Preventivní restrukturalizace jako nový právní institut vyvolává u věřitelů celou řadu otázek, z nichž některé rozebírá tento článek. Používám-li v tomto článku termín restrukturalizace, míním tím preventivní restrukturalizaci dle zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále „ZPR“).

Má se věřitel obávat preventivní restrukturalizace obchodního partnera?

Preventivní restrukturalizaci mohou využít obchodní korporace, které mají závažné finanční potíže, ale dosud nejsou v platební neschopnosti. Úpadek jim již hrozí, ale ještě jsou schopny hradit své splatné závazky.

Čeští podnikatelé, kteří se dostanou do vážných finančních problémů, na ně velmi často reagují s velkým zpožděním. To jim zkracuje čas i manévrovací prostor pro realistické řešení odvrácení úpadku. Institut preventivní restrukturalizace by tento dosud přetrvávající stav mohl změnit a motivovat podnikatele, aby své problémy řešili podstatně dříve.

Zvažuje-li podnikatel či chystá-li již preventivní restrukturalizaci, pak si uvědomuje závažnost finančních problémů i nutnost na svém podnikání něco změnit. Věřitel, který se dozvěděl od svého obchodního partnera, že chystá preventivní restrukturalizaci, by proto tuto informaci neměl vnímat vysloveně negativně.

Jak se věřitel dozví o preventivní restrukturalizaci podnikatele?

Má-li být restrukturalizací přímo dotčena pohledávka konkrétního věřitele, tak se to dotčený věřitel, jehož ZPR nazývá dotčenou stranou, dozví přímo od podnikatele, a to obdržením výzvy k zahájení jednání o preventivní restrukturalizaci. Podnikatel je povinen předložit výzvu všem dotčeným stranám. Věřitelé, jejichž pohledávky či práva nemají být restrukturalizací přímo dotčena, se o chystané restrukturalizaci ani o jejím provedení nemusí nikdy dozvědět, nebude-li vůči nim vyhlášeno individuální moratorium.

Věřitelé, kteří jsou pro podnikatele klíčovými partnery, se od něj dozví o chystané restrukturalizaci pravděpodobně mnohem dříve. Podnikatel si totiž musí vyjednat jejich podporu, bez níž nemůže být restrukturalizace úspěšná.

Dohody s věřiteli pro usnadnění preventivní restrukturalizace

Podnikatel potřebuje získat čas pro vyjednání podmínek, za jakých budou zejména financující banky ochotny podpořit jeho restrukturalizační opatření. Jednání bývají složitá, představy podnikatele a bank vzdálené. K získání potřebného času slouží tzv. stabilizační dohoda (standstill agreement). Její podstatou je, že podnikatel po dobu, po kterou budou probíhat mezi stranami jednání, nebude bez souhlasu bank uzavírat žádné nové významné smlouvy, které by mohly mít negativní vliv na jeho podnikání, a nebude činit žádné kroky, které by znamenaly zmenšení jeho majetku či zřízení nových zajišťovacích práv. Banky se na oplátku zavazují, že po dobu vyjednávání nezesplatní úvěr, nepozastaví či neukončí financování podnikatele, nebudou vymáhat splatné pohledávky apod.

Za účinnosti obchodního zákoníku bylo právní veřejností vášnivě rozebíráno, za jakých podmínek může být banka osobou ovládající podnikatele či osobou jednající s ním ve shodě. Interpretační problémy nevyřešil ani z. o. k. Dle § 71 odst. 1 z. o. k. každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci, tzv. vlivná osoba, rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace, tzv. ovlivněnou osobu, k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění zcela nebo zčásti splnit. Dle § 74 odst. 1 z. o. k. je ovládající osobou ten, kdo může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Dle § 75 odst. 1 z. o. k. se má za to, že (nepřímo) ovládající osobou je osoba, která může prosadit jmenování nebo odvolání většiny osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace.

