Aktuality z Evropské unie od Stálého zastoupení ČAK v Bruselu – říjen 2023:

 

Evropský správní prostor

Komise přijala 25. října nové sdělení o posílení evropského správního prostoru, v němž navrhuje konkrétní opatření, která mají orgánům veřejné správy pomoci při uspokojování potřeb občanů a podniků v celé Evropě. Sdělení je‏ vůbec prvním komplexním souborem opatření Komise na podporu modernizace vnitrostátních správních orgánů a na posílení jejich přeshraniční spolupráce. Komise navrhuje 25 opatření s cílem podnítit spolupráci mezi orgány veřejné správy, aby se připravily na současné a budoucí výzvy; zvýšit kapacitu orgánů veřejné správy pro jejich digitální transformaci; a zlepšit schopnost orgánů veřejné správy stimulovat ekologickou transformaci a budovat odolnost.

Členské státy se mohou zapojit svým vlastním tempem a v souladu se svými potřebami a institucionálním uspořádáním. Navrhované nástroje, metodiky, vzájemná podpora a výměny osvědčených postupů pomohou členským státům vzájemně se učit, inovovat a zefektivnit vlastní veřejnou správu.

Materiál je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Studie Evropské komise o vývoji daňové mezery na DPH

Evropská komise zveřejnila studii o vývoji daňové mezery na DPH v EU za rok 2021. Ze studie vyplývá pokles daňové mezery na DPH v rámci EU o více než 5 %. K poklesu mezery došlo i v případě ČR. Daňová mezera je odhadována jako rozdíl mezi částkou, která byla za daný rok na DPH vybrána, a teoretickou daňovou povinností, tj. částkou, která by vybrána být měla. Tento rozdíl je ovlivněn zejména velikostí šedé ekonomiky, velikostí daňových úniků, či nesprávně vyplňovanými údaji v daňových přiznáních.

Studie je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Společné prohlášení EU a USA

Dne 20. října 2023 proběhl summit EU a USA. Vedoucí představitelé EU, včetně předsedy Evropské rady Charlese Michela, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, se ve Washingtonu setkali s prezidentem USA Joe Bidenem a ministrem zahraničí USA Antony Blinkenem. Tento summit byl příležitostí ke zhodnocení úzkého transatlantického partnerství a oblastí spolupráce, které jsou v jeho rámci rozvíjeny. Na konci summitu přijali vedoucí představitelé společné prohlášení, které mj. stanoví, že Spojené státy a Evropská unie znovu potvrzují svůj závazek k transatlantickému partnerství, které přináší oboustranný prospěch. Od posledního summitu USA-EU v červnu 2021 se svět nebývale změnil a obě strany podnikly ambiciózní kroky k zajištění míru, stability a prosperity v regionu i po celém světě, včetně vytrvalé podpory Ukrajiny.  Prioritami nadále zůstává posilování ekonomické bezpečnosti; prosazování spolehlivé, udržitelné, cenově dostupné a bezpečné energetické transformace v našich ekonomikách i v celosvětovém měřítku; posilování multilateralismu a mezinárodní spolupráce; a využívání digitálních technologií pro podporu společných hodnot demokracie a dodržování lidských práv a právního státu, nikoli v rozporu s nimi.

Celé prohlášení je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Projev komisařky Jourové na téma boje proti dezinformacím

Komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová přednesla dne 18. října 2023 projev v Evropském parlamentu ohledně boje proti dezinformacím a šíření nelegálního obsahu v souvislosti s „Aktem o digitálních službách (DSA)“. Zmínila důležitost nařízení o boji proti teroristickému obsahu na internetu, které ukládá platformám povinnost aktivně vyhledávat a odstraňovat teroristický obsah (do jedné hodiny od identifikace). Pokud platformy nespolupracují, může jim být uložena pokuta až do výše 4 % jejich ročního obratu. Zmínila, že v důsledku nedávného teroristického útoku v Belgii je třeba pracovat na dalším zvyšování účinnosti předpisu. Komise aktuálně jedná s členskými státy, Europolem a Interpolem o zlepšení mechanismů oznamování. Komisařka se dále zaměřila na „Akt o digitálních službách (DSA)“, na jehož základě bylo na začátku letošního roku označeno 19 velkých online platforem a vyhledávačů. Z tohoto zákona vyplývají jasné povinnosti týkající se boje proti nezákonným nenávistným projevům a také zmírňování rizik vyplývajících z dezinformací. Od konce srpna Komise dohlíží na to, aby tyto služby dodržovaly všechny povinnosti vyplývající z DSA a posílila svou monitorovací roli. DSA pracuje ruku v ruce s kodexem proti dezinformacím. Kodex je agilnějším nástrojem, který umožňuje – ve spolupráci s občanskou společností a platformami – rychle reagovat na rizika a krize. Komisařka rovněž uvedla, že je potřeba věnovat pozornost nárůstu antisemitismu, a to jak offline, tak online, jelikož předběžné analýzy poukazují na dramatický nárůst antisemitského obsahu na online platformách. Zdá se, že X, dříve Twitter, se s tímto problémem vypořádává obzvláště špatně, ale i ostatní platformy musí svou práci zintenzivnit.

Celý projev je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Vízová politika – revize stávajícího mechanismu

Evropská komise dne 18. října navrhla revizi stávajícího mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti. Tímto návrhem je splněn závazek předsedkyně von der Leyenové (vydaný před zasedáním Evropské rady dne 20. března 2023) posílit mechanismus pro pozastavení zrušení vízové povinnosti a monitorování zemí s bezvízovým stykem. Navrhovaná revize rozšíří důvody pro pozastavení bezvízového styku, například v případě nedostatečného souladu s vízovou politikou EU, hybridních hrozeb a existence režimů občanství pro investory, a prodlouží dobu trvání stávajícího postupu, aby bylo k dispozici více času na nápravná opatření. Zavede se nový postup pro naléhavé případy s cílem rychleji reagovat v případě potřeby, jako je například vysoký nárůst počtu příchozích osob nebo bezpečnostní hrozby. Návrh Komise na revizi mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti nyní projedná Evropský parlament a Rada.

