Evropská komise dne 19. května zveřejnila desáté vydání srovnávacího přehledu EU o soudnictví za rok 2022. Srovnávací přehled poprvé zahrnuje údaje o dopadech pandemie covid-19 na účinnost systémů soudnictví. Informace obsažené ve srovnávacím přehledu přispívají k monitorování, které se provádí v rámci evropského mechanismu právního státu, a tvoří součást výroční zprávy Komise o právním státu 2022. Srovnávací přehled EU o soudnictví 2022 byl dále rozpracován s cílem řešit potřebu dalších srovnávacích informací (jako je nový údaj o vnitrostátních bezpečnostních kontrolách soudců), které byly zjištěny během přípravy zprávy o právním státu 2021. Údaje z Přehledu se rovněž používají k monitorování národních plánů pro oživení a odolnost.

 

Přehled se soustřeďuje na tři hlavní prvky efektivního systému soudnictví, kterými jsou:

• Účinnost: ukazatele jako délka řízení, podíl vyřízených věcí a počet projednávaných věcí,
• Kvalita: ukazatele přístupnosti (jako je právní pomoc a soudní poplatky), odborná příprava, rozpočet, lidské zdroje a digitalizace,
• Nezávislost: ukazatele vnímané nezávislosti soudnictví mezi širokou veřejností a podniky a záruky týkající se soudců a fungování vnitrostátních státních zastupitelství.

Komisař pro spravedlnost Didier Reynders v rámci zveřejnění uvedl: „Srovnávací přehled EU o soudnictví pomáhá identifikovat v našich systémech soudnictví jak oblasti, které lze zlepšit, tak i rizika, která je nutné řešit. Objektivní a vysoce kvalitní údaje jsou klíčovým základem našeho úsilí o prosazování právního státu a nezávislost soudnictví.“

 

Hlavní zjištění srovnávacího přehledu 2022

Prostor pro zlepšení v oblasti digitalizace systémů soudnictví: Zatímco vydání z roku 2021 posoudilo pokrok u digitální transformace justičních orgánů, srovnávací přehled 2022 v tomto ohledu rovněž zohledňuje dopady pandemie covid-19. Několik členských států přijalo nová opatření s cílem zajistit řádné fungování soudů a zároveň zaručit trvalý a snadný přístup ke spravedlnosti pro všechny. Zjištění se srovnávacího přehledu 2022 však ukazují, že je třeba, aby členské státy urychlily modernizační reformy v této oblasti, neboť v některých členských státech stále existuje značný prostor pro zlepšení.

Různé stupně přístupu ke spravedlnosti pro osoby se zdravotním postižením: Srovnávací přehled EU o soudnictví 2022 poprvé obsahuje údaje o opatřeních zavedených na podporu osob se zdravotním postižením na zajištění přístupu ke spravedlnosti na rovnoprávném základě. Ačkoli všechny členské státy zavedly alespoň některá opatření (např. procesní úpravy), pouze polovina členských států nabízí na požádání také zvláštní formáty, jako je Braillovo písmo nebo znakový jazyk.

Přetrvávají problémy, pokud jde o vnímání nezávislosti soudnictví: od roku 2016 se vnímání ze strany široké veřejnosti v 17 členských státech zlepšilo. Nicméně