Navrhované rozšíření okruhu subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti, sněmovna pravděpodobně schválí s některými poslaneckými úpravami. Kladně se k jejich přijetí postavil rozpočtový výbor, na jeho jednání dostaly také souhlas ministerstva financí. O podobě předlohy, která navíc desetinásobně zvýší horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, budou poslanci hlasovat na plénu patrně ve druhé polovině ledna.

Sněmovna podle návrhu poslance Marka Bendy patrně zpřístupní bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Výbor přijal souhlasné stanovisko rovněž k pozměňovacímu návrhu Jiřího Havránka, jenž míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a také proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti. V zákoně bude výslovně pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. „Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele,“ stojí ve zdůvodnění Havránkovy úpravy.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově by klienty museli podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na jeden milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100 000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Návrh přináší také možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com