V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi EU či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu. Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto ÚS SR: Wikipedia/ Rl91 – GFDL