Podrobnější informace jsou k dispozici v angličtině ZDE.

 

Případy porušení právních předpisů

Komise žádá osm členských států, včetně ČR, aby sladily svá pravidla s předpisy EU o testu přiměřenosti. Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko i Česku, jelikož ve svém právu správně neprovedlo evropská pravidla pro test přiměřenosti u regulace povolání stanovená ve směrnici o testu přiměřenosti. Zatímco tato řízení postupují do následující fáze, pět dalších členských států (Rakousko, Francie, Lotyšsko, Litva a Slovinsko) nesprávné provedení, na které byly upozorněny ve výzvě, napravilo. Podle směrnice o testu přiměřenosti musí být jakákoli nová nebo pozměněná vnitrostátní pravidla týkající se odborníků před přijetím podrobena důkladné analýze přiměřenosti a musí být podložena důkazy. Směrnice je jedním z klíčových nástrojů, které předcházejí neodůvodněným omezujícím pravidlům v právu členských států. Komise zjistila několik problémů, například to, že povinnost týkající se testu přiměřenosti se nevztahuje na pravidla, která mají původ ve vnitrostátních parlamentech nebo v profesních sdruženích či subjektech. V prosinci 2021 a červenci 2022 zaslala Komise dotyčným zemím výzvy a v únoru 2023 pak ještě doplňující výzvy. Nyní mají dva měsíce na to, aby směrnici ve svém právu provedly správně. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Podrobnější informace jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Boj proti organizované trestné činnosti

Komise dne 18. října 2023 zveřejnila Sdělení – plán EU k posílení boje proti obchodu s drogami a zločineckým sítím, který je nástavbou na dosud předložené legislativní a operativní iniciativy. Boj proti organizované trestné činnosti a obchodu s drogami je pro Evropskou unii, její členské státy a mezinárodní partnery prioritou.

Plán stanoví konkrétní a cílené kroky k vyplnění aktuálních mezer. Konkrétně vytyčuje sedmnáct opatření ve čtyřech prioritních oblastech, kterými jsou: 1. nová evropská aliance přístavů, aby se zvýšila odolnost přístavů vůči pronikání zločinu; 2. rozbíjení vysoce rizikových zločineckých sítí – tomu má napomoci snazší finanční a digitální vyšetřování, mapování největších zločineckých sítí, posílení spolupráce mezi specializovanými státními zástupci a soudci a využívání záznamů v Schengenském informačním systému; 3. opatření k předcházení organizované trestné činnosti – výměny osvědčených postupů a pokynů mezi členskými státy mají předcházet pronikání zločineckých skupin do společnosti a legální ekonomiky, bránit těmto skupinám v rekrutování mladých lidí, zvýšit veřejnou bezpečnost a zdraví a účinněji omezit přístup k prekursorům drog; a 4. spolupráce s mezinárodními partnery při řešení této globální hrozby – za tímto účelem jsou plánovány intenzivnější výměny informací, společné operace na hlavních trasách obchodu s drogami, posílení vymáhání práva a justiční spolupráce se zeměmi mimo EU aj.

Komise dále vyzývá Evropský parlament a Radu, aby přijaly směrnici o konfiskaci a vymáhání majetku, revizi prümského nařízení, pravidla pro propojení registrů bankovních účtů, navržený legislativní balíček pro boj proti praní peněz a směrnici o trestněprávním boji proti korupci, které mají zásadní význam pro zvýšení úsilí EU o účinný boj proti činnosti organizovaných zločineckých skupin v celé EU. Komise opakuje, že je odhodlána s Evropským parlamentem a Radou úzce spolupracovat na dosažení tohoto cíle.

Plán je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Pracovní program Komise 2024

Komise dne 17. října 2023 zveřejnila svůj pracovní program na rok 2024, který klade velký důraz na zjednodušení pravidel pro občany a podniky v celé Evropské unii. Navazuje tím na závazek představený předsedkyní Komise von der Leyenovou, který spočívá ve snížení požadavků na podávání zpráv o 25 % v souladu s evropskou strategií na podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti EU a rovněž v zajištění úlev pro malé a střední podniky. Pracovní program shrnuje již dosažené cíle a popisuje nové návrhy Komise, představuje důležité iniciativy zaměřené na snížení byrokracie. Některé z těchto zjednodušujících iniciativ již byly předloženy (od března 2023 celkem 15 návrhů a iniciativ), zatímco jiné budou předloženy (26 návrhů na racionalizaci). Jsou uvedeny ve zvláštní příloze spolu s oznámenými hodnoceními a kontrolami účelnosti.

V – pro advokacii – relevantních oblastech si Komise klade za prioritu dosáhnout dohody ohledně „Aktu o umělé inteligenci“; „Paktu o Azylu a migraci“; ohledně návrhů na posílení bezpečnosti – úpravy kybernetické odolnosti, kodexu Unie upravujícího přeshraniční pohyb osob, úpravy automatizovaných systémů pro boj proti terorismu a dalších návrhů týkajících se výměny údajů pro policejní spolupráci (Prüm II), shromažďování a předávání předběžných informací o trestné činnosti a o ochraně osobních údajů o cestujících, o boji proti obchodování s lidmi, o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí, o majetkovém vyrovnání a regulaci konfiskace majetku. V souvislosti s nadcházejícími volbami bude Komise usilovat o dohodu ohledně statutu a financování evropských politických stran a o transparentnosti cílené politické reklamy. Komise chce rovněž dosáhnout dohody o směrnici o strategických žalobách proti účasti veřejnosti (SLAPP) a ohledně návrhu o svobodě sdělovacích prostředků. Vyzývá rovněž spolu-zákonodárce, aby našli shodu na návrzích směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, směrnice o právech obětí, navrhovaných norem pro vnitrostátní orgány pro rovné zacházení a směrnice, kterou se zřizují vnitrostátní orgány pro rovné zacházení.

