Mám štěstí, že dělám práci, jež mě baví a naplňuje, říká A. Pelcman Stieranková

Rozhovor

 První místo ve zvláštní kategorii Talent roku soutěže Právník roku a zlatou medaili, resp. cenu svatého Yva letos získala se svou vysoce aktuální prací „Obchodování s lidmi, nebo poslední šance?“ mladá pražská advokátka JUDr. Aneta Pelcman Stieranková. Ta se ve své odborné stati věnovala tématu náhradního (surogátního) mateřství, finančním nárokům, které jsou s ním spojeny, i platné právní úpravě. Na galavečeru soutěže Právník roku 2023 v Obecním domě její soutěžní počin odměnili skleněnou plastikou patrona právníků, ale také šekem v hodnotě 100 000 korun a předplatným společnosti Wolters Kluwer náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel, předseda České advokátní komory Robert Němec a finanční ředitel a místopředseda představenstva společnosti Blažek holding Jan Vácha. 

 

 

„Má práce se věnuje tématu obchodování s lidmi v souvislosti s náhradním (surogátním) mateřstvím,“ přiblížila téma svého pojednání Aneta Pelcman Stieranková. „Jejím cílem je poukázat především na nesprávnost argumentů, které se objevily v poslaneckém návrhu zákona, jehož prostřednictvím mělo dojít k úplnému zákazu náhradního mateřství v České republice, a předestřít, co je vhodné v této souvislosti legislativně upravit, aby bylo riziko obchodování s lidmi omezeno na minimum.“

Článek také přibližuje finanční nároky, které jsou ve spojení s náhradním mateřstvím diskutovány, a poskytuje právní posouzení těchto nároků v souvislosti s často skloňovaným obchodováním s lidmi a jejich orgány a v souvislosti se zákazem finančního prospěchu, jehož zdrojem je lidské tělo a jeho části. Autorka poukazuje i na to, že přestože aktuální právní úprava – formálně vzato – náhradní mateřství, resp. jeho realizaci neumožňuje, lze, podle jejího názoru, s přihlédnutím ke smyslu a účelu zákona, výkladem tuto nepřiléhavost překlenout. Sama se však přiklání k novelizaci dotčené právní úpravy, která by zajistila větší právní jistotu všem zúčastněným.

„Právníkem jsem chtěla být už od svých 12 let a nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala,“ řekla Aneta Pelcman Stieranková těsně po převzetí významného ocenění na galavečeru soutěže Právník roku 2023. „Myslím, že to byl Confucius, komu se přičítá slavný citát o tom, že „když si vyberete práci, kterou milujete, tak už nikdy v životě nebudete muset pracovat“. To ale není úplně pravda. Já svou práci miluji a každý, kdo mě zná, to ví. Ale i já občas pracuji. Ale jenom občas,“ dodala s úsměvem. „Mám to štěstí, že dělám práci, která mě baví a která mě naplňuje, a věřím, že právě to se v ní nejvíce odráží. Proto je pro mě velkou ctí tady stát před vámi a přijmout tuto prestižní cenu. Při této příležitosti bych ráda poděkovala svému manželovi, který již od školních let téměř dobrovolně čte všechny mé odborné práce a dává mi k nim přínosnou zpětnou vazbu. A samozřejmě také odborné porotě, která mi toto ocenění udělila. Moc si toho vážím,“ uzavřela Aneta Pelcman Stieranková.

 

V rozhovoru pro Advokátní deník pak autorka nejlepšího článku soutěžícího v kategorii Talent roku PR 2023, určené mladým právničkám a právníkům do 33 let, resp. jejich autentickým písemným odborným a literárním pracím s právní tematikou, samostatná advokátka JUDr. Aneta Pelcman Stieranková z pražské AK LAWMED, přiblížila, proč si vybrala práva, resp. advokacii, proč se ve své stati zaměřila právě na surogátní mateřství i to, co pro ni cena svatého Yva znamená:

 

Paní doktorko, chtěla jste být vždycky právničkou? A proč jste si vybrala advokacii?

