Kulatý stůl na téma Plevel v českém právním řádu, aneb Lex Schwarzenberg, pod záštitou Mgr. Aleše Dufka, advokáta, poslance a místopředsedy Ústavně-právního výboru PS PČR, a Mgr. Niny Novákové, poslankyně a místopředsedkyně Petičního výboru PS PČR, se konal 26. června na půdě Poslanecké sněmovny. Snažil se hledat řešení, jak odstranit zastaralé právní normy z české legislativy a vyvarovat se podobných historických přehmatů, jakým byl Lex Schwarzenberg, i do budoucna.  

O stále platných, ale již přežitých a dnes zcela zbytečných zákonech, jež byly často poplatné vyhrocené době, v níž vznikaly, diskutovali politici, odborníci z právní a akademické sféry, šlechticové i novináři. Přestože se atmosféra a pohled na morální zásady změnil, chybí dostatečná společenská vůle a poptávka takové zákony, jakým je právě Lex Schwarzenberg (zákon č. 143/1947 Sb.), zrušit.

V československých dějinách práva jde o zcela výjimečný případ zákona namířeného proti jedinému občanovi státu. Schwarzenbergové v meziválečné i válečné době aktivně vystupovali proti nacismu. Adolf Schwarzenberg spolufinancoval výstavbu československého opevnění a finančně podporoval Benešovu exilovou vládu. Diskutující se shodli, že tento zákon by již neměl mít místo v dnešním právním řádu. A nepoužívané či zastaralé právní normy, ať už z éry socialismu, ale i ty porevoluční, by měly být definitivně odstraněny z české legislativy.

Se svými příspěvky a pohledem na problematiku vystoupili prof. PhDr. Václav Horčička, Ph.D., ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který uvedl Lex Schwarzenberg do širších historických souvislostí, JUDr. Adam Bašný, evropský pověřený žalobce, a JUDr. Karel Šimka, Ph.D., předseda Nejvyššího správního soudu. Do debaty se pak zapojili i mnozí další přítomní, včetně zástupců šlechtických rodin.

„Aby z našich dětí vyrostli svobodní občané, je třeba předávat jim nepřekroucený obraz našich dějin a rozvíjet úroveň jejich právního vědomí. Právní řád je složitá a citlivá architektura. Její stabilitu narušuje zátěž zbytečných zákonů. Z čisté a průzračné architektury se stává chaotická ruina, když tvůrci zákonů ztratí vůli po trvalém usilování o spravedlnost,“ řekla na úvod Nina Nováková. Pokud chceme našim dětem přenechat právní stát, měl by být bez zádrhelů, nejasností a nedořešených křivd, dodala.

„Tento kulatý stůl je počátek série zamyšlení nad kvalitou normotvorby v současné době. Lex Schwarzenberg je zářným příkladem nevhodnosti řešit zákonem jediný, nikoliv obecný problém,“ vysvětlil Aleš Dufek. „Zkoušel jsem se vcítit do situace roku 1947, porovnávám znaky a symboly společnosti tehdy a dnes,“ popsal snahu pochopit souvislosti možného vzniku podobných „plevelů“ v právním řádů Aleš Dufek. Jakmile se ve společnosti začíná objevovat určitá hysterie, může to být podle něj začátek toho, kdy se začne po právním řádu šlapat.

Kulatý stůl je tak jakýmsi mementem, připomínkou toho, jak to nedělat, jak zabránit, aby subjektivismus a emoce ovládly společenské nálady, tím i společenskou poptávku, a neprojevily se pak i v tvorbě zákonů. Aby nevznikaly podobné plevely v českém právním řádu, jakým je dodnes nedořešený Lex Schwarzenberg. „Budoucnost se neobejde bez pochopení minulosti,“ potvrdil i předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Kritická doba vyžaduje schopnost a odvahu pojmenovávat věci pravými jmény

Adam Bašný poděkoval za konání tohoto kulatého stolu. „Toto téma je jedno ze zásadních, má hodnotovou náplň a je důležitou otázkou v právním prostoru,“ vyzdvihl potřebu otevírat a řešit taková témata. „Právě dnešní, v mnoha oblastech kritická doba vyžaduje schopnost a odvahu pojmenovávat věci pravými jmény. Lex Schwarzenberg byl nejen právním paskvilem, ale především zlovolným porušením základních hodnot a právních principů již v době tzv. třetí republiky. Tehdy selhávala i média,“ zdůraznil Adam Bašný. Zákon podle jeho mínění postrádá dostatek argumentů, je špatně zpracován, je osobní, není obecný, je zde nejasné vymezení majetku, kterého se týkal… „Jedinými body odporu, byli tehdy jednotliví úředníci kanceláře prezidenta republiky, nikdo neměl odvahu říct, že je to špatný zákon,“ popsal Adam Bašný.

Adolf Schwarzenberg tehdy prezidentu Edvardu Benešovi napsal: „Nestěžuji si, jen upozorňuji, neprosím o milost, nýbrž žádám jen spravedlnost podle dosud platného právního řádu…“

Problematika zákona je nejen v motivaci, ale i v současné interpretaci. Je využíván v nejrůznějších právních sporech, české orgány se o tento zákon stále opírají. „Dnes a stále musíme usilovat o vytváření a obranu demokratického právního státu. I náš doktrinální a prakticky interpretační postoj k Lex Schwarzenberg je součástí boje o právní stát“, zdůraznil Adam Bašný.

Podle Niny Novákové je třeba otevřeně popsat, co to znamená, když takové věci v právním řádu zůstávají. Je to citlivá struktura, od níž se normy logicky odvíjejí. Už Římané říkali, že zákon nemá odporovat zdravému rozumu a vyššímu principu mravnímu.

Karel Šimka označil Lex Schwarzenberg jako zombie. Živý a mrtvý současně. „Mrtvý je v tom, že v období, kdy byl schválen, tedy v roce 1947, byl v zásadě naplněn. Ale živý je v tom, že vytvořil nějaké majetkoprávní poměry, které dodnes přetrvávají a jsou minimálně pro ty původní vlastníky nespravedlivé“, popsal své vnímání zákona soudce Nejvyššího správního soudu. Podobně vidí kontroverzní zákon i historik Václav Horčička, který ho označil za „kuriózní normu, která založila velkou nespravedlivost“.

Podle Niny Novákové sám člověk nic nezmění, ale může motivovat ostatní tak, aby to další dokončili. A kulatý stůl chtěl motivovat, zvedl toto důležité téma k zamyšlení, hledání řešení a společné vůle to změnit, zlepšit, napravit křivky a snažit se je ani v budoucnu neopakovat.

Redakce AD
Foto: redakce AD