Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodaří v Evropském parlamentu schválit do konce volebního období v červnu, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Podmínkou však je, že europoslanci takové texty alespoň jednou schválili na plénu, řekla tisková atašé Evropského parlamentu Iva Laňová. Jejich další projednávání však mohou volby ovlivnit, pokud se výrazně změní poměr sil mezi parlamentními frakcemi. Poslední zasedání Evropského parlamentu před volbami je na programu na konci dubna, volby se konají v červnu.

Na plenárním zasedání ve Štrasburku tento týden europoslanci hlasovali o řadě legislativních návrhů, u kterých je prakticky jisté, že se jejich finální podobu nepodaří schválit do konce volebního období. Mezi nimi je například nový mechanismus unijního zákazu řízení vozidel pro řidiče, kteří se dopustili vážného dopravního přestupku v jiném unijním státě, než který vydal jejich řidičské oprávnění.

Takové návrhy však nebudou muset po konci volebního období začít znovu legislativní proces, jak se to děje například v českém Parlamentu, pokud zákon není schválen v třetím čtení. Podmínkou podle Laňové však je, že legislativní návrhy Evropský parlament schválil aspoň jednou na plénu. Takový postoj zůstává právně platný i pro nový parlament. Pokud se tak nestane, návrhy zanikají. Po volbách však konference předsedů, kterou tvoří předsednictvo parlamentu a šéfové politických skupin, může rozhodnout o obnovení legislativního procesu.

Volby ovšem schvalování textů ovlivnit mohou, například v případě, že se výrazně změní poměrné zastoupení politických sil v parlamentu. „Očekává se, že po volbách mohou být poměrně zásadní změny v politické reprezentaci,“ řekl k tomu novinářům český europoslanec Marcel Kolaja. Podle něj se tak může stát, že někteří zpravodajové, kteří mají klíčovou roli v legislativním procesu, či jiní europoslanci, kteří se podílí na jednání o legislativních návrzích, neobhájí mandát. „Není-li zpravodaj znovu zvolen, jmenuje výbor náhradníka, který obvykle pochází ze stejné politické skupiny,“ uvedla Laňová.

Evropský parlament jedná s Evropskou komisí a zástupci členských států o legislativních návrzích v takzvaných trialozích. Pozici do trialogu schválenou v předchozím volebním období může po volbách konference předsedů znovu schválit či odmítnout.

Podle některých průzkumů a prognóz by v řadě unijních zemí mohly posílit politické síly, které jsou kritické ke směřování Evropské unie, jakou jsou strany Alternativa pro Německo (AfD), Bratři Itálie či francouzské Národní sdružení. Naopak se očekává oslabení klubů lidovců, sociálních demokratů, zelených či liberální frakce Renew, které nyní tvoří hlavní síly v Evropském parlamentu.

Souběžně s plenární schůzí ve Štrasburku se tento týden koná i řada trialogů se zástupci Evropské komise a členských států, řekl novinářům europoslanec Luděk Niedermayer. „Takové obrovské množství trialogů není obvyklé,“ uvedl Niedermayer, podle kterého je snaha dojednat podobu co nejvíce tisků a dát je k hlasování na plenární schůzi Evropského parlamentu.

Podle oficiálního kalendáře by Evropský parlament měl naposledy zasedat v aktuálním složením na konci dubna. Volby se v členských státech uskuteční na začátku června. Prezident Petr Pavel vyhlásil na konci ledna termín voleb do Evropského parlamentu v Česku na pátek 7. a sobotu 8. června.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com