Komise bude úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou a podporovat je, aby bylo možné – do konce jejího mandátu – dosáhnout v příslušných oblastech dohody.

Více informací je k dispozici v angličtině ZDE.

 

FRA: Nové příručky pro opatrovníky pomáhající dětem bez doprovodu

Agentura EU pro základní práva (FRA) zveřejnila dne 12. října 2023 dvě praktické brožury EUAA-FRA, jejichž cílem je poskytnout opatrovníkům vodítko, aby mohli co nejlépe poradit migrujícím dětem bez doprovodu, a děti tak mohly rozumět a využívat všechna práva a záruky podle práva EU. Dobře fungující opatrovnické systémy mají zásadní význam pro prosazování nejlepšího zájmu dítěte. Opatrovníci odpovídají za to, že během azylového řízení a přijímacího řízení budou v nejlepším zájmu dítěte uspokojeny jeho právní, sociální, zdravotní a psychologické potřeby.

„Úvod do mezinárodní ochrany“ – tato příručka je určena pro nově jmenované opatrovníky, kteří pracují s dětmi žádajícími o mezinárodní ochranu. Jejím cílem je poskytnout jim ucelenou představu o mezinárodní ochraně v jejích různých podobách, o základním právním rámci a o právech dítěte.

„Azylové řízení“ – cílem této příručky je podpořit opatrovníky jmenované na pomoc dětem bez doprovodu. Zabývá se různými aspekty azylového řízení. Konkrétně se zabývá tím, jak se týkají dětí. Uvádí záruky, které by měly být poskytnuty, a úlohu opatrovníka v tomto ohledu.

„Praktický nástroj pro opatrovníky v oblasti dočasné ochrany“ z listopadu 2022 pomáhá osobám jmenovaným členskými státy EU na podporu vysídlených dětí z Ukrajiny. Poskytuje informace o tom, jak tyto děti přihlásit k dočasné ochraně a uplatnit jejich práva podle směrnice o dočasné ochraně.

Další příručka bude zveřejněna pro opatrovníky zastupující děti v nadnárodních řízeních, jako je dublinské řízení, relokace, přesídlení a doplňkové cesty.

Obě příručky jsou k dispozici v angličtině ZDE.

 

Nová opatření Komise ke zjednodušení mimosoudního řešení sporů a posílení práv spotřebitelů

Dne 17. října 2023 zveřejnila Evropská komise balíček dokumentů k revizi systému alternativního a online řešení spotřebitelských sporů. Balíček obsahuje dva legislativní návrhy, které mění dosavadní směrnici o alternativním řešení spotřebitelských sporů (ADR) a zrušují nařízení o řešení spotřebitelských sporů online (ODR). Tyto legislativní návrhy doplňuje doporučení Evropské komise o požadavcích na kvalitu pro řešení sporů nabízených online tržišti a obchodními asociacemi a zpráva Evropské komise o uplatňování současných legislativních předpisů. Cílem revize ADR je přizpůsobení systému ADR digitálním trhům tak, aby byla pokryta široká škála práv spotřebitelů, která nemusejí být výslovně popsána ve smlouvě nebo která se týkají předsmluvních fází, kdy práva spotřebitelů existují bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy (např. klamavá reklama, chybějící, nejasné nebo zavádějící informace…). Mělo by tedy dojít k rozšíření věcné a zeměpisné působnosti směrnice ADR, aby zahrnovala všechny druhy spotřebitelských sporů, pokrývala spory mezi spotřebiteli z EU a obchodníky ze zemí mimo EU a aby došlo ke snížení administrativní zátěže podnikatelů. Zároveň má být posílena role Evropských spotřebitelských center při pomoci spotřebitelům v přeshraničních sporech např. tím, že budou pomáhat spotřebitelům a obchodníkům v procesech ADR – nasměrování spotřebitele na příslušný subjekt ADR, vysvětlení postupů, pomoc s podáním návrhu na ADR.

Více informací je k dispozici v angličtině ZDE.

 

Zpráva FRA: „Být černochem v EU“

Druhá zpráva agentury FRA s názvem „Být černochem v EU“, která byla zveřejněna dne 25. října 2023, poukazuje na zkušenosti osob afrického původu v EU. Tato zpráva je součástí třetího celoevropského průzkumu agentury FRA, který se zabývá zkušenostmi přistěhovalců a potomků přistěhovalců v celé EU. Analyzuje odpovědi více než 6 700 osob afrického původu žijících ve 13 zemích EU: Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku. Ukazuje, že – navzdory závazným antidiskriminačním zákonům v EU od roku 2000 a významnému politickému vývoji od té doby – jsou lidé afrického původu nadále vystaveni rasismu, diskriminaci a trestným činům z nenávisti:

Rasová diskriminace – 45 % respondentů uvedlo, že se během pěti let před průzkumem setkali s rasovou diskriminací, což je nárůst oproti 39 % v posledním průzkumu agentury FRA. V Německu a Rakousku je to více než 70 %. Nejčastěji jsou diskriminováni při hledání práce nebo při hledání ubytování. Nejvíce jsou postiženi mladí lidé a lidé s vyšším vzděláním. Přesto zůstává diskriminace neviditelná, protože ji hlásí pouze 9 %.