Víceméně ano, v pěti letech proběhlo krátké období, kdy jsem zvažovala kariéru princezny, následně jsem přešla k policistce, pak k zásahové jednotce, čehož se moje maminka pochopitelně zděsila, a ve 12 letech jsem se rozhodla, že se stanu právníkem. Od té doby jsem měla jasno a na (čtyřleté) gymnázium jsem šla s tím, že právě z gymnázia mám největší šanci dostat se na práva. Z tohoto pak mimo jiné také pramenil můj nezájem o přírodní vědy, což se projevovalo zejména tím, že jsem v hodinách biologie, chemie, fyziky a matematiky nejvíce vyrušovala.

K advokacii jsem pak směřovala tak nějak přirozeně již od samého počátku. Baví mě především sporná agenda. V rámci své advokátní praxe řeším nejraději odpovědnost za újmu způsobenou při poskytování zdravotních služeb, ať už v civilní, či trestní rovině. Advokacie pak podle mého názoru nabízí právníkům nejširší pole působnosti a nejvyšší míru svobody a flexibility, což je za mě ideální kombinace.

 

Ve své praxi se zaměřujete mimo jiné i na občanské právo a lidská práva a svobody. Tématem Vaší práce „Obchodování s lidmi, nebo poslední šance?“ je velmi diskutovaná problematika náhradního mateřství. Proč jste si pro svou soutěžní práci zvolila právě návrh novely občanského zákoníku, který se týká surogátního mateřství?

Téma surogátního mateřství z povahy věci úzce souvisí se zdravotnickým právem (zejména s problematikou asistované reprodukce). Již během školních let jsem napsala odbornou práci na téma vynutitelnosti některých surogátních smluv a tématem mé diplomové práce byla právní problematika zárodečných buněk ve vztahu k asistované reprodukci. Uvedeným tématům se tedy věnuji dlouhodobě.

V minulém roce se pak objevil návrh novely občanského zákoníku, jehož předmětem byla snaha o zakotvení úplného zákazu surogátního mateřství. Na uvedený návrh reagovalo Ministerstvo spravedlnosti závazkem předložit v tomto roce záměr zákona, který bude problematiku surogátního mateřství upravovat. Protože se však jedná o eticky i právně náročné téma, které společnost spíše rozděluje, lze očekávat, že se opět objeví argumenty, které zazněly v důvodové zprávě k návrhu z minulého roku. Upozornit na nesprávnost a neopodstatněnost dotčených argumentů a uvést, na co je třeba se při přípravě nového návrhu zaměřit, mi tedy přišlo za současné situace jako ideální soutěžní téma, protože je aktuální a jeho zpracování by (snad) mohlo být přínosné i pro zákonodárce.

 

Jaký význam má pro Vás ocenění Talent roku?

Je to pro mě další splněný cíl a samozřejmě velká čest.

 

Děkujeme za rozhovor!

 

JUDr. Aneta Pelcman Stieranková vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze, na které také složila rigorózní zkoušku. Diplom má též z Law School, University of Kent. Ve své advokátní praxi se zaměřuje zejména na zdravotnické právo, kterému se začala věnovat již během studií – ve třetím ročníku pak vyhrála celostátní soutěž ve zdravotnickém právu o cenu profesora Jaroslava Stránského. Úspěšně také absolvovala bioetické kurzy na Harvard University a Georgetown University.

Je spoluautorkou komentáře k zákonu o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a k zákonu o specifických zdravotních službách.

Založila Právopedii, která pomáhá zdravotnickým pracovníkům zorientovat se v právu. Ve volném čase se také věnuje otázkám souvisejícím s diskriminací žen, v roce 2020 otevřela společně se spolkem Mladí lékaři téma diskriminace lékařek ve zdravotnictví, které díky tomu následně získalo významnou mediální pozornost.

Mezi její koníčky patří zejména četba a nákup knih, šachy a surfskating.

 

Redakce AD
Foto: Jakub Štádler, redakce AD a archiv JUDr. Anety Pelcman Stierankové

Go to TOP