Není v zájmu bank, aby na ně dopadla právní regulace vlivných osob dle z. o. k. Byla by však škoda, pokud by banky zcela rezignovaly na požadavek změny v řídících pozicích podnikatele. U korporací má management tendenci hledat příčiny finančních obtíží všude jinde než u sebe a svých vizí. Je-li do vedení společnosti jmenován krizový manažer, je lépe mentálně nastaven zjistit objektivní ekonomický stav podnikatele, skutečné příčiny jeho finančních obtíží a perspektivu podnikatele.

ZPR proto v § 7 zakotvil, že uzavřel-li věřitel s podnikatelem dohodu za účelem usnadnění přípravy a vyjednávání restrukturalizačního plánu (dále „RP“) o tom, že po dobu trvání restrukturalizace nepřistoupí k akceleraci splacení svého financování, lze takovou dohodu či jednotlivé úlevy poskytnuté podnikateli podmínit provedením změn v obsazení členů volených orgánů podnikatele. Taková dohoda se sama o sobě nepovažuje za ovlivnění nebo ovládání podle z. o. k. ani sama o sobě nezakládá vztah osob vzájemně spřízněných. Porušil-li podnikatel povinnost z dohody uzavřené dle § 7 ZPR, lze z toho usuzovat, že podnikatel nesleduje restrukturalizací poctivý záměr [§ 5 odst. 2 písm. c) ZPR]. V takovém případě mohou věřitelé namítat, že podnikatel sleduje restrukturalizací nepoctivý záměr, a není oprávněn v ní pokračovat.

Odvolání věřitele proti individuálnímu moratoriu

Vyhlásí-li restrukturalizační soud na návrh podnikatele individuální moratorium (dále „IM“), doručí usnesení o IM věřiteli, vůči němuž se podnikatel dožaduje individuální ochrany a který má být IM omezen na svých právech.

Dotčený věřitel může podat odvolání proti usnesení o vyhlášení IM. Usnesení o vyhlášení IM je však vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost (§ 87 ZPR ve spojení s § 76d větou druhou o. s. ř.).

Dotčený věřitel může proti IM též brojit podnětem zaslaným restrukturalizačnímu soudu ke zrušení IM z důvodu, že podnikatel v návrhu na IM uvedl nepravdivé údaje, a/nebo z důvodu, že podnikatel sleduje individuálním moratoriem nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění věřitele. Uvedené obecné důvody pro zrušení IM je potřebné doplnit o konkrétní skutková tvrzení a důkazy.

Obrana věřitele proti všeobecnému moratoriu

Na rozdíl od IM, které směřuje vůči konkrétnímu věřiteli, vše­obecné moratorium (dále „VM“) dopadá buď na všechny věřitele podnikatele, nebo dle návrhu podnikatele pouze na vybrané kategorie osob, vymezené povahou jejich pohledávek nebo jejich postavením vůči podnikateli. Restrukturalizační soud nedoručuje usnesení o vyhlášení VM každému dotčenému věřiteli zvlášť, ale rozhodnutí zveřejní v restrukturalizačním rejstříku. VM je účinné okamžikem jeho zveřejnění. Restrukturalizační rejstřík však dosud nebyl zřízen. Účinky usnesení o vyhlášení VM proto nastanou jeho vyvěšením na úřední desce restrukturalizačního soudu (viz § 114 odst. 3 věta poslední ZPR). Usnesení o vyhlášení VM má být kromě vyvěšení na úřední desce restrukturalizačního soudu ještě uloženo do sbírky listin obchodního rejstříku do složky podnikatele, a to do tří dnů od jeho vyvěšení na úřední desce soudu. Všeobecná aplikace náhradního doručení, které má být aplikováno ve výjimečných situacích, představuje velkou nepříjemnost pro osoby, které jsou na základě VM povinny zdržet se právních jednání (např. ukončení smlouvy, započtení, zesplatnění úvěru apod.), ale reálně se o tom mohou dozvědět jen při vynaložení značného úsilí. Zákonodárcem zvolené řešení je tak na hraně ústavnosti.