Obtěžování – 30 % respondentů uvádí, že se setkalo s rasistickým obtěžováním, ale téměř nikdo ho nehlásí. Rasovému obtěžování jsou častěji vystaveny mladé ženy, lidé s vyšším vzděláním a ti, kteří nosí náboženské oblečení.

Rasové profilování – 58 % respondentů uvádí, že jejich poslední policejní kontrola v roce před průzkumem byla důsledkem rasového profilování. Ti, kteří kontrolu vnímají jako rasové profilování, důvěřují policii mnohem méně.

Práce – 34 % respondentů se cítilo rasově diskriminováno při hledání zaměstnání a 31 % v práci během 5 let před průzkumem. V porovnání s ostatními lidmi mají častěji smlouvy pouze na dobu určitou a jsou pro svou práci překvalifikovaní.

Vzdělání – u mladých lidí afrického původu je třikrát vyšší pravděpodobnost, že předčasně ukončí školní docházku, než u mladých lidí obecně. V roce 2022 uvedlo více rodičů, že se jejich děti setkaly s rasismem ve škole, než v roce 2016.

V zájmu účinného boje proti rasismu a diskriminaci FRA vyzývá země EU, aby řádně prosazovaly antidiskriminační právní předpisy, jakož i účinné, přiměřené a odrazující sankce; identifikovaly a zaznamenávaly trestné činy z nenávisti a při stanovování trestů zohledňovaly předsudečnou motivaci jako přitěžující okolnost; shromažďovaly údaje o rovnosti, včetně údajů o „etnickém nebo rasovém původu“, aby mohly posoudit situaci a sledovat pokrok; zajistily, aby orgány pro rovnost měly potřebné mandáty a zdroje pro řešení diskriminace a podporu obětí; podnikly kroky k prevenci a vymýcení diskriminačních institucionálních praktik a kultury v policejní práci, a to na základě příručky agentury FRA o prevenci nezákonného profilování; vypracovaly konkrétní politiky pro řešení rasismu a rasové diskriminace v oblasti vzdělávání, zaměstnání, bydlení a zdravotní péče.

Zpráva je k dispozici v anglickém jazyce ZDE.

 

Demografické změny v EU

Evropská komise přijala dne 11. října 2023 sdělení, v němž předkládá soubor politických nástrojů, jež mohou členské státy EU využít k přizpůsobení se demografickým změnám a jejich dopadům na společnost a hospodářství, včetně dopadu na globální konkurenceschopnost Unie. Sdělení uvádí široké spektrum nástrojů (včetně regulačních nástrojů, politických rámců a financování), které mají členské státy k dispozici. Tyto nástroje lze efektivně kombinovat s vnitrostátními a regionálními politikami.

Přístup k demografické změně je komplexní a je strukturován do čtyř pilířů: 1. podpora rodičovství, aby rodičům bylo umožněno lépe sladit rodinný život a zaměstnání, zejména zajištěním přístupu ke kvalitní péči o děti a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; 2. podpora a posílení pozice mladších generací, aby dostaly šanci uspět, rozvíjet své dovednosti, byl jim usnadněn přístup na trh práce a k cenově dostupnému bydlení; 3. posílení pozice starších generací a zachování jejich dobrých životních podmínek, zejména prostřednictvím reforem v kombinaci s vhodnými opatřeními na trhu práce a na pracovištích; 4. řešení nedostatku pracovních sil řízenou legální migrací v případě nutnosti, přičemž bude nadále platit, že EU bude maximálně usilovat o optimální využití svých vlastních talentů.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Migrační politika EU – postoj Rady

Dne 4. října Rada přijala pozici k jednání o nařízení o řešení krizových situací, včetně účelového využívání migrace, a zásahů vyšší moci v oblasti migrace a azylu. Tento postoj bude sloužit jako základ pro jednání mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem. Nové právní předpisy stanoví rámec, který členským státům umožní řešit krizové situace v oblasti azylu a migrace úpravou některých pravidel, například pokud jde o registraci žádostí o azyl nebo azylové řízení na hranicích. Země v takové situaci by rovněž mohly požádat EU a ostatní členské státy o solidární a podpůrná opatření.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Rizika kritických technologií

Komise přijala dne 3. října 2023 doporučení ohledně posouzení rizik ve čtyřech oblastech technologií s kritickým významem pro hospodářskou bezpečnost EU. Doporučení vychází ze společného sdělení o Evropské strategii hospodářské bezpečnosti, které zavedlo komplexní strategický přístup k hospodářské bezpečnosti v EU. V doporučení jsou určeny čtyři technologické oblasti, u nichž se má za to, že velmi pravděpodobně představují nejcitlivější a nejnaléhavější rizika spojená s bezpečností technologií a únikem technologií: technologie pokročilých polovodičů (mikroelektronika, fotonika, vysokofrekvenční čipy, zařízení na výrobu polovodičů); technologie umělé inteligence (vysoce výkonná výpočetní technika, cloud computing a edge computing, analýza dat, počítačové vidění, zpracování jazyka, rozpoznávání předmětů); kvantové technologie (kvantová výpočetní technika, kvantová kryptografie, kvantové komunikace, kvantové snímání a radar); biotechnologie (techniky genetické modifikace, nové genomické techniky, genový tah, syntetická biologie).

