Podobně jako vláda i Senát přijal definici protiromských postojů – anticikanismu

Senát podobně jako vláda přijal na své 23. schůzi dne 17. dubna 2024 definici protiromských postojů, tedy takzvaného anticikanismu, aby tím odmítl předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině. Svou verzi právně nezávazné definice ale v porovnání s její vládní podobou formulačně upravil tak, aby více odpovídala anglickému originálu, který v roce 2020 stanovila Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA).

 

„Za anticikanismus / protiromskou diskriminaci jsou považovány projevy nebo jednání jednotlivců, jakož i strategie a praxe institucí vedoucích k marginalizaci či vylučování Romů, fyzického násilí proti nim, devalvování romské kultury a životního stylu, projevům nenávisti namířeným proti Romům,“ citoval z přijaté senátní verze její iniciátor Miroslav Plevný. Podle přijaté definice bývají Romové pro svůj etnický původ stigmatizováni a pronásledováni jako „Cikáni“ a také spojováni s řadou urážlivých stereotypů a zkreslených představ, které představují specifickou formu rasismu. Definice v této souvislosti připomíná romský holokaust, tedy nacistické vyhlazování Romů v období druhé světové války.

Výbor vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice neúspěšně prosazoval, aby Senát přijala verzi shodnou s vládou, na které se shodl už v polovině února. Podle Plevného ale výborový text konstatuje, že se s Romy „zachází obecně jako s cizí odlišnou skupinou“. Podle originálu ale právě předsudečné diskriminační postoje vedou k zacházení s Romy jako odlišnou skupinou, podotkl Plevný. Ohradil se také proti tomu, že mezi současné projevy anticikanismu může patřit mimo jiné obviňování Romů ze způsobování skutečných společenský problémů. Podle senátora originální verze popisuje obviňování Romů „pomocí nenávistných projevů“ ze způsobování problémů, což má za významově odlišné.

Definice, kterou koncem března podpořili také poslanci ze tří sněmovních podvýborů, má podle vlády pomoci lépe podchytit a reagovat na specifické formy rasismu, předsudků, diskriminace nebo nenávisti namířené proti Romům a Sintům. Definice má symbolický význam a cílem jejího přijetí je, aby se odmítání diskriminace Romů dostalo do podvědomí společnosti. Politici se tématem zabývali v souvislosti s Mezinárodním dnem Romů, který připadá na 8. dubna.

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková uvedla, že přijetí definice není pouze závazkem a plněním specifických cílů strategie romské integrace, ale také symbolem, gestem a signálem do romské komunity, že protiromské postoje nemají v české společnosti své místo. Zmocněnkyně upozornila, že sociální postavení Romů stále není ideální, zmínila segregované školy a třídy, pokoje v nemocnicích a porodnicích nebo vyloučené lokality.

 

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com

 

 

Go to TOP