Na ošetřovné možná získají od příštího roku nárok také živnostníci a pracovníci na dohody s nemocenským pojištěním. Elektronicky se má vedle nemocenské vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné. Změny zavede vládní novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, kterou v úvodním kole podpořila Poslanecká sněmovna. Nyní ji posoudí Výbor pro sociální politiku.

Ošetřovné by měli mít podle předlohy lidé pracující na dohody, osoby samostatně výdělečně činné či lidé se zaměstnáním malého rozsahu. Museli by ale platit aspoň předchozí tři měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů.

Elektronické neschopenky u nemocenské se v Česku využívají od roku 2020. Od příštího roku se mají vyřizovat elektronicky podle novely i ostatní nemocenské dávky, a to mateřská, běžné i dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská. Pokud lékař rozhodne o mateřské či ošetřovném, pošle potvrzení sociální správě. Podobně by měli postupovat s ošetřovným i hygienici při nařízení karantény nebo školy a školky při svém uzavření.

Zapojit by se měli také zaměstnavatelé, kteří ohlásí otcovskou či jinou událost svého zaměstnance.

Osoby samostatně výdělečně činné pak budou sociální správu žádat elektronicky samy. Formuláře bude možné posílat přes ePortál České správy sociálního zabezpečení.

Do doby pro nárok na mateřskou se bude podle předlohy započítávat i úspěšně dokončené doktorandské studium. Ženy, které nemají nárok na mateřskou, by mohly být na nemocenské. Lékař by jim mohl vystavit neschopenku šest týdnů před porodem a na šestinedělí.

Novela upravuje také postup při žádosti osoby samostatně výdělečně činné o snížení měsíčního vyměřovacího základu či pro neplacení záloh při poklesu příjmu aspoň o třetinu ve srovnání s předchozím rokem.

Novela zvyšuje hranici pro odepsání dluhu na pojistném a penále na 300 korun z nynější stokoruny. Promlčecí lhůta u dlužného pojistného se má zkrátit z deseti na šest let. Upravit se má také resortní integrovaný informační systém, zastřešovat bude systémy jednotlivých resortních úřadů.

Zavedením ošetřovného pro živnostníky a takzvané „dohodáře“ by mohlo přibýt těchto případů o zhruba 2,5 procenta. Výdaje na dávku se podle odhadů zvýší ročně asi o 29 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com