Stefan Kröll, Andrea K. Bjorklund, Franco Ferrari (ed.): Cambridge Compendium of International and Investment Arbitration

Cambridge University Press, Cambridge 2023, 2055 stran, 350 USD/270 eur.

Recenzované dílo představuje kompaktní rukověť k recentní právní úpravě a vývoji rozhodovací praxe v oboru mezinárodní obchodní a investiční arbitráže. Ačkoliv lze z názvu nabýt dojmu, že se jedná o příručku, ve skutečnosti má posuzovaná třísvazková monografie spíše charakter encyklopedický, a to nejen s ohledem na šíři záběru zkoumaných otázek, ale i z hlediska hloubky provedené analýzy. Kniha má sice převážně praktické zaměření, ale nepomíjí ani právněfilozofické aspekty a historické ukotvení arbitráže jako alternativního způsobu řešení sporů.

Nesmíme opomenout zdůraznit, že přínos rukověti spočívá i v jejím průřezovém charakteru, když se zabývá rozhodčím řízením z pohledu práva mezinárodního obchodu, mezinárodního práva soukromého, mezinárodního práva veřejného, práva Evropské unie, filozofie, sociologie a ekonomie. Poměrně velmi pestré je složení autorů, které tvoří univerzitní pedagogové, rozhodci, advokáti a funkcionáři mezinárodních organizací, kteří působí v řadě států patřících do různých právních systémů. Systematické uspořádání příručky odpovídá potřebám rychlé orientace v publikaci a umožňuje intuitivní vyhledávání. Ve třech svazcích se nachází celkem čtrnáct kapitol:

První kapitola se věnuje historickému vývoji arbitráže s akcentem na jednotlivé teorie mezinárodní arbitráže. Nosným tématem druhé kapitoly je relace veřejného práva, a to zejm. ve vztahu k investiční arbitráži a významu rozhodčího řízení v demokratickém právním státě. Ve třetí kapitole se nachází charakteristika účastníků a dalších aktérů vystupujících v průběhu rozhodčího řízení. Čtvrtá kapitola zahrnuje dosti podrobný rozbor určování rozhodného práva v rozhodčím řízení a jeho aplikace. Pátá kapitola nese název „Pravomoc rozhodce“ a obsahuje i pojednání o separabilitě rozhodčí doložky. V navazující šesté kapitole se autoři zaměřili na ustanovení rozhodce a rozhodčího senátu vč. funkce předsedy rozhodčího senátu a mechanismu jeho zvolení či jmenování. Pozornost si zaslouží v rámci sedmé kapitoly rozbor vybraných problémů týkajících se průběhu řízení: spravedlivý proces, dokazování a spojení řízení. Osmá kapitola se soustřeďuje na důležitou roli státních soudů z pohledu jejich kontrolních a asistenčních funkcí. Kapitoly devátá a desátá se zabývají vydáním rozhodčího nálezu a časovému úseku po vydání rozhodčího nálezu, což zahrnuje i možnost podání návrhu na výkon rozhodčího nálezu zrušeného ve státě původu. V jedenácté kapitole se nachází zmínka o několika aktuálních koncepčních otázkách, mezi něž patří transparentnost v mezinárodní arbitráži. V rámci dvanácté kapitoly se autoři rozhodli podat výklad několika oblastí, které jsou předmětem diskusí v arbitrážní komunitě (např. legitimita mezinárodní investiční arbitráže). Třináctá kapitola přináší několik podkapitol o otázkách volně souvisejících s rozhodčím řízením, vč. výuky tohoto oboru. Ve čtrnácté kapitole se nachází deskripce a analýza recentního vztahu práva Evropské unie a arbitráže. Skutečnost, že se v současnosti jedná o ožehavé téma, dokládá i judikatura Soudního dvora Evropské unie ve věcech C-284/16 Achmea a C-741/19 Moldávie v. Komstroy.

Obsah publikace je zjevně poznamenán odborným zaměřením a publikační činností jednotlivých autorů, což se projevuje v uspořádání obsahu díla. To umožňuje víceúrovňové rozvrstvení zkoumané problematiky a proniknutí k jádru problémů, se kterými se musí mezinárodní a investiční arbitráž vypořádat. Celkově můžeme shrnout, že recenzovaná publikace má velmi zdařilý charakter. Knihu lze doporučit odborníkům z právní teorie i praxe, protože s problematickými otázkami během rozhodčího řízení se často setkávají jak pedagogičtí pracovníci ve své výuce a vědecké činnosti, tak i advokáti, rozhodci a soudci při řešení sporů.

 

JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D., MBA, MCIArb, rozhodce, odborný asistent na Vysoké škole CEVRO

Go to TOP