Opětovné zavedení elektronických monitorovacích náramků pro domácí vězně se oproti původním předpokladům zpozdí. Probační a mediační služba (PMS) nyní počítá se spuštěním systému do konce letošního prvního pololetí. Ministerstvo spravedlnosti dříve uvádělo, že náramky budou fungovat od března 2024.

„Během následujících zhruba 15 týdnů proběhne testování zařízení a ověření funkčnosti v pilotním provozu. Poté bude připraveno spuštění ostrého provozu,“ uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Dodal, že důvodem posunu termínu byla náročnost přípravy infrastruktury, na níž má systém fungovat.

Na spuštění nového elektronického monitoringu do konce prvního pololetí letošního roku se podle Martina Bačkovského vzájemně dohodly Probační a mediační služba jako zadavatel a česká společnost Forsolution CZ jako dodavatel.

V Česku už elektronický monitorovací systém fungoval, a to od září 2018 do listopadu 2021. Technologie izraelské společnosti SuperCom tehdy hlídala nejen domácí vězně, ale i některé obviněné, u nichž náramky nahradily vazbu. Celkem je nosilo 617 lidí, ročně tedy zhruba 206. Probační a mediační služba ale s firmou přestala spolupracovat, což zdůvodnila neplněním povinností ze smlouvy. Od té doby kontrolují dodržování podmínek trestu domácího vězení namátkově probační úředníci.

Smlouvu s Forsolution CZ coby novým dodavatelem uzavřela Probační a mediační služba loni v srpnu. Společnost má podle dohody dodat 700 kusů náramků a zajišťovat jejich provoz po dobu sedmi let za 93,6 milionu korun s DPH. Pražská společnost s ručením omezeným byla jediným zájemcem, který se do výběrového řízení přihlásil.

Forsolution na svém webu uvádí, že je dodavatelem moderních obranných a inovativních bezpečnostních technologií. Zaměřuje se především na dodávky pro bezpečnostní složky státu, policii, speciální jednotky a organizace bojující proti kriminalitě a organizovanému zločinu.

Možnost domácího vězení – tedy stanovení povinnosti pachateli trestného činu, aby se ve stanovený čas zdržoval v určeném obydlí – zavedl v Česku trestní zákoník počátkem roku 2010. Výhodou alternativního trestu je mimo jiné to, že odsouzený může přes den chodit do práce a že doma nezpřetrhá vazby s rodinou. Soudy ale tento trest příliš neukládají.

Ze statistik Probační a mediační služby vyplývá, že v roce 2019 bylo trestů domácího vězení celkem 248, což bylo nejvíce za posledních pět let. Od té doby počet nových domácích vězňů klesá, v roce 2022 jich služba evidovala 65.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv PMS