Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz více než 15 000 eur (asi 370 000 korun) v hotovosti do jiného členského státu Evropské unie. Počítá s tím vládní novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, kterou na svém dnešním zasedání, tedy 26. června 2024, schválila Poslanecká sněmovna. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Sněmovna na návrh skupiny poslanců současně proti původnímu vládnímu návrhu zvýšila maximální pokuty pro některé profesní komory za porušení nově zavedených povinností namířených proti praní špinavých peněz. Jde třeba o advokátní nebo notářskou komoru.

Předloha také rozšiřuje povinnosti obchodníků s virtuálními aktivy, kam patří například kryptoměny nebo sběratelské tokeny NFT. Upravuje navíc některé povinnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ).

Novela je reakcí na doporučení expertů Rady Evropy, kteří její dosavadní znění považovali za nedostatečné. V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 000 eur (asi 250 000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.

Další zpřísnění se týká obchodníků s virtuálními aktivy. Nově budou muset při identifikaci klientů získat informace o totožnosti původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva. Jejich povinnosti se tak přiblíží těm, jaké mají při prověřování klientů jiné finanční a úvěrové instituce.

Zákon proti praní špinavých peněz umožňuje identifikovat skutečné majitele firem, prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích potenciálně zneužitelných pro praní peněz nebo financování terorismu. Týká se tak mimo jiné úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů či správců svěřenských fondů.

V případě pokut pro vybrané profesní komory vláda navrhla původně horní hranici pokuty jeden milion korun. Pokuta se má kromě České advokátní a Notářské komory ČR vztahovat také na Exekutorskou komoru ČR, a Komoru daňových poradců a Komoru auditorů. Zvýšení horní hranice zdůvodnili poslanci v čele s předsedou sněmovní komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu Michalem Zunou hlavně případy zpronevěry advokátních úschov z minulých let.

Pokuta má hrozit vybraným profesním komorám v případě, že poruší některou z povinností v souvislosti s vypracováním metodické informace pro zavedení postupů pro řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Informace má sloužit členům komor při jejich činnosti.

Poslanecká sněmovna přijala i pozměňovací návrh týkající se zpřesnění zákona o mezinárodních sankcích, který vznikl ve spolupráci s Ministerstvem financí. Vkládá do něj kromě jiného úpravu takzvané ochranné bariéry. Bariéra má umožnit fungovat obchodnímu závodu na území České republiky obchodní společnosti, která je ovládána sankcionovanou osobou, za předpokladu, že bude od vlivu této osoby odstřižena.

Zdroj: ČTK
Foto: Pexels.com