Firmy budou muset mít zprovozněný vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik, se kterými se zejména zaměstnanci setkali v práci. Nová povinnost vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů začne platit od 15. prosince pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci. Právě tyto střední firmy u nás tvoří většinu. Přidají se tak k větším firmám, pro které zákon platí již od srpna tohoto roku. Firmy mohou oznamovací systém, neboli etickou linku, rozšířit i na další nekalosti jako například obtěžování na pracovišti, šikanu či bossing. Pokud doposud nevyvinuly svůj vlastní systém, mají ještě poslední šanci obrátit se na externí dodavatele řešení.

Oznamovatelem nezákonného jednání, neboli whistleblowerem se může stát široké spektrum fyzických osob. Kromě zaměstnanců to mohou být i OSVČ, uchazeči o zaměstnání, dobrovolníci, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům.

„Whistlebloweři získají ochranu zákona, nahlašovací systém musí utajit jejich totožnost a chránit je tak před odvetnými opatřeními zejména v podobě vyhazovu, přesunu na nižší pozici, snížení mzdy či převedení do jiného týmu. Ze zákona jsou přitom chráněni jak samotní oznamovatelé, tak i jejich osoby blízké,“ upozornil Mgr. Stanislav Klika z poradenské společnosti BDO. Blízkými osobami mohou být například manžel působící v téže firmě, nebo třeba kolegyně, která pomohla s vyplněním oznámení či s dodáním určitých informací.

Přestože zákon neprošel v podobě přikazující firmám přijímat i anonymní oznámení, firmy mohou anonymní nahlašování zpřístupnit na základě dobrovolnosti, nebo oznamování zpřístupnit také například svým zákazníkům, kteří nejsou pod ochranou zákona.

Zákon počítá s nezávislým prošetřením podezření na protiprávní jednání nejpozději do třiceti dnů od oznámení. Oznamovatel zároveň získá právo znát závěry šetření do tohoto termínu, přičemž v odůvodněných případech lze tuto lhůtu ještě dvakrát prodloužit.

Firmy by měly zákon přivítat, může jim ušetřit až desítky milionů korun

„Pro firmy a další subjekty se zákon může stát velkým přínosem, jelikož se díky němu mohou rychleji dozvědět o porušování závazných pravidel, zamezit mu a zabránit dalším škodám, ať už finančním, či například reputačním. U světových firem je kanál pro oznamování téměř samozřejmostí, podle dat za loňský rok ho má zřízený 70 % z nich,“ přiblížil situaci Stanislav Klika.

Z pohledu firem je důležité, aby oznamovací kanál byl důvěryhodný, přehledný a snadno dohledatelný tak, aby jej zaměstnanci skutečně využívali. „V opačném případě totiž mohou využít rovnou nahlašovací systém Ministerstva spravedlnosti, což může mít pro danou společnost zásadnější procesní, finanční a reputační dopad, přestože například v daném případě ani nedošlo k porušení zákona,“ doplnil Stanislav Klika s tím, že při dostupném a důvěryhodném oznamovacím kanálu se zaměstnanci zpravidla raději obrátí přímo na firmu. „Důvod je celkem jednoduchý: jsou pragmatičtí a vědí, že pokud někdo může problém v brzké době vyřešit, je to právě zaměstnavatel,“ uzavřel magistr Klika.

Za nedodržení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně oznamovatelů bude hrozit firmám pokuta až do výše milionu korun.

EPIC Public relations
Ilustrační foto: canva.com