Ústavní soudce Tomáš Lichovník, jehož desetileté funkční období 19. června skončí, zamíří poté k Nejvyššímu soudu, nejprve na roční stáž. Nebude se tak zatím vracet na jihlavskou pobočku Krajského soudu v Brně, kde působil do roku 2014, řekl Tomáš Lichovník, autor téměř 150 nálezů Ústavního soudu (ÚS).

Tomáš Lichovník se pokládá spíše za zdrženlivého soudce. Mezi plenárními nálezy, které připravoval jako soudce zpravodaj, převažovaly zamítavé nad těmi, které vedly ke zrušení nějaké právní úpravy. „Jsem silný příznivce rozdělení rolí. Myslím si, že do toho, co náleží moci zákonodárné, by se ÚS měl vměšovat co možná nejméně. I když se nám třeba nějaký předpis nelíbí, není dobře udělaný po technické stránce, nedává dobrý smysl, tak to zpravidla ještě není důvod pro to, abychom ho rušili,“ řekl Lichovník.

Zdrženlivost zachovával také při přezkoumávání soudních rozhodnutí, a to i díky tomu, že práci české justice pokládá za kvalitní, o čemž svědčí postupně se snižující procentuální úspěšnost ústavních stížností. Soudní řízení jsou podle Lichovníka zpravidla dobře vedená, rozhodnutí dobře odůvodněná, ale samozřejmě existují výjimky, excesy, kdy ÚS zasáhnout musí, často s podivem nad tím, jak vůbec mohlo takové „lajdácké“ rozhodnutí vzniknout.

Jako příklad Lichovník zmínil loňský nález, kterým poukázal na pochybení Okresního soudu v Liberci při rozhodování o neexistenci manželství muže a ženy oddaných vikářem Církve bratrské. Liberecký soud rozhodoval na podnět muže, zatímco žena se o řízení nedozvěděla. Soudní písemnosti totiž dostávala na adresu, kde se už nezdržovala. Podobný verdikt má pro aktéry zásadní dopad. Na manželství, které soud označil za neexistující, se pohlíží tak, jako by vůbec nevzniklo. Při prohlášení neexistence manželství tedy musejí soudy postupovat s nejvyšší pečlivostí, což se týká doručování písemností i dokazování, zdůraznil ÚS v nálezu.

Při nápravě či alespoň zviditelnění různých excesů prokazuje ÚS smysl své existence. „Protože některé věci už nikdo jiný napravit nemůže,“ uvedl Tomáš Lichovník. Týká se to nejen individuálních stížností, ale také nejsledovanějších kauz, které souvisejí s tvorbou legislativy a parlamentním provozem. „My jsme tady nebyli vystaveni žádnému velkému případu nějakého zneužití moci, zneužití parlamentní většiny, která by opravdu brutálně potlačila parlamentní menšinu. Ale to, že jsme se s tím nesetkali my, neznamená, že to nemůže přijít za rok, za dva, za deset let. Měla by tady být pojistka,“ uvedl Lichovník.

V době desetiletého Lichovníkova působení diskutovalo 15 členů soudu intenzivně třeba o zkrácené valorizaci penzí, ještě před tím například o protikuřáckém zákonu nebo volebním zákonu. „Jednání pléna jsou pro mě vůbec nejhezčí část práce na ÚS. Možnost sedět tam se čtrnácti stejně připravenými a stejně motivovanými soudci a soudkyněmi, poslouchat jejich názory, moci říct svůj názor, na to jsem se vždycky těšil,“ uvedl.

Před nástupem k ÚS působil Lichovník jako předseda Soudcovské unie. Některé problémy, které soudcovský stav řešil už tehdy, jsou stále aktuální, například nedostatečné odměňování justiční administrativy. Tomáš Lichovník podporuje aktuální požadavky zaměstnanců. Zdůraznil, že justice potřebuje být platově konkurenceschopná, aby získávala i udržela kvalitní a spolehlivé administrativní pracovníky.

„Je potřeba si uvědomit, že bez kvalitní rejstříkové vedoucí, vedoucí kanceláře, protokolující úřednice prostě ten soud nemůže fungovat dobře. Jestliže se udělá chyba při obesílání k jednání soudu, tak to jednání je zmařeno. Musí se vypsat znovu, musí se všichni znovu obeslat. Jestliže se udělá nějaká chyba při doručování rozsudku, tak to může skončit u ÚS, protože prostě se to třeba ani jinak napravit nedá,“ řekl Lichovník. Chyby znamenají zdržení, což dopadá hlavně na účastníky řízení.

Tomáš Lichovník se také staví proti účelovým zásahům do soudcovských platů, které by měly podle nastaveného „automatu“ kopírovat vývoj průměrné mzdy v Česku a v návaznosti na ni buď růst, anebo případně i klesat. Na druhou stranu ocenil změnu a sjednocení podmínek pro výběr nových soudců. „Je dobře, že jsou stejná pravidla pro všechny kraje,“ řekl. Uvítal by také to, aby justice byla atraktivnější pro kvalitní kandidáty z jiných právních profesí, zejména z advokacie.

Zdroj: ČTK
Foto: Ústavní soud