Česku se zatím nepodařilo napravit porušování práv u sterilizace při právním uznání změny pohlaví a také ohledně rovného odměňování žen a mužů. Započaté kroky pak bude potřeba dokončit u zákonného zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí a u problematiky segregace romských žáků ve vzdělávání. Zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP) Petr Konůpka to uvedl ve výroční zprávě.

Autoři zprávy zároveň napsali, že u výkonu rozhodnutí ESLP a dalších mezinárodních lidskoprávních orgánů se loni v Česku stalo několik důležitých posunů. Za „slibné kroky“ označili změny ohledně vzdělávání romských žáků. „Řada opatření byla přijata v oblasti zajištění účinného a nezávislého vyšetřování použití síly ze strany policistů či snížení délek extradičních vazeb. Významného pokroku bylo dosaženo též v posílení práv dětí do 15 let věku v řízení o činu jinak trestném nebo umisťování dětí do tzv. kojeneckých ústavů,“ shrnuli.

Nutností operace při úřední změně pohlaví se nedávno zabýval český Ústavní soud, který sporné paragrafy zrušil s platností od poloviny roku 2025. Uvedl, že požadavek chirurgického zákroku a kastrace je v rozporu s lidskou důstojností. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek k tomu řekl, že příslušný nový zákon je připravený už dva roky, ale nebyla na něm politická shoda. Další zmíněné téma – zakotvení nepřijatelnosti tělesných trestů dětí – projedná vláda ve středu v rámci předložené novely občanského zákoníku.

Štrasburský soud loni rozhodl o 33 stížnostech na ČR. Podle vládního zmocněnce je to poměrně velký nárůst, protože v předchozích pěti letech ESLP průměrně vyřešil 14 stížností na ČR ročně. Porušení některého z ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod loni soud shledal ve dvou případech. Jeden se týkal práva na spravedlivý proces před Ústavním soudem a druhý psychiatrického pacienta, který zemřel po zásahu policejním taserem.

Úspěchem ČR – tedy rozhodnutím o neporušení úmluvy či o nepřijatelnosti stížnosti – skončilo 25 loňských řízení. Tyto případy se týkaly například snížení platů soudců, kárného řízení s exekutory, umístění dětí do ústavní péče, styku rodičů s dětmi či výslechu svědků v trestním řízení. Stěžovatelé žádali celkem 162,5 milionu korun, soud uznal nároky v celkové výši 1,13 milionu korun.

České vládě loni ESLP zaslal k vyjádření 21 nových případů. Týkají se odsouzení na základě přiznání při výslechu v nepřítomnosti obhájce, práva na styk s dítětem, vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra či soudnictví ve věcech mládeže. Na rozhodnutí štrasburského soudu čekají i mnohé další stížnosti včetně požadavku Lichtenštejnů na navrácení tisíců hektarů zemědělské a lesní půdy a řady památek včetně Lednicko-valtického areálu.

Ostatní mezinárodní orgány ochrany lidských práv loni ve vztahu k Česku vydaly čtyři rozhodnutí. Porušení základních práv a svobod shledaly ve dvou z nich – Evropský výbor pro sociální práva u chybějícího sběru etnických dat o dětech v institucionální péči státu, Výbor OSN pro práva dětí pak ohledně kolizního opatrovnictví dětí.

Zdroj: ČTK
Foto: ESLP