Věřitelé v případě VM nemohou, na rozdíl od IM, napadnout usnesení o vyhlášení VM odvoláním. Věřitelé nejsou účastníky restrukturalizačního řízení a ZPR jim nepřiznává právo podat odvolání proti usnesení o vyhlášení VM.

Má-li věřitel, který je dotčenou stranou, sám nebo společně s dalšími dotčenými stranami většinu hlasovacích práv, může podat návrh (resp. společný návrh většiny dotčených stran) na zrušení VM [§ 84 odst. 2 písm. c) ZPR]. ZPR nevyžaduje pro vyhlášení VM souhlas většiny dotčených stran (na rozdíl od insolvenčního zákona). Pro zrušení VM na návrh většiny dotčených stran ZPR nepožaduje návrh odůvodnit. Proto se domnívám, že navrhne-li většina dotčených stran zrušení VM, nemusí být návrh odůvodněn a restrukturalizační soud není povinen zkoumat důvody návrhu. Vědomí rizika zrušení VM na návrh většiny dotčených stran by mohlo odradit podnikatele od nadužívání tohoto institutu a vést je k zodpovědnému přístupu při vyjednávání s významnými věřiteli před samotným zahájením preventivní restrukturalizace.

Většina se počítá podle výše dotčených pohledávek uvedených v sanačním projektu (nikoli podle hlav). Nepřihlíží se přitom k hlasovacím právům společníků podnikatele a dalších osob spřízněných s podnikatelem.

Každý dotčený věřitel může brojit proti VM podáním podnětu k restrukturalizačnímu soudu ke zrušení VM z důvodu, že podnikatel v návrhu na VM uvedl nepravdivé údaje, a/nebo z důvodu, že podnikatel sleduje VM nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění věřitele. Také u podnětu ke zrušení VM je potřebné obecné důvody pro zrušení VM doplnit o konkrétní skutková tvrzení a důkazy.

Financování podnikatele v průběhu všeobecného moratoria

Jakékoli nové plnění poskytnuté po dobu trvání účinků VM, které je přiměřené a nezbytné pro zachování provozu nebo obnovení provozuschopnosti závodu podnikatele nebo k zachování či zvýšení jeho hodnoty, je pro účely ZPR považováno za tzv. prozatímní financování.

Pohledávky věřitelů z prozatímního financování mají v případě úpadku podnikatele postavení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou [viz § 169 odst. 2 písm. a) ins. zák.]. K pohledávce z prozatímního financování lze navíc zřídit v průběhu VM zajišťovací právo k majetku podnikatele (viz § 81 odst. 2 ZPR). Věřitel si však musí ohlídat, aby jím poskytnuté nové plnění bylo skutečně „nové“ dle definice ZPR. Nebude-li nové plnění poskytnuté věřitelem v průběhu VM přiměřené či nezbytné pro zachování provozu či obnovení závodu podnikatele nebo přiměřené či nezbytné pro zachování nebo zvýšení hodnoty závodu podnikatele, pak kterýkoli jiný věřitel může v případě úpadku podnikatele namítat neplatnost vzniku zajištění a popírat pořadí pohledávky z financování jako pohledávky privilegované s nárokem na přednostní uspokojení.

V praxi se může ukázat, že prozatímní financování nepovede k odvrácení úpadku podnikatele ani ke zvýšení hodnoty jeho závodu. V případě neúspěšné restrukturalizace může dojít k situaci, že v rámci úpadkového řízení dojde k uspokojení pohledávky z prozatímního financování z majetku podnikatele, a na nezajištěné věřitele již nezbude nic. ZPR proto dává možnost dotčeným stranám v odůvodněných případech podat k restrukturalizačnímu soudu návrh na předběžné opatření, kterým se zakazuje podnikateli přijmout prozatímní financování od vymezeného okruhu osob.

