Nové pravidlo, které umožní bankám žádat po klientech při předčasném splacení hypotéky až dvě procenta z nesplacené jistiny, by se mohlo uplatňovat u již existujících smluv s fixací úrokových sazeb až po případném novém zafixování úrokové sazby. Navíc se to bude vztahovat až na ty změny sazby, které nastanou po nabytí účinnosti příslušné změny zákona.

Tuto úpravu doporučil sněmovní rozpočtový výbor ve vládní předloze, která přináší spornou změnu při předčasném splacení hypotéky. Vládní předloha má změnit zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a má podporovat spoření na stáří. Sněmovna ji 24. října propustila do třetího čtení. Obsahuje i další změny, například zavádí takzvaný dlouhodobý investiční produkt právě pro spoření na stáří.

Ministr financí Zbyněk Stanjura před poslanci řekl, že rozpočtový výbor přijal doporučení ohledně změny u předčasného splacení hypoték se souhlasem ministerstva. Pokud se objeví pozměňovací návrhy ohledně úpravy poplatků za předčasné splacení hypoték, je připraven o nich vést debatu s cílem nalézt řešení. Připomněl, že návrh rozšiřuje možnost bezplatného předčasného splacení hypotéky i na rozvody a následné vypořádání společného jmění manželů.

Poslanec Jakub Michálek předložil návrh, který úpravu sankce za předčasné splacení vypouští z předlohy zcela. Chce ale o tomto problému dál diskutovat. Poslanec Patrik Nacher označil návrh sankce pro klienty přílepkem, tedy změnou nesouvisejícího zákona. Zdůvodnil to tím, že tato změna nemá s projednávaným cílem zákona nic společného. Chtěl celý návrh změn zákonů vrátit k novému projednání do rozpočtového výboru.

Návrh podle předložené podoby umožní bankám žádat po klientovi v případě, že hypotéku splácí za jiných než zákonem vymezených podmínek, poplatek do dvou procent nesplacené jistiny. Zachovává nicméně dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek.

Vládní návrh také mění podporu penzijního spoření. Mimo jiné zvyšuje práh pro čerpání státního příspěvku a u nových smluv prodlužuje minimální dobu spoření z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka, popsal Zbyněk Stanjura. Příspěvek by na základě návrhu už neměli dostávat spořící důchodci. Skupina poslanců v čele s Patrikem Nacherem chce naopak příspěvek důchodcům zachovat.

Rozpočtový výbor doporučil vložit do zákona úpravu pojištění dlouhodobé péče. Šlo o návrh skupiny koaličních poslanců v čele s předsedou výboru Josefem Bernardem. Patřičnou pojistnou událostí má být závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pojistné bude moci odečíst od základu daně z příjmů. Nový institut má zajistit více zdrojů peněz pro lidi, kteří potřebují kvůli svému stavu dlouhodobou péči.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří bude dlouhodobý investiční produkt. Má podpořit spoření na stáří. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let. Některé výhrady k dlouhodobému investičnímu produktu vyslovil poslanec Jan Síla. Jde podle něj o produkt pro bohatší a pro profesionální investory, který navíc nepřináší záruku, že klient nebude tratit.

Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. Takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.

Rozpočtový výbor navrhl také změnit pravidla posuzování spolehlivosti žadatele o spotřebitelský úvěr. Poskytovatel spotřebitelského úvěru musí podle zákona prověřit informace, které mu o sobě poskytl klient. Výbor doporučil, aby poskytovatel při tomto ověřování mohl využít i automatizované modely.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com