Takzvané patchworkové či rekonstutiované rodiny – tedy rodiny, ve kterých děti po rozpadu původní rodiny žijí s novým partnerem jednoho z rodičů, byly tématem konference nazvané „Patchworkové rodiny – trendy a souvislosti aneb patchwork jako zesilovač dobrého i zlého“, kterou uspořádal v úterý 17. října 2023 v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci jeho Podvýbor pro rodinu. Složité téma rozebírali z různých úhlů pohledů jak odborníci z řad právníků, tak psychologové, sociologové či ekonomka. Konferenci moderovala senátorka, advokátka a prezidentka Unie rodinných advokátů JUDr. Daniela Kovářová.

Jak moderátorka úvodem konference vysvětlila, toto téma si senátní podvýbor, vzniklý teprve před rokem, zvolil pro svoji první akci proto, že již třetina českých dětí dnes žije právě v patchworkových rodinách. „Patchworkové rodiny násobí vše dobré i špatné, zvýrazňuj  se v nich všechny komplikace, které známe z běžných rodin,“ uvedla Kovářová.

První přednášky se ujala psycholožka Mgr. Alicja Leix, Ph.D., která se ve svém vystoupení zabývala tématem „kupování přízně dětí“, ať již biologickým rodičem, nebo novými partnery rodičů, a jeho následky. Jak uvedla, dítě, které je kupováno, nemá žádné povinnosti, všechno dostane a nemusí dodržovat pravidla chování, nemá šanci na správný sociální a mravní vývoj, takže v dospělosti nebude schopné udržovat dlouhodobé vztahy, a to nejen soukromé, ale ani pracovní. Jak Alicja Leix zdůraznila, soudy by měly zjišťovat, nejen se kterým z rodičů chce dítě žít, ale také proč, jaký život u každého z rodičů žije, protože jinak justice bude dávat přednost tomu z nich, který si dítě „kupuje“.

Jako druhý vystoupil předseda Okresního soudu ve Vsetíně JUDr. Pavel Kotrady, který se věnoval tématu Opatrovnické soudnictví a patchworkové rodiny. Jak upozornil, fungování takových rodin upravuje v občanském zákoníku § 885 („Pečuje-li o dítě jen jeden z rodičů, podílí se na péči o dítě a jeho výchově i manžel nebo partner rodiče dítěte, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti. To platí i pro toho, kdo s rodičem dítěte žije, aniž s ním uzavřel manželství nebo registrované partnerství, žije-li s dítětem v rodinné domácnosti.“) a také i § 881 („Péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osobě; dohoda rodičů s ní se nemusí dotknout trvání ani rozsahu rodičovské odpovědnosti.“) Poukázal v této souvislosti na nález Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21, který zdůraznil, že na zapojení dalších osob, většinou osob blízkých, do péče o dítě je běžné a dítěti prospěšné.

Na druhé straně upozornil ale i na nález ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. III. ÚS 2396/19, podle něhož negativní vztah dětí k novému partnerovi rodiče může představovat závažný důvod, který vylučuje střídavou péči, pokud je trvalý a intenzivní a není výsledkem manipulace.

Jak Kotrady zdůraznil, soudy jsou vždy povinny hledat nejlepší zájem dítěte, jak o tom i opakovaně judikoval Ústavní soud. V souvislosti se střídavou péčí Ústavní soud sice několikrát zdůraznil, že svěření dítěte do střídavé péče rodičů by mělo být primární volbou, ale například v rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 2396/19 ze dne 29. 10. 2019 uvedl, že střídavá péče není „automatickým řešením“, a znovu zdůraznil (s odkazem na čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte) jako přední hledisko nejlepší zájem dítěte. V „nejlepším zájmu dítěte“ tak Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 31. 12. 2018, sp. zn. Karta a text dokumentu (usoud.cz) II. ÚS 2344/18 např. aproboval i krátké prodloužení pobytu dítěte v dočasné pěstounské péči, i když již uplynula zákonem stanovená maximální lhůta.

Partnerství v patchworkových rodinách a párové problémy byly tématem vystoupení dalšího řečníka, psychologa Mgr. et Mgr. Pavla Rataje, který v něm popsal své zkušenosti z praxe párového terapeuta. Jak zdůraznil, většina jeho klientů si neuvědomila, že zatímco jsou dobrými rodiči, jejich partnerský vztah chřadne. Novým vztahem pak řeší své pocity opuštění a osamocení a odešli za novým partnerem s nadějí, že jim bude lépe, aniž si uvědomují, jak náročné je být rodičem dítěte, se kterým nemají biologickou vazbu. Řadu účastníků konference pak zaujala jeho poznámka o tom, jaký vliv na děti má to, že vyrůstají v intimních vztazích s více biologicky nepříbuznými dospělými (noví partneři rodičů, případně jejich rodiče a další příbuzní), když Rataj tyto děti označil za „polyamorické“; pro řadu z nich je pak v dospělosti obtížné být v monogamním vztahu.