Návrh dotčené strany na omezení podnikatele

Věřitel, který je dotčenou stranou, může podat návrh k restrukturalizačnímu soudu, aby předběžným opatřením omezil podnikatele po dobu účinnosti VM v nakládání s jeho jměním (§ 83 odst. 1 ZPR) nad rámec omezení vyplývajících z VM (§ 79 ZPR). Návrhem na předběžné opatření se lze zejména domáhat, aby se podnikatel zdržel a) započtení svých pohledávek vůči věřitelům, b) nakládání s určitými věcmi nebo právy, c) přijetí prozatímního financování od vymezeného okruhu osob nebo d) vynakládání plateb souvisejících s restrukturalizací podle § 27 odst. 3 ZPR, příp. aby tato právní jednání prováděl pouze po předchozím souhlasu restrukturalizačního správce.

Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že existují důležité důvody pro omezení podnikatele v nakládání s jeho jměním. Důležitým důvodem budou např. důvodné pochybnosti o poctivosti záměru podnikatele či záměr přijmout prozatímní financování, se kterým je spojeno zřízení zajišťovacího práva ke klíčovým aktivům podnikatele nebo jejich převod. Tvrzené skutečnosti musí být osvědčeny důkazy. Jedná se o specifický druh předběžného opatření, se kterým není spojena povinnost podat proti podnikateli žalobu.

Věřitel, který je nedotčenou stranou, není aktivně legitimován k podání návrhu na omezení podnikatele po dobu trvání VM, a to ani v případě, že je dotčen na svých právech VM.

Návrh dotčené strany na omezení započtení vzájemných pohledávek věřitelů a podnikatele

Věřitel, který je dotčenou stranou, může podat návrh k restrukturalizačnímu soudu, aby předběžným opatřením pro určité případy a nejdéle po dobu trvání účinků VM zakázal započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů. Předběžné opatření by dle znění § 83 odst. 2 ZPR nemělo postihovat všechny případy, kdy lze započítávat vzájemné pohledávky podnikatele a jeho věřitelů, ale jen určité odůvodněné případy, které by mohly ohrozit zdárný průběh restrukturalizace. Věřitel proto musí odůvodnění předběžného opatření věnovat náležitou pozornost a v návrhu uvést všechny důležité skutečnosti.

Návrh dotčené strany na předběžné přezkoumání pohledávky

Podnikatel předkládá sanační projekt (dále „SP“) všem dotčeným stranám. Podnikatel v SP uvede seznam práv dotčených stran, která budou přímo dotčena RP. U každé dotčené strany podnikatel uvede údaje osvědčující její totožnost, má-li je k dispozici, a údaj, zda se jedná o spřízněnou osobu. U každého přímo dotčeného práva podnikatel v SP uvede údaje o věřiteli a důvodu vzniku, výši, splatnosti, pořadí a vykonatelnosti tohoto práva; u zajištěných práv uvede i důvod, způsob a pořadí zajištění. U podřízených práv uvede míru podřízenosti, údaj o nadřízeném právu a jiné důležité okolnosti týkající se podřízenosti. Povinnou náležitostí SP nejsou dokumenty osvědčující správnost údajů uvedených v předkládaných seznamech dotčených práv. Bude záležet na podnikateli, zda umožní dot­čeným stranám do takových dokumentů na vyžádání nahlédnout.

Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžné přezkoumání kterékoli pohledávky zařazené do seznamu dotčených práv, včetně své vlastní pohledávky (viz § 22 odst. 4 ZPR). Nedotčená strana toto právo nemá. Návrhem na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky se může dotčená strana po restrukturalizačním soudu domáhat označení pohledávky, která byla zařazena do seznamu dotčených práv, za spornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace (§ 88 ZPR). Má na to však jen krátkou lhůtu. Návrh na předběžné přezkoumání pohledávky může dotčená strana podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnikatel navrhovateli předložil SP. V případě rozšíření okruhu dotčených stran počne znovu běžet lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky.

