Povinnost prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy už od letošního července zavedena nebude. Zavedena nebude ani možnost policie zajistit zbraně jejich podezřelého držitele. Možnost zrychleného schválení této dílčí novely zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), kterou navrhla vláda v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, vetovaly opoziční frakce. Sněmovna se k předloze vrátí nejdříve na červnové schůzi.

Poslankyně Alena Schillerová zdůvodnila veto možnou kolizí ústavního práva státu chránit bezpečnost a práva občanů na ochranu obydlí kvůli právu policie zajistit zbraně. „Vždy je potřeba hledat ten správný kompromis při vyvážení ústavou chráněných práv,“ uvedla Schillerová.

Ministr vnitra Vít Rakušan namítal, že tato debata byla vedena už při schvalování nového zbraňového zákona. Ten povinnost zavádí až od roku 2026 kvůli nutnosti propojení zbraňového registru s dalšími. Dílčí novela stávajícího zákona by měla přijetí obou opatření uspíšit na základě předchozí dohody parlamentních frakcí.

Předmětem sporu bylo ustanovení, podle něhož by policie mohla nově zajistit zbraně i v případech, kdy je orgánem veřejné moci upozorněna, že „držitel zbraní může představovat vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost“. Ministr Rakušan odmítl tvrzení opozice, že by dílčí novela nad rámec budoucího a již přijatého zákona rozšiřovala možnost zabavit i airsoftové zbraně nebo vzduchovky.

Nový zákon o zbraních a střelivu také například zkracuje lhůty pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let, zahrnuje také možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Kvůli digitalizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími policejními a zdravotními evidencemi nabyde norma účinnosti až od přespříštího roku.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com