V Evropské unii je aktivních 821 velmi nebezpečných zločineckých sítí, které mají přes 25 000 členů, vyplývá z nové zprávy Europolu. Skupiny organizovaného zločinu se v EU zaměřují zejména na obchod s drogami, ale i na podvody či pašování migrantů, uvedla na tiskové konferenci v Bruselu 5. dubna šéfka Europolu Catherine De Bolleová. Zpráva by podle ní měla v boji s tímto typem kriminality významně pomoci.

Na vytvoření seznamu zločineckých sítí i celé zprávy spolupracovaly všechny členské státy EU a dalších 17 partnerských zemí Europolu. „Zločinci se dosud snažili žít v utajení, my se to ale snažíme změnit. Tato zpráva Europolu je nejrozsáhlejší studií o klíčových zločineckých sítích, kterou kdy donucovací orgány provedly na evropské úrovni,“ uvedla Catherine De Bolleová.

Centrální databáze, kterou se Europolu podařilo vytvořit, podle ní pomůže policii lépe zaměřit činnost a vylepšit také přeshraniční vyšetřování. Většina skupin totiž nepůsobí jen v jednom státě. Celoevropská analýza podrobně popisuje, jak jsou zločinecké sítě organizovány, jakou trestnou činností se zabývají, jak a kde působí, ale i s kým soupeří či jakými způsoby se snaží vyhnout odhalení.

Ze zprávy dále vyplynulo, že členové zmíněných zločineckých skupin jsou 112 národností. Celkem 82 procent ze zločineckých sítí se soustředí pouze na jednu hlavní kriminální činnost, 18 procent má těchto činností více. Do korupce je zapojeno 71 procent zločineckých sítí v EU a 68 procent z nich používá násilí, doplnila šéfka Europolu. Dobrou zprávou podle ní je, že všechny tyto skupiny jsou nyní „v hledáčku“ policejních složek.

„Zločinecké skupiny jsou obrovskou hrozbou, hrozbou pro naše společnosti, pro naše děti, pro naši demokracii,“ řekla na tiskové konferenci komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Zpráva podle ní přináší velké množství důležitých informací, pro ni bylo například i zajímavé zjištění, jak tyto sítě fungují i poté, co jsou jejich vůdci ve vězení.

„Představujeme nový nástroj v boji proti závažnému a organizovanému zločinu. Tato zpráva představuje významný milník pro naše belgické předsednictví v Radě EU a pro celé evropské společenství a odráží náš neochvějný závazek zajistit bezpečnost a ochranu našich občanů,“ uvedla belgická ministryně vnitra Annelies Verlindenová. Zpráva je podle ní velmi důležitý úspěch, jde ale jen o začátek a „v nadcházejících měsících a letech bude zapotřebí značné práce a dalších kroků“.

V Česku aktivní zločinecké sítě obchodují se syntetickými drogami, uvedl Europol

Některé z velmi nebezpečných zločineckých sítí, které jsou aktivní v Evropské unii, operují také v České republice. Tato zločinecká uskupení se přitom zabývají zejména obchodem se syntetickými drogami, ale také majetkovou trestnou činností. Češi jsou rovněž častými členy některých zločineckých skupin, které se zabývají podvody s daní z přidané hodnoty (DPH).

Obchodem s drogami se zabývá polovina z 821 zločineckých skupin, o kterých Europol píše ve své nové zprávě. Pro 113 z těchto skupin je nejdůležitější obchod s kokainem, pro 44 obchod s konopím a devět ze zločineckých sítí obchoduje se syntetickými drogami. Jak se píše ve zprávě, v těchto skupinách jsou hlavně občané Arménie, ale také Nizozemci, Lotyši, Litevci a Slováci a jsou aktivní právě v České republice, Estonsku, Lotyšsku, Nizozemsku a v Rusku.

Analýza rovněž odhalila, že 18 z nejnebezpečnějších zločineckých sítí se specializuje na podvody s DPH. Jejich hlavními členy bývají často Češi, Poláci, Portugalci a Španělé a jsou aktivní zejména v Polsku, Portugalsku a ve Španělsku.

V České republice působí také zločinecké sítě, ve kterých zastávají vedoucí pozice Ukrajinci a tvoří je i Bělorusové, Poláci, Rusové a Slováci. Tyto sítě jsou aktivní zejména v pašování tabáku, ale zaměřují se i na celní podvod, online podvody či pašování migrantů. Rovněž jsou v Česku aktivní i rumunské zločinecké sítě, které se obvykle soustředí na majetkovou trestnou činnost a loupeže.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com