Restrukturalizační soud pověří restrukturalizačního správce, aby provedl předběžný přezkum spornosti namítané pohledávky a předložil mu své stanovisko. Restrukturalizační správce je oprávněn požadovat po podnikateli předložení relevantních dokumentů, vč. účetnictví a smluv osvědčujících údaje o sporné pohledávce. Restrukturalizační soud poté, co se seznámí se stanoviskem restrukturalizačního správce, rozhodne o vyloučení či nevyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné (§ 91 odst. 5 ZPR).

Dotčená strana při vyjednávání o obsahu restrukturalizačního plánu

Dotčená strana může ze SP a návrhu RP vyčíst celou řadu informací. Ze SP lze např. zjistit, jaké skupiny věřitelů byly zařazeny mezi dotčené strany a jaké skupiny věřitelů zařazeny mezi dotčené strany nebyly a proč. Dále lze zjistit základní charakteristiku opatření, která mají dopadnout na dotčená práva. Povinnou náležitostí SP je odhad hodnoty závodu určené výnosovým způsobem podle zákona o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.) a odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená strana, určené dle zákona o oceňování majetku. V RP pak musí být např. uvedena výše plnění, kterou mají obdržet dotčené strany, a odhad hodnoty plnění, které by dotčené strany zřejmě obdržely, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolven­čním řízení. Ocenění nemusí být provedeno znalcem, může být provedeno interně podnikatelem.

Shora uvedený výčet informací, které lze zjistit ze SP a RP, není úplný. Dotčená strana by se měla seznámit se SP i návrhem RP, a i s přihlédnutím k výši své pohledávky a k povaze restrukturalizačního opatření, které se má přímo týkat její pohledávky, se rozhodnout, jak moc je pro ni důležité být aktivní v rámci vyjednávání a hlasování o RP. Pro některého věřitele může být vhodná strategie racionální apatie, je-li mu v podstatě jedno, zda RP bude schválen, či nikoli. Pro jiného může být důležité aktivně vstoupit do jednání o podobě RP a snažit se vyjednat pro sebe lepší podmínky. Další může usilovat o neschválení RP.

Věřitelé by měli mj. věnovat pozornost kvalitě ocenění aktiv podnikatele a také financování restrukturalizace, které může být v RP označeno jako tzv. nové financování podle § 27 odst. 2 ZPR. V RP musí být uveden způsob, výše a podmínky přijetí financování a jeho vrácení, a odůvodnění toho, proč je toto financování k provedení RP zapotřebí.

Nové financování

Jakékoli nové plnění, které má být poskytnuto za účinnosti RP potvrzeného restrukturalizačním soudem, které je přiměřené a nezbytné pro zachování provozu nebo obnovení provozuschopnosti závodu podnikatele nebo k zachování či zvýšení jeho hodnoty a bude výslovně označeno za nové financováni v RP, bude považováno za nové financování ve smyslu ZPR.

Poskytl-li by věřitel podnikateli nové plnění po účinnosti RP, aniž by jeho financování bylo v RP výslovně označeno jako nové financování, nebude mít v případě neúspěšné preventivní restrukturalizace a jejího překlopení do insolvenčního řízení přednostní právo na uspokojení své pohledávky před ostatními běžnými věřiteli. To platí dle mého názoru i pro nově poskytované plnění, které bylo dříve poskytováno v průběhu moratoria jako prozatímní financování, které však po účinnosti RP již nemůže být za prozatímní financování považováno. Bylo-li zajištění pohledávek z nového plnění zřízeno v průběhu moratoria, nebude se vztahovat na pohledávky z plnění poskytnutého po účinnosti RP, nebude-li to výslovně uvedeno v RP. V ostatním platí obdobně, co bylo uvedeno k novému plnění shora v části věnované prozatímnímu financování.

