Spotřebitelé a drobní podnikatelé zřejmě získají právo vymáhat své nároky společně, soud by pak vydal jeden rozsudek. Hromadné žaloby uzákoní vládní návrh zákona, který dnes 10. dubna schválila sněmovna, stejně jako novely souvisejících zákonů. Hromadné žaloby se mohou týkat zejména případů, kvůli kterým by se samostatně nevyplatilo lidem a mikropodnikům soudit kvůli nákladům řízení. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle Ministerstva spravedlnosti její minimalistické začlenění do českého právního řádu. Sněmovna jej schválila s některými úpravami. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva na příznivé životní prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.

„Cílem návrhu je transponovat do právního řádu České republiky směrnici EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a zavést do českého právního řádu nástroj, který poskytne spotřebitelům efektivní, rychlou a účinnou soudní ochranu. Zákon nyní budou projednávat senátorky a senátoři,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Pokud je dnes z jedné protiprávní činnosti zasažena větší skupina osob, musí soudy projednávat jednotlivé případy v samostatných řízeních. Nově zákon o hromadném řízení umožní tyto případy spojit do jednoho řízení, čímž se podle Ministerstva spravedlnosti zefektivní soudní řízení, odbřemení soudy, uspoří se náklady na straně spotřebitelů i žalovaného, ve stejných případech se bude rozhodovat stejně, a tím se posílí také důvěra v justici, domnívá se ministerstvo.

„Návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, který byl schválen sněmovnou ve třetím čtení, je vyváženým kompromisem v situaci, kdy je Česká republika v prodlení s implementací odpovídající směrnice. Z pohledu České advokátní komory lze ocenit, že zůstalo zachování advokátního přímusu pro žalobce a také, že soudy nebudou zatěžovány spory staršími, než je účinnost směrnice. Jedinou výraznější kaňkou na papíře je zahrnutí tzv. mikropodniků do možných členů žalobní skupiny. Jde o nekoncepční změnu, která neodpovídá avizované minimalistické transpozici a otevírá vrátka pro zneužití hromadných žalob,“ říká advokát Michal Sylla, člen Sekce ČAK pro právo soukromé.

Předloha umožňuje hromadná řízení u společného vymáhání většího množství nároků spotřebitelů a mikropodniků vůči podnikatelům. Poškození by se museli přihlásit. Žaloby by pak podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace, tedy zapsané ve zvláštním seznamu. Zařazení mikropodniků pod zákonnou ochranu vládní novela nepředpokládala, rozšíření prosadila ve sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s Josefem Coganem. Úprava uvádí, že za spotřebitele se pro účely tohoto zákona bude pokládat i podnikatel, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 50 milionů korun.

Poslanec Josef Flek neprosadil návrh, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky. Pokud by se řízení účastnit nechtěli, museli by se aktivně odhlásit. Sněmovna neschválila ani jeho další pozměňovací návrh na státní dotace oprávněným neziskovým organizacím. Peníze na tyto účely měl stát podle úpravy získat z příspěvků těch hromadně žalovaných, kteří by soud prohráli.

Sněmovna snížila podle návrhu ústavně-právního výboru počet spotřebitelů nutných pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšila horní hranici odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládní verze mohla představovat až pět procent, poslanci ji zvedli až na 16 procent. Možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun. Pokud by odměna stanovená procentem ale přesáhla 100 milionů korun a soud by ji pokládal za nepřiměřenou, mohl by ji až o polovinu snížit. Dolní komora pak už nehlasovala o návrhu opozičních poslanců Patrika Nachera a Zuzany Ožanové, podle kterého by odměna žalobce činila až 25 procent.

Dolní komora zamítla úpravu Nachera a Ožanové, aby neziskové organizace podávající žaloby nemusely být povinně zastoupeny advokátem. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu. Zákon o hromadném občanském řízení soudním se podle sněmovních úprav má vztahovat na spotřebitelské spory, které vznikly po 24. listopadu 2020, tedy od účinnosti evropské směrnice.

Již před přijetím směrnice mělo úpravu hromadného řízení 20 členských států EU. Předpokladem je, že ročně bude podáno maximálně deset hromadných žalob. Pro srovnání v Německu a Francii jsou ročně podávány jednotky žalob.

Zdroj: ČTK, MSp, redakce AD
Foto: canva.com