Ministerstvo spravedlnosti loni obdrželo 81 externích oznámení podle zákona na ochranu oznamovatelů. Dvacítku z nich vyhodnotilo jako důvodná a předalo je dalším orgánům. Šéf protikorupčního odboru ministerstva JUDr. Jiří Kapras to 5. ledna uvedl na tiskové konferenci organizace Oživení, která provozuje centrum na podporu oznamovatelů. Podle šéfky organizace Mgr. Šárky Zvěřina Trunkátové veřejnost zatím se zákonem a garantovanou ochranou nemá dostatečné zkušenosti. Situaci mohou do budoucna změnit rozhodnutí soudů.

Podle výzkumu společnosti Behavio, jehož výsledky Oživení představilo, se za poslední tři roky zvýšila skepse lidí k tomu, že by jejich oznámení protiprávní činnosti na pracovišti k něčemu vedlo. Celkem 40 procent respondentů míní, že oznámením by se stejně nic nevyřešilo, dalších 32 by nic nepodniklo kvůli strachu ze ztráty zaměstnání a 15 procent respondentů uvedlo, že „nejsou práskači“. Ti, kteří se s nekalostí na pracovišti setkali, probírali situaci nejčastěji s rodinou nebo s dalšími kolegy. Pětina lidí neřešila svá zjištění vůbec, další pětina šla za nadřízeným a jen dvě procenta se obrátila na policii.

„Je potřeba počkat, než zákon naběhne, poté se vnímání whistleblowingu může trochu změnit. Jde o poměrně velký přelom,“ uvedl k výsledkům výzkumu Jiří Kapras. Připomněl, že oznamovatel si může vybrat, jestli má důvěru ve vnitřní oznamovací systém svého zaměstnavatele, nebo se při pochybnostech o dostatečné ochraně obrátí na externí systém Ministerstva spravedlnosti či na orgány činné v trestním řízení. Ve všech těchto případech mu zákon, který je účinný od loňského srpna, poskytuje nárok na ochranu proti odvetným opatřením ze strany zaměstnavatele.

Také předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová míní, že veřejnost zatím se zákonem a garantovanou ochranou nemá dostatečné zkušenosti. Uvedla rovněž, že v Česku převládá velká neochota lidí cokoliv formálně řešit. U oznamovatelů z řad státních úředníků pak do věci vstupují i politické vlivy a to, že politická reprezentace se k zákonu sama staví rezervovaně. Podle Trunkátové mohou v tomto ohledu pomoci jednoznačná rozhodnutí soudů.

Z výzkumu Behavio vyplynulo, že 44 procent zaměstnanců vůbec neví, jak protiprávní jednání u nich ve firmě oznamovat. Podle Trunkátové totiž řada míst plní svou zákonnou povinnost jen formálně tím, že o informačních kanálech napíše jen na svém webu a zaměstnance neproškolí. „Pokud zůstanou povinné subjekty v tomto formálním postoji, bude zákon využívaný minimálně,“ poznamenala. Jiná situace je podle ní ve firmách, které jsou zvyklé obchodovat na Západě. Ty totiž své oznamovatele chránily už před přijetím českého zákona.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com