Posílení advokátní mlčenlivosti má přinést vládní novela, kterou 7. února v prvním kole schvalování podpořila sněmovna. Advokáti mají už nyní povinnost zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s poskytováním právních služeb. Podle novely budou takové informace výslovně pokládány za důvěrné. Předlohu, která má také například umožnit advokátním koncipientům vykonávat praxi na zkrácený úvazek, nyní projedná sněmovní ústavně-právní výbor.

Novela zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii představuje naplnění vládního závazku chránit právo na spravedlivý proces, mezi něž patří i ochrana výkonu činnosti profesních komor před neoprávněnými zásahy státu včetně zajištění zákonného práva na mlčenlivost.

Informace z komunikace při výkonu advokacie mezi advokátem, jeho koncipientem a zaměstnanci na straně jedné a klientem na straně druhé bude zákon v případě schválení novely výslovně pokládat za důvěrné, pokud tato důvěrnost bude v zájmu klienta. Každý, kdo takové informace získá, bude mít povinnost zajistit, aby nebyly zneužity nebo prozrazeny bez zákonného důvodu či bez klientova souhlasu. Pokud se tyto informace budou nacházet jinde než u advokáta, budou muset být výslovně označeny jako důvěrné, aby bylo zřejmé, že požívají této ochrany.

„Novela zákona o advokacii je pro advokátní stav velice důležitá, neboť řeší vedle spíše technických změn také tři zásadní otázky,“ říká předseda ČAK JUDr. Robert Němec, LL.M. „A to zakotvení vyšší ochrany důvěrnosti vztahu klienta a advokáta tak, aby bylo postaveno najisto, že předmětem ochrany jsou všechny informace, které si mezi sebou klient s advokátem vymění v souvislosti s poskytováním právní služby. Dále novela přináší možnost digitalizace některých agend České advokátní komory a zejména pak možnost konat online sněm a volbu do orgánů Komory. Třetí důležitou změnou je pak odstranění jistých bariér výkonu právní praxe advokátních koncipientů pro osoby, které nemohou vykonávat tuto praxi v plném pracovním poměru, zejména z důvodu péče o rodinného příslušníka či z jiných závažných důvodů,“ dodává předseda ČAK.

Ohledně mlčenlivosti a ochrany důvěrnosti informací panuje dlouhodobý názorový rozdíl mezi advokáty a státními zástupci, který se týká zejména policejních prohlídek v advokátních kancelářích. Česká advokátní komora trvá na tom, že advokátní kancelář nemůže sloužit jako zdroj důkazů o trestné činnosti.

„Posílení ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem vnímá Komora jako nutný předpoklad práva klienta na spravedlivý proces. Tato novelizace je i v souladu s aktuální rozhodovací praxí ESLP a SD EU,“ říká JUDr. Monika Novotná, místopředsedkyně představenstva České advokátní komory.

Novela také zpřesňuje a rozšiřuje ochranu před takzvaným vinklařením, tedy nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb lidmi, kteří k tomu nemají zákonné oprávnění. Dále upravuje například eLegalizaci, tedy postup advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta. Advokátovi zajišťuje přístup k některým nezbytným údajům klientů z vybraných informačních systémů veřejné správy.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com