Vydávání tiskovin vlastním nákladem v totalitních režimech zřejmě připomene nový významný den, jehož uzákonění na návrh skupiny koaličních poslanců podpořila na svém zasedání 2. května Poslanecká sněmovna. Připadal by na 12. října. V tento den roku 1988 protestovala skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem. Před dalším projednáním předlohu projedná sněmovní Výbor pro vědu, vzdělání kulturu, mládež a tělovýchovu, dostal na to měsíc místo obvyklých dvou.

Autoři novely by chtěli Dnem samizdatu projevit úctu „k odvaze a hrdinství mužů a žen, kteří v jakémkoliv období nesvobody, zejména však v letech 1948 až 1989 během komunistické diktatury v bývalém Československu, riskovali či rovnou trpěli perzekucí ze strany státní moci, a to jen z důvodu realizace svých základních lidských práv a svobod“. Den by měl být podle předkladatelů také výrazem poděkování samizdatovým vydavatelům zakázaných knih a periodik za to, že „přinášeli myšlenky svobody i ostatním spoluobčanům“.

V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna.

V nynějším volebním období přibyly dva významné dny, a to z iniciativy Senátu – Den národního vzdoru připomíná 27. května atentát na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha v roce 1942, Den odchodu okupačních vojsk 25. června připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com