Skutečnosti osvědčující splnění či nesplnění restrukturalizačního plánu a ukončení preventivní restrukturalizace 

RP musí konkrétně určit, za jakých podmínek dojde k jeho splnění a za jakých podmínek naopak dojde k jeho nesplnění. Splnění i nesplnění RP je jedním z důvodů skončení preventivní restrukturalizace [§ 42 odst. 1 písm. d) ZPR]. Ač to ZPR explicitně nevyžaduje, je zejména pro dotčené strany nezbytné, aby v RP bylo výslovně uvedeno, co se stane s pohledávkami dotčených věřitelů v případě, že dojde ke skončení preventivní restrukturalizace z důvodu nesplnění RP, tzn. aby v něm bylo uvedeno, zda a v jakém rozsahu se obnovuje právní stav, který mezi stranami existoval před účinností RP. RP musí obsahovat též popis toho, co bude následovat, nebudou-li plněny podmínky RP, které neznamenají nesplnění RP. Těmto částem RP by měly dotčené strany věnovat zvýšenou pozornost.

Informační povinnost podnikatele

Podnikatel je povinen poskytovat dotčeným stranám informace o plnění restrukturalizačních opatření a finančního plánu a o vynaložených nákladech na restrukturalizaci v rozsahu a způsobem uvedeným v RP [§ 14 odst. 4 písm. g) a § 41 ZPR]. Dotčeným stranám lze doporučit, aby požadovaly, aby v RP byl podrobně vymezen rozsah, způsob ověřitelnosti a formát poskytovaných informací a dále způsob a interval poskytování informací dotčeným stranám. Je vhodné též požadovat, aby bylo v RP výslovně uvedeno s odkazem na § 14 odst. 4 písm. i) ZPR, v jaké náhradní lhůtě je podnikatel povinen informační povinnost splnit, nesplní-li ji řádně či včas.

Náhradní lhůta by měla být přiměřeně dlouhá, aby v ní byl podnikatel schopen informační povinnost splnit – např. 20 dnů. Doporučuji požadovat, aby nesplnění informační povinnosti ani v dodatečné náhradní lhůtě bylo v RP uvedeno mezi skutečnostmi, které budou osvědčovat nesplnění RP dle § 14 odst. 4 písm. h) ZPR. Je to silný nástroj, který umožní dotčeným stranám získávat průběžně informace o plnění RP. Bankovní věřitelé pak mohou požadovat zvýšení rozsahu informační povinnosti již ve standstill dohodách.

Správnost zařazení dotčených věřitelů do hlasovacích skupin

Podnikatel je povinen rozdělit dotčené strany do skupin pro hlasování o RP. Rozdělení má být provedeno tak, aby v každé skupině byly dotčené strany se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Rozdělení do skupin provede podnikatel v RP, ve kterém vždy uvede, podle jakých kritérií rozdělil dotčené strany do skupin. Jde o obdobné znění jako v insolvenčním zákoně v případě rozdělení věřitelů do skupin v reorganizačním plánu. Jako vodítko pro rozdělení dotčených stran do skupin v restrukturalizačním plánu lze proto využít judikát 29 NSCR 109/2020 ve věci WL Vinohradská v. Heberger CZ. Pravidlem je zařazení dotčených stran s nezajištěnými pohledávkami do jediné skupiny, přičemž výjimky z tohoto pravidla musí být odůvodněny tím, že skupina dotčených stran s nezajištěnými pohledávkami je natolik nesourodá, že jejich právní postavení a hospodářské zájmy nelze označit za zásadně shodné. V odůvodněných případech může jít např. o věřitele poskytující podnikateli úvěrové financování, strategické dodavatele energií a surovin nutných pro další provoz závodu podnikatele apod. Podstatné pro postavení dotčených stran v tomto ohledu může být také to, prostřednictvím jakých opatření je provedení restrukturalizace v RP navrhováno (§ 16 až 21 ZPR). Naopak různý právní důvod (titul) vzniku pohledávek dotčených stran s nezajištěnými pohledávkami zpravidla nebude sám o sobě dostačujícím podkladem pro rozdělení dotčených stran do různých skupin. Dotčené strany se mají uspokojovat dle RP zásadně poměrně.

