Ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal stížnost pro porušení zákona v kauze nezletilé dívky, kterou dlouhodobě znásilňoval otčím. Uložený podmíněný trest byl podle něj zjevně nepřiměřeně mírný. Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem v rukou ministra spravedlnosti. Od svého nástupu do funkce (v roce 2021) podal Pavel Blažek již 266 stížností pro porušení zákona s tím, že jeho úspěšnost při podání tohoto mimořádného opravného prostředku se dlouhodobě pohybuje nad 90 %. V převážné většině stížnosti směřují ve prospěch obviněných.

O zveřejňování stížností pro porušení zákona rozhodl jako první právě ministr Pavel Blažek již při svém prvním mandátu v roce 2012. Jeho nástupci na něj navázali a ve zveřejňování stížností nadále pokračovali. (Archiv stížností pro porušení zákona a rozhodnutí o nich je dostupný ZDE.)

V neprospěch obviněného je stížnost podávána obvykle za situace, kdy je třeba usměrnit rozhodovací praxi soudů tak, jak se ukázalo nezbytné v aktuálně široce medializovaném případu dlouhodobého znásilňování nezletilé „Aničky“ jejím otčímem. Muž byl odsouzen za znásilnění, za výrobu dětské pornografie a za zneužití dítěte k výrobě pornografie.

Otčím si dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Rozhodl tak, že původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.

„V postupu trestního soudu byly v kauze ‚Anička‘ shledány závažné vady v dokazování, a to v otázce vyhodnocení údajné iniciace sexuálního kontaktu ze strany poškozené, vyhodnocení stran následků trestné činnosti, zhodnocení rodinných a majetkových poměrů a osoby obviněného, a rovněž ve vztahu k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem,“ sdělilo nyní ministerstvo.

„Dále bylo zjištěno, že mohlo dojít i k porušení mezinárodněprávních závazků státu v oblasti ochrany základních lidských práv ve vztahu k poškozené ‚Aničce‘ ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva,“ doplnil úřad.

Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impulz k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.

Rozsudek vzbudil kritiku. Média informovala o tom, že oběť se po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.

Rozhodnutím Nejvyššího soudu na základě stížnosti ministra spravedlnosti v neprospěch obviněného již nemůže být napadené rozhodnutí zrušeno, ale může mít dopad na budoucí rozhodování soudů v obdobných případech.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v únoru informoval, že ve věci nepodá dovolání, protože mu zákonné podmínky neumožňují rozsudek napadnout. Oproti ministrově stížnosti pro porušení zákona, která může vést pouze k akademickému výroku Nejvyššího soudu, by dovolání mohlo dosáhnout zrušení rozsudku a nového projednání věci.

Kompletní text podané stížnosti pro porušení zákona Ministerstvo spravedlnosti z vlastní iniciativy v tomto okamžiku zveřejňovat nebude, neboť je rozsáhlý a obsahuje velké množství mimořádně citlivých údajů z trestního řízení, které dosud nebyly mediálně publikovány; cílem je vyhnout se dalšímu druhotnému zraňování zejména poškozené „Aničky“.

Zdroj: MSp, ČTK
Ilustrační foto: canva.com