Organizace Amnesty International (AI) pořádá i letos Maraton psaní dopisů, jímž chce změnit osud šesti politických vězňů. Je mezi nimi saúdský bloger a lidskoprávní aktivista Ahmed Mansúr nebo polská aktivistka Justyna Wydrzyńská, která bojuje za přístup žen k bezpečným potratům. Akce, do které se může zapojit každý, potrvá do 15. prosince. V Česku loni lidé takto napsali 22 826 dopisů, celosvětově to bylo více než pět milionů, uvedlo hnutí.

„Síla, která dokáže zvrátit lidské osudy, je právě v množství dopisů, které vytváří tlak na příslušné vlády,“ sdělila Amnesty International k myšlence akce. Maraton psaní dopisů se v Česku koná od roku 2010. „Přibližně v každém třetím případu, kterým se zabýváme, se podaří prosadit zásadní změnu – ať už se jedná o propuštění, zmírnění trestu nebo třeba zajištění přístupu ke zdravotní péči,“ popsala koordinátorka kampaně Žaneta Sladká.

Letos chce organizace pomoci Mansúrovi, který otevřeně informoval o tom, že jeho země porušuje lidská práva a kritizoval zmanipulované soudní procesy či mučení. Odpykává si za to deset let vězení, podle AI v naprosté izolaci a nelidských podmínkách.

Kampaň se dále zaměřuje na rohingského mladíka Maunga Saweydollaha, který žaluje společnost Meta kvůli podpoře genocidy v Myanmaru, nebo Idrise Arsamikova, jenž se v Čečensku dostal za mříže kvůli své sexuální orientaci. Dopisový maraton podporuje také aktivistku Chaimu Issovou, jíž hrozí roky ve vězení za to, že nesouhlasila s prezidentským převratem v Tunisku, nebo Pabaie a Paula – zástupce domorodé komunity z ostrovů na severu Austrálie, kteří kvůli stoupající hladině moře u soudu usilují o urgentní klimatická opatření.

Poslední z cílů kampaně, Polka Justyna Wydrzyńská, založila v roce 2016 v reakci na polskou protipotratovou politiku tým, který vede osvětu proti stigmatizaci potratů a nabízí poradenství v oblasti přístupu k bezpečné interrupci. Za to, že poskytla vlastní protipotratové pilulky ženě v nouzi, byla odsouzena k osmi měsícům veřejně prospěšných prací.

Příkladem pozitivního vlivu kampaně může být příběh guatemalského učitele Bernarda Caal Xola, který se postavil proti výstavbě nové vodní elektrárny na posvátné řece. S pomocí dopisové akce letos vyšel po čtyřech letech z vězení, kde měl strávit o tři roky déle.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: AI