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Postoj Rady k Aktu o interoperabilní Evropě

Rada dne 6. října 2023 dosáhla postoje ohledně návrhu nařízení o opatřeních pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé EU („Akt o Interoperabilní Evropě“).  Cílem návrhu nařízení je vytvořit nový rámec spolupráce, který orgánům veřejné správy EU umožní plynulé poskytování veřejných služeb přes hranice, a stanovit opatření na podporu inovací a výměny dovedností a znalostí. Navrhované nařízení zavede strukturu řízení interoperability s cílem vytvořit ekosystém sdílených řešení interoperability pro veřejný sektor EU. Rada ve svém znění některé části návrhu Komise pozměnila. Mezi hlavní změny patří: jasnější vymezení oblasti působnosti navrhovaného právního předpisu; vyjasnění cílů a podmínek povinného posouzení interoperability, aby byla dodržena zásada proporcionality a subsidiarity; sladění s aktem o umělé inteligenci, pokud jde o „regulační pískoviště“, a soulad s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR); silnější úloha Sboru pro Interoperabilní Evropu, který je hlavním prvkem nové správní struktury zřízené uvedeným nařízením.

Dohoda o společném postoji Rady umožní španělskému předsednictví zahájit s Evropským parlamentem jednání o konečné podobě předpisu.

Více informací je ZDE.

 

Nařízení o zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků

Rada přijala dne 9. října 2023 nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků. Jedná se o poslední krok v rozhodovacím procesu. Jakmile toto nařízení vstoupí v platnost, budou zeměpisná označení průmyslových výrobků související se zeměpisnou oblastí jejich výroby (jako jsou albacetské příbory, český křišťál, limožský porcelán) chráněna podobně jako regionálně vyrobené potraviny nebo nápoje. Za tímto účelem Rada přijala také změnu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody z roku 2015 s cílem určit Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) jako příslušný orgán pro provádění Ženevského aktu na území Unie, pokud jde o zeměpisná označení průmyslových a řemeslných výrobků. Nařízení bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie a nabývá účinnosti 1. prosince 2025.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Směrnice o spotřebitelských úvěrech

Rada přijala dne 9. října návrh směrnice o spotřebitelských úvěrech, jejímž cílem je posílit ochranu evropských spotřebitelů žádajících o úvěr. Revidovaným předpisem se ruší a nahrazuje stávající směrnice o úvěrových smlouvách, která byla přijata v roce 2008. Směrnice zajišťuje, aby informace o úvěrech, jako jsou celkové náklady úvěru, byly prezentovány jasným a srozumitelným způsobem a aby byly přizpůsobeny digitálním zařízením; zavádí přísnější pravidla pro reklamu s cílem omezit zneužívající jednání vůči nadměrně zadluženým spotřebitelům a vytváří účinná opatření proti nadměrným poplatkům; požaduje, aby věřitelé posoudili, zda jsou spotřebitelé schopni úvěr splatit, aby byli chráněni před předlužením; rozšiřuje oblast působnosti směrnice na úvěry nižší než 200 eur a na produkty typu „Kup teď, zaplať později“; a dává spotřebitelům právo odstoupit od smlouvy o úvěru do 14 dnů a bývalým onkologickým pacientům přiznává „právo být zapomenut“. Směrnice bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dvacátým dnem po tomto vyhlášení.

Podrobné informace a text směrnice jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Závěry Rady ohledně zaměstnání a duševního zdraví

Rada dne 9. října schválila vůbec první soubor závěrů týkajících se toho, jak je duševní zdraví provázáno se situací v zaměstnání, a to se zaměřením na nejisté zaměstnání. Rada vyzývá členské státy, aby mimo jiné podporovaly politiky v oblasti kvalitního zaměstnání s cílem bojovat proti nejistotě, posílily veřejné systémy zaměřené na ochranu duševního zdraví při práci, podporovaly výzkum v oblasti duševního zdraví při práci, podporovaly nábor nebo opětovné začlenění pracovníků s problémy v oblasti duševního zdraví a podporovaly osoby samostatně výdělečně činné a malé a střední podniky při prevenci psychosociálních rizik na pracovišti.

Závěry Rady jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Sociální ochrana osob samostatně výdělečně činných

Rada dne 9. října 2023 schválila závěry o sociální ochraně osob samostatně výdělečně činných v rámci provádění evropského pilíře sociálních práv. Ve více než polovině členských států se na osoby samostatně výdělečně činné v roce 2022 nevztahovaly všechny složky sociální ochrany. Například více než 15 milionů osob samostatně výdělečně činných v EU nemá přístup k dávkám v nezaměstnanosti. S nástupem nových způsobů práce, jako je práce na dálku a práce prostřednictvím platforem, nabývá zajištění sociální ochrany pro osoby samostatně výdělečně činné na významu. Mnoho občanů také kombinuje zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, nebo je dokonce střídá. V této souvislosti Rada vyzvala členské státy, aby odstranily veškeré zbývající nedostatky ve svých vnitrostátních systémech s cílem zlepšit přístup osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, se zaměřením na dávky v nezaměstnanosti a nemocenské dávky. Členské státy by rovněž měly zajistit odpovídající úroveň ochrany osob samostatně výdělečně činných, aby byla zaručena jejich důstojná životní úroveň a předcházelo se chudobě pracujících. Mezi další opatření patří zvýšení transparentnosti systémů sociální ochrany a zajištění odpovídajícího sběru údajů na vnitrostátní úrovni, pokud jde o opatření sociální ochrany.

Znění závěrů je k dispozici v češtině ZDE.

 

Rada přijala směrnici k posílení spolupráce mezi vnitrostátními daňovými orgány (DAC8)

Rada přijala dne 17. října 2023 směrnici, kterou se mění pravidla EU pro správní spolupráci v oblasti daní (směrnice DAC 8). Tyto změny se týkají především oznamování a automatické výměny informací o příjmech z transakcí s kryptoaktivy a o předběžných daňových rozhodnutích určených nejbohatším fyzickým osobám. Cílem směrnice je posílit stávající legislativní rámec tím, že se rozšíří rozsah povinností registrace a oznamování a celková správní spolupráce orgánů daňové správy. Směrnice zahrnuje nově i další kategorie majetku a příjmů, jako jsou například kryptoaktiva. Mezi daňovými orgány bude zavedena povinná automatická výměna informací, které budou muset poskytovat oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy. Vzhledem k decentralizované povaze kryptoaktiv bylo dosud pro orgány daňové správy členských států obtížné zajistit dodržování daňových předpisů. Přeshraniční povaha, která je kryptoaktivům vlastní, vyžaduje silnou mezinárodní správní spolupráci, aby se zajistil efektivní výběr daní.

Směrnice rovněž reaguje na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 8. prosince 2022 ve věci C-694/20, Orde van Vlaamse Balies a další, dle kterého by směrnice 2011/16/EU měla být změněna tak, aby její ustanovení neměla za následek požadavek, aby advokát jednající jako zprostředkovatel v situaci, kdy je z důvodu profesní mlčenlivosti, kterou je vázán, zproštěn oznamovací povinnosti, měl povinnost informovat jakéhokoli jiného zprostředkovatele, který není jeho klientem, o jeho oznamovací povinnosti. Avšak každý zprostředkovatel, který je z důvodu profesní mlčenlivosti, kterou je vázán, zproštěn oznamovací povinnosti, by měl být i nadále povinen neprodleně informovat svého klienta o jeho oznamovacích povinnostech. Členské státy v Radě přijaly směrnici jednomyslně. Směrnice nyní bude vyhlášena v Úředním věstníku a v platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení.

Směrnice je k dispozici v češtině ZDE.

 

Rada zveřejnila vizi ochrany základních práv v digitálním světě

Rada dne 20. října 2023 schválila závěry o posilování digitálních kompetencí pro ochranu a prosazování základních práv v digitálním věku. Text potvrzuje, že základní práva platí stejně online jako offline a že každému by se mělo dostat příležitosti a podpory pro získání základních digitálních dovedností, aby byl schopen porozumět svým právům a uplatňovat je. Závěry se soustředí na dva pilíře: na posilování digitálních kompetencí jednotlivců a klíčových odvětví, jakož i na budování bezpečného digitálního prostředí, v němž jsou chráněna základní práva. Vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu 46 % evropských občanů v současnosti nemá základní digitální dovednosti, Rada vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jako jsou: podpora odpovídající mediální a digitální gramotnosti; přijetí opatření k zajištění toho, aby všichni mohli mít rovnocenný přístup k online veřejným službám; zvyšování povědomí o významu ochrany soukromí; přidělování finančních prostředků na podporu mediálního a digitálního vzdělávání a odborné přípravy a rozvoje dovedností přizpůsobených na míru potřebám různých skupin osob.

Závěry Rady jsou k dispozici v češtině ZDE.

 

Směrnice o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku

Rada přijala dne 23. října 2023 směrnici o smlouvách o finančních službách uzavřených na dálku. Jedná se o poslední krok v rozhodovacím procesu. Přijaté znění zjednodušuje stávající legislativu, zvyšuje ochranu spotřebitele a vytváří rovné podmínky pro oblast smluv o finančních službách uzavíraných online, prostřednictvím telefonu nebo marketingu na dálku. Přijatá směrnice zrušuje předchozí směrnici z roku 2002 a zavádí nová ustanovení pro smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku jako doplňující kapitolu do směrnice o právech spotřebitelů. Legislativní rámec je v návrhu zjednodušen a některé články směrnice o právech spotřebitelů se budou nyní vztahovat i na finanční služby prodávané na dálku. Konečné znění směrnice vyjasňuje oblast působnosti a vytváří pro finanční služby „záchrannou síť“; zdokonaluje pravidla pro zpřístupňování informací a modernizuje povinnosti týkající se poskytování informací před uzavřením smlouvy (a umožňuje členským státům uložit v této oblasti přísnější vnitrostátní pravidla); stanoví právo spotřebitelů vyžádat si lidský zásah, pokud internetové stránky nabízejí automatické informační nástroje, jako jsou robotické poradenství nebo chatboti; díky snadno viditelné „funkci odstoupení od smlouvy“ v rozhraní poskytovatele usnadňuje právo na odstoupení od smluv uzavřených na dálku a zavádí další ochranu spotřebitelů před „temnými vzorci“ (dark patterns – zavádějící uživatelská rozhraní vytvořená se záměrem přimět uživatele například k nákupu produktů, které si pořídit neplánovali). Směrnice bude vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dvacátým dnem po tomto vyhlášení.

Více informací je k dispozici v češtině ZDE.

 

Rada přijala nařízení na ochranu EU před hospodářským nátlakem třetích zemí

Rada EU přijala dne 23. října nařízení, které má EU a jejím členským státům pomoci chránit se před hospodářským nátlakem třetích zemí. Nový právní předpis má sloužit jako odrazující prostředek pro třetí země, jež se zaměřují na EU nebo její členské státy. Cílem je využít jej k tomu, aby došlo ke zmírnění napětí, a přinutit dotyčnou zemi k ukončení opatření hospodářského nátlaku v oblasti obchodu a investic prostřednictvím dialogu. Pokud se tak nestane, EU bude moci v krajním případě přijmout protiopatření, jako je uložení obchodních omezení, například ve formě vyšších cel, dovozních nebo vývozních licencí, omezení obchodu se službami nebo přístupu k přímým zahraničním investicím nebo veřejným zakázkám.

Rada bude rozhodovat o existenci hospodářského nátlaku. Evropská komise bude mít prováděcí pravomoci při rozhodování o reakčních opatřeních EU a zároveň zajistí, aby do těchto rozhodnutí byly více zapojeny členské státy. Nástroj může být aktivován v reakci na širokou škálu nátlakových hospodářských praktik, pokud třetí země uplatňuje nebo hrozí uplatněním opatření ovlivňujícího obchod nebo investice s cílem zabránit ukončení, změně nebo přijetí určitého aktu ze strany Unie nebo členského státu nebo takového ukončení, změny nebo přijetí dosáhnout. Při zvažování aktivace nástroje budou zohledněny příspěvky zúčastněných stran a podniky se vyzývají, aby poskytovaly relevantní informace. Očekává se, že k podpisu nařízení dojde 22. listopadu 2023 a že nařízení vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Podrobné informace jsou k dispozici ZDE.

 

JUDIKATURA

SD EU: Stanovisko generální advokátky ve věci C-670/22 Staatsanwaltschaft Berlin (EncroChat), ze dne 26. října 2023

Generální advokátka Ćapeta ve svém stanovisku ve věci C-670/22 uvádí, že státní zástupce může vydat evropský vyšetřovací příkaz za účelem předání důkazů, které již byly shromážděny v jiném členském státě. Tak je tomu v případě, kdy vnitrostátní právo tohoto státního zástupce umožňuje, aby tento státní zástupce nařídil předání v obdobném vnitrostátním případě. V takovém případě nemůže orgán vydávající evropský vyšetřovací příkaz posuzovat legalitu shromažďování těchto důkazů ve vykonávajícím členském státě.

EncroChat byla šifrovaná telekomunikační síť nabízející svým uživatelům téměř dokonalou anonymitu: zařízení nebylo vybaveno kamerou, mikrofonem, GPS ani USB; zprávy bylo možné mazat automaticky a uživatelé mohli po použití zvláštního PIN kódu nebo po opakovaném zadání nesprávného hesla okamžitě vymazat všechny údaje nacházející se na zařízení. Společná francouzsko-nizozemská operace vyvinula software typu trojský kůň, který byl nainstalován do koncových zařízení prostřednictvím simulované aktualizace. Tímto odposlechem byli dotčeni uživatelé služby EncroChat ve 122 zemích, z toho přibližně 4600 uživatelů v Německu. Německé státní zastupitelství vydalo několik evropských vyšetřovacích příkazů, v nichž žádalo o použití údajů získaných prostřednictvím odposlechů pro účely trestního řízení v souvislosti s podezřením z nedovoleného obchodu s omamnými látkami neidentifikovanými osobami, jež byly podezřelé z členství v organizované zločinecké skupině. Francouzský trestní soud povolil evropské vyšetřovací příkazy a požadované údaje předal. Německé státní zastupitelství poté vedlo vyšetřování proti jednotlivým uživatelům služby EncroChat. Obžalovaný v projednávané věci byl obviněn na základě důkazů obdržených z Francie.

Námitky proti odsuzujícím rozsudkům v trestních věcech, které jsou založeny na údajích získaných prostřednictvím odposlechů služby EncroChat, způsobují rozruch mezi nejvyššími soudy v Evropě, přičemž Soudní dvůr v tomto ohledu není výjimkou. Německý krajský soud, před nímž probíhá trestní řízení, se dotázal Soudního dvora, zda byly dotčené evropské vyšetřovací příkazy vydány v rozporu se směrnicí o evropském vyšetřovacím příkazu.

Generální advokátka Tamara Ćapeta připomíná, že evropský vyšetřovací příkaz může být vydán pouze tehdy, pokud by vyšetřovací úkon, jehož se týká, mohl být v obdobném vnitrostátním případě k dispozici za stejných podmínek. Obdobným vnitrostátním případem je v projednávané věci případ, v němž jsou důkazy předávány z jednoho trestního řízení do druhého v rámci Německa. Vzhledem k tomu, že směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu umožňuje státnímu zástupci, jenž je v daném případě příslušný k vydání evropského vyšetřovacího příkazu, a německé právo zdá se nevyžaduje, aby podobné vnitrostátní předání bylo povoleno soudem, generální advokátka má za to, že německý státní zástupce byl oprávněn vydat dotčené evropské vyšetřovací příkazy. Jinými slovy, unijní právo nevyžaduje, aby takové evropské vyšetřovací příkazy byly vydány soudcem. Generální advokátka rovněž konstatuje, že vzhledem k tomu, že telekomunikační odposlechy byly povoleny francouzskými soudy, německé orgány by měly tomuto procesnímu úkonu přiznat stejnou váhu, jakou by mu přisuzovaly na vnitrostátní úrovni. Tak je tomu i v případě, kdy by německý soud rozhodl v konkrétní věci jinak. Konečně přípustnost důkazů, jež byly případně obdrženy v rozporu s unijním právem, není věcí unijního práva, nýbrž vnitrostátního práva, s výhradou dodržení základních práv zaručených unijním právním řádem.

Kompletní stanovisko je k dispozici v češtině ZDE.

 

SD EU: Ve věci C‑219/22 QS, ze dne 5. října 2023

QS je rumunský státní příslušník s bydlištěm v Rumunsku. Rozsudkem ze dne 3. dubna 2019, potvrzeným pravomocným rozsudkem odvolacího soudu v Kluži, Rumunsko, ze dne 24. června 2019, byl QS odsouzen pro trestný čin řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců se zkušební dobou na dva roky, tedy do 24. června 2021.

Dne 1. září 2020, tedy během zkušební doby stanovené při prvním odsouzení, se QS dopustil na bulharském území nového trestného činu, když řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Usnesením, které vydal předkládající soud, okresní soud v Nesebaru, Bulharsko, a které nabylo právní moci dne 9. března 2022, byl QS uložen trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, byla mu uložena pokuta ve výši 150 bulharských leva (přibližně 77 eur) a platnost jeho řidičského oprávnění byla pozastavena na dobu 12 měsíců.

Dne 23. března 2022 podal státní zástupce okresního státního zastupitelství v Burgasu, Bulharsko, k předkládajícímu soudu návrh na výkon prvního odsouzení podle čl. 68 odst. 1 NK z důvodu, že druhý trestný čin byl spáchán během zkušební doby stanovené při tomto prvním odsouzení. V této souvislosti má předkládající soud pochybnosti o výkladu rámcového rozhodnutí 2008/675. Předkládající soud v tomto ohledu uvádí, že čl. 8 odst. 2 NK provedl čl. 3 odst. 1 tohoto rámcového rozhodnutí tak, že stanovil, že odsouzení, které bylo v jiném členském státě, než v Bulharské republice, vydáno proti osobě za skutek, který je podle NK trestným činem, a nabylo právní moci, je zohledňováno v každém trestním řízení zahájeném v Bulharsku proti této osobě.

Okresní soud v Nesebaru se rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru předběžnou otázku, zda musí být čl. 3 odst. 3 rámcového rozhodnutí vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je čl. 68 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 2 NK, která stanoví, že vnitrostátní soud, kterému je podán návrh na výkon trestu uloženého v rámci předchozího odsouzení vydaného soudem jiného členského státu, může za tímto účelem změnit způsob výkonu uvedeného předchozího odsouzení tak, že nařídí jeho skutečný výkon.

Soudní dvůr rozhodl, že článek 3 odst. 3 rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV ze dne 24. července 2008 o zohledňování odsouzení v členských státech Evropské unie při novém trestním řízení musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která soudu tohoto státu, jemuž je v rámci nového trestního řízení zahájeného proti osobě, která byla dříve v jiném členském státě pravomocně odsouzena za jiné skutky k podmíněnému trestu, který nebyl dosud v plném rozsahu vykonán, podán návrh na výkon tohoto odsouzení, umožňuje zrušit podmíněný odklad výkonu tohoto trestu a nařídit jeho skutečný výkon, a to pod podmínkou, že odsuzující rozsudek byl postoupen do členského státu, v němž se koná nové trestní řízení, a v tomto státě uznán v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2008/947 ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty.

Kompletní rozsudek je k dispozici v češtině ZDE.

 

ESLP: Rozsudek ve věci Plechlo proti Slovensku (stížnost č. 18593/19), ze dne 26. října 2023

Evropský soud pro lidská práva jednomyslně rozhodl ve věci Plechlo proti Slovensku (stížnost č. 18593/19), že došlo k porušení článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Případ se týkal odposlechu a záznamu některých telefonních hovorů stěžovatele v roce 2006 v souvislosti s vyšetřováním podezření z korupce ve Fondu národního majetku (FNM). V té době byl stěžovatel vysoce postaveným úředníkem ve FNM, trestní vyšetřování se ho však přímo netýkalo.

V roce 2016 byly některé z odposlechů zařazeny do spisu jiného trestního vyšetřování týkajícího se nehospodárného nakládání s majetkem, v němž byl stěžovatel jedním z hlavních podezřelých. Toto vyšetřování probíhalo v širším kontextu v souvislosti s podezřením z korupce na vysoké úrovni v FNM, a to na základě záznamů zveřejněných anonymně na internetu, v nichž se tvrdí, že pocházejí ze sledovací operace s krycím názvem „Gorila“, kterou v letech 2005–2006 provedla slovenská Národní agentura pro bezpečnost.

V reakci na jeho stížnosti na použití odposlechů v případu proti němu byl opakovaně informován (Ministerstvem vnitra, vyšetřovatelem a státním zastupitelstvím), že odposlechy jsou součástí spisu pouze proto, že byly přiloženy k návrhu na zahájení vyšetřování a nemohou být použity jako důkaz proti němu. Stěžovatel se obrátil k Nejvyššímu soudu, aby přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechům. Nejvyšší soud žalobu zamítl s tím, že příkaz byl vydán v souvislosti s trestním řízením, které souviselo s jiným řízením, a že stěžovatel neměl aktivní legitimaci. Stěžovatel neuspěl ani u Ústavního soudu s odůvodněním, že měl možnost zpochybnit veškeré důkazy v řízení proti němu a mohl se domáhat ochrany svých práv u civilních soudů.

ESLP konstatoval, že nahrávání, ukládání a uchovávání odposlechů porušilo právo stěžovatele na respektování jeho soukromého života a korespondence. Aby bylo považováno za oprávněné, muselo by mít zákonný základ a muselo by být doprovázeno jasným vymezením povahy, rozsahu a trváním možných opatření. Zároveň mělo být jasně odůvodněno orgány, které je nařídily. V neposlední řadě měl mít stěžovatel možnost využití opravných prostředků stanovených zákonem. ESLP poznamenal, že pokud by měl stěžovatel možnost napadnout příkaz nebo jeho provedení v trestním řízení proti němu, souviselo by to s ochranou jeho práva na spravedlivý proces, ale nemělo by to přímou souvislost s jeho právem na respektování soukromého života a korespondence chráněným samostatně podle článku 8 Úmluvy. Stěžovatel neměl k dispozici žádný účinný prostředek nápravy před civilními soudy a nic nenasvědčovalo tomu, že by před nimi mohl být účinně uplatněn argument založený na neexistenci právního rámce v dané věci. Stěžovatel neuspěl ani u Ústavního soudu jako osoba, která byla náhodně postižena odposlechy telefonních hovorů, a neměl tak k dispozici žádné další opravné prostředky, pokud jde o trvající uchovávání odposlechových materiálů. Zásah do jeho práva na respektování jeho soukromého života a korespondence nebyl doprovázen přiměřenými a účinnými zárukami proti zneužití.

Celý rozsudek ESLP je k dispozici v anglickém jazyce ZDE.

 

Odbor mezinárodních vztahů ČAK
Ilustrační foto: canva.com