Podnikatel je povinen zajistit odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená strana. Odhad může podnikatel provést sám dle zákona o oceňování majetku. Nedosáhne-li odhadem zjištěná hodnota zajištění výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou. Správná výše ocenění zajištěného majetku je zásadní, protože může mít vliv na výši hlasovacích práv ve skupině nezajištěných dotčených stran. Nejen zajištěné dotčené strany, ale i nezajištěné dotčené strany by měly věnovat ocenění zajištěného majetku podnikatele náležitou pozornost.

Právo hlasovat o návrhu na přijetí restrukturalizačního plánu

Dotčená strana má právo hlasovat pro přijetí či nepřijetí RP. Pro přijetí RP je potřebné, aby byl RP schválen tříčtvrtinovou většinou všech dotčených stran zařazených do dané hlasovací skupiny, počítáno podle výše dotčených pohledávek. Pro dotčenou stranu, která nesouhlasí s přijetím RP, je však důležité, aby se aktivně účastnila hlasování o přijetí RP, hlasuje-li se o jeho přijetí. RP, proti jehož přijetí hlasovala alespoň jedna dotčená strana, musí totiž potvrdit restrukturalizační soud (srov. § 39 odst. 1 ZPR). Dříve než rozhodne, posoudí námitky nesouhlasících dotčených stran.

Pouze dotčená strana, která hlasovala proti přijetí RP, má právo podat námitky proti RP u restrukturalizačního soudu, nikoli ta, která se hlasování zdržela.

Dotčená strana, která se hlasování zdržela, může podat nezávazný podnět, ve kterém uvede, v čem spatřuje překážky pro potvrzení RP.

Nehlasuje-li se o přijetí RP, ale RP je přijímán dohodou uzavřenou mezi podnikatelem a dotčenými stranami formou notářského zápisu (dle § 37 ZPR), má dotčená strana, která není účastníkem dohody o přijetí RP, právo podat námitky proti RP.

Námitky proti restrukturalizačnímu plánu

Dotčená strana, která hlasovala proti přijetí RP nebo nebyla stranou dohody o přijetí RP, může podat námitky proti RP u restrukturalizačního soudu do 15 dnů ode dne, kdy jí byl soudem doručen návrh podnikatele na potvrzení RP (§ 94 odst. 1 ZPR). Marné uplynutí lhůty nelze prominout. Opožděné námitky soud odmítne. Opožděné námitky pak mají povahu nezávazného podnětu, ke kterému soud nemusí přihlížet a není povinen se s argumenty v něm uvedenými vypořádat v odůvodnění svého rozhodnutí o návrhu na potvrzení RP.

Význam má podávat jen takové námitky, které zakládají důvod, pro který restrukturalizační soud nepotvrdí RP. Taxativní výčet těchto důvodů je uveden v § 98 odst. 2 ZPR. Lze očekávat, že nejčastějšími uváděnými námitkami budou námitka nepoctivého záměru podnikatele; námitka, že se dotčená strana přijetím RP ocitne v méně výhodném postavení, než by měla, kdyby byl hrozící úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení; námitka, že RP nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost závodu podnikatele; či námitka, že nové financování není nezbytné pro provedení restrukturalizačních opatření a zároveň nespravedlivě poškozuje zájmy věřitelů podnikatele.

Vůči RP, který nebyl schválen všemi skupinami dotčených stran, mohou nesouhlasící dotčené strany rozšířit své námitky proti potvrzení RP navíc o důvody uvedené v § 99 odst. 3 ZPR, tj. o námitky, že RP a) nezajišťuje rovné zacházení s každou pohledávkou v rámci každé skupiny dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, b) předpokládá, že skupina dotčených stran získá nebo si ponechá plnění, které je vyšší než celková jmenovitá hodnota jejich pohledávek ke dni jeho účinnosti, nebo c) není spravedlivý ve vztahu k některé skupině dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí.

Odvolání proti rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu

Odvolání proti rozhodnutí o potvrzení RP (§ 100 odst. 1 ZPR) může podat jen dotčená strana, která podala námitku proti potvrzení RP. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Odvolací soud může odložit účinnost konkrétních v návrhu uvedených restrukturalizačních opatření do doby nabytí právní moci rozhodnutí o potvrzení RP. Návrhu vyhoví vždy, hrozila-li by odvolateli provedením restrukturalizačních opatření nebo zrušením rozhodnutí o potvrzení RP závažná a obtížně napravitelná újma.

Práva dotčené strany při neplnění povinností podnikatele po účinnosti restrukturalizačního plánu

Věřitelé pohledávek z RP se mohou domáhat splnění svých pohledávek všemi běžnými právními prostředky včetně žaloby, exekuce a návrhu na prohlášení úpadku podnikatele.

Návrh na zrušení restrukturalizačního plánu

Dotčené strany, které byly neplněním RP poškozeny, mohou navrhnout zrušení RP. Hrozí-li dotčené straně vznik škody, ale dosud jí škoda nevznikla, nemá aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení RP, a to ani když je zjevné, že podnikatel nebude schopen splnit podstatnou část RP. To považuji za nedostatek zákonné úpravy.

ZPR neuděluje restrukturalizačnímu soudu výslovné zmocnění zrušit RP i bez návrhu. Z toho usuzuji, že RP lze zrušit jen na návrh podnikatele či poškozené dotčené strany (§ 101 ZPR). Restrukturalizační soud zruší RP (§ 102 ZPR), neplní-li podnikatel některou ze svých podstatných povinností stanovených RP; ukáže-li se, že podstatnou část RP nebude možné splnit; nebo byl-li podnikatel nebo člen jeho voleného orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl přijetí nebo potvrzení RP nebo podstatně zkrátil či nedovoleně zvýhodnil kteroukoli dotčenou stranu.

ZPR v § 102 písm. c) uvádí, že restrukturalizační soud zruší RP, nastala-li skutečnost předvídaná RP, která osvědčuje jeho nesplnění a ukončení preventivní restrukturalizace. Návrh na zrušení RP lze však podat nejpozději do skončení preventivní restrukturalizace (srov. § 101 odst. 2 ZPR). Preventivní restrukturalizace končí dle § 42 ZPR nejen právní mocí rozhodnutí restrukturalizačního soudu o zrušení účinnosti RP, ale mj. též nesplněním RP. Z toho usuzuji, že nastala-li již skutečnost osvědčující nesplnění RP, k návrhu na zrušení RP již přihlížet nelze a restrukturalizační soud by návrh na zrušení RP měl odmítnout.

Zrušením RP podnikatel ztratí veškeré výhody, které mu byly prostřednictvím RP poskytnuty. Práva dotčených stran se navracejí do stavu před účinností RP v rozsahu, v jakém nebyla dosud uspokojena (§ 103 odst. 1 ZPR). Nedojde-li ke zrušení RP, § 103 ZPR se neuplatní. Proto je pro dotčené strany zásadní, aby v RP bylo výslovně uvedeno, co se stane s pohledávkami dot­čených stran v případě, že dojde ke skončení preventivní restrukturalizace z důvodu nesplnění RP.

Závěrem bych chtěl dodat, že v dnešní turbulentní době se mohou podnikatelé snadno dostat do vážných finančních potíží. Preventivní restrukturalizace jim může pomoci finanční potíže překlenout. Věřitelé musí být obezřetní, ale měli by hledět do budoucnosti. Jsou nazýváni věřiteli proto, že věřili těm, kterým svěřili své prostředky, a věřili i v jejich podnikání. Pomáhejme v rozumné míře svým obchodním partnerům, kteří chtějí aktivně a vůči svým věřitelům otevřeně řešit své finanční problémy, a pomůžeme tím i sobě.

 

Mgr. Ing. Jan Vavřina je advokátem a partnerem advokátní kanceláře DUNOVSKÁ & PARTNERS.

Ilustrační foto: pixabay