V poslední dopolední přednášce nazvané Děti biologické, vlastní a cizí se pak psycholožka doc. PhDr. Ing. Hana Konečná ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovice věnovala problémům kolem rodin vzniklých asistovanou reprodukcí, především pak třem možným přístupům k informacím o dárcích pohlavních buněk a náhradní matce. Ten první, na kterém stojí česká legislativa a vedou se o něm velké diskuse, je založen na anonymitě dárců, podle druhého má dítě takto počaté právo ve stanoveném věku (16 či 18 let) na informace o svém biologickém rodiči. V dnešní době ale tyto děti začínají díky internetu, genetickým textům a sociálním sítím po biologickém rodiči pátrat mnohem dříve, a tak se diskutuje o třetím přístupu, podle něhož by o asistovanou reprodukci žádala skupina tří a více lidí, kteří by se již od začátku dohodli o realizaci svých rodičovských práv.

Odpolední část konference zahájila PhDr. Mgr. Leona Hozová, Ph.D., MBA, z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která představila výsledky obsáhlého výzkumu, který se týkal parentifikace u dětí v různých typech rodin; parentifikace je proces, kterým dítě nebo dospívající přebírá rodičovskou roli a přebírá odpovědnost za jejich fyzické nebo emocionální potřeby. Obsáhlý výzkum trval od října 2020 do června 2023 a zúčastnilo se jej více než osm set vysokoškolských studentů. Zatímco v úplných rodinách bylo podle výsledku výzkumu parentifikováno 18 % dětí (většinou z rodin alkoholiků), v rodinách samoživitelů to bylo 58 %, v rozvedených rodinách 88,5 %, u dětí žijících v patchworkových rodinách 75 % a u respondentů, kteří byli ve střídavé péči, 82 %. Celkem 69 % z nich již jako děti vnímalo, že toto přenesení rolí není v pořádku, ale plných 26 % respondentů si to uvědomilo až jako dospělí.

A jaké jsou následky parentifikace? Kupodivu mohou být i pozitivní. Například umění řešit problémy, odpouštět, schopnost naslouchat, odolnost vůči stresu či smysl pro soudržnost. Mezi ty negativní pak patří ztráta dětství a dospívání, pocity osamocení, velká ostražitost – problémy s vrstevníky a s navazováním vztahů, ztráta důvěry v sebe i v ostatní lidi, psychické potíže.

Na doktorku Hozovou dále navázala její kolegyně z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Mgr. Naděžda Křečková Tůmová, Ph.D., která představila výsledky další obsáhlé studie nazvané Rodiny s dětmi v letech 2018–2022, jež srovnávala rodiny úplné, rekonstituované, neúplné a úplné rodiny s více než třemi dětmi. Celou tuto studii najdete ZDE.

Jako třetí vystoupila v odpoledním konferenčním bloku proděkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., která se zamýšlela nad tím, zda potřebujeme novou legislativu pro patchworky. Podle jejího názoru by neškodila nová právní úprava, která by při určování výživného na dítě vyjasnila, jak zohledňovat příjem manžela povinného rodiče a s tím spojený problém shodné životní úrovně rodičů a dítěte. Odborná veřejnost také diskutuje o zrušení termínu „střídavá péče“. „Soud prostě rozhodne, kdo a jak bude o dítě pečovat, a tečka,“ řekla. Na druhou stranu není podle ní nutné měnit právní úpravu kvůli některým rozsudkům, které omezují kontakt dítěte s otcem, a argumentu, že v rodině je nový partner matky, protože jen otec je zákonným zástupcem dítěte.

Po doktorce Šínové se slova ujal karlovarský advokát JUDr. IClic. Ronald Němec, Ph.D., který se podíval na moderní a patchworkové rodiny pohledem církevního práva. Jak řekl, církevní právo stojí na lásce, odpovědnosti a obětování. „To je podstata snažení v rodině, láska a obětování. Rodiče se obětují pro děti a naučí to děti.“ Zmínil i důležitost pomoci prarodičů, kterou řada z nich dnes svým dětem neposkytuje, jako zásadní a nutnou mezigenerační solidaritu. Základem rodiny je pak podle kanonického práva partnerský vztah (jak o tom mluvil i psycholog Pavel Rataj).

Na závěr konference vystoupila daňová poradkyně Ing. Veronika Mindlová, aby pohovořila o zvláštnosti ekonomiky patchworkové rodiny. Mezi problémy, které je třeba řešit, uvedla to, že sociální systém započítává výživné dvakrát, jak v rodině plátce, tak v rodině příjemce, nutnost zkoumat potencialitu příjmů u zletilých nezaopatřených dětí a flexibilitu výživného při změně poměrů povinného rodiče.

Jak uvedla moderátorka Daniela Kovářová, bude vydán sborník s příspěvky z konference. Skupina odborníků v tuto chvíli také již připravuje pro nakladatelství Wolters Kluwer monografii věnovanou patchworkovým rodinám, která by měla vyjít v příštím roce.

Redakce AD

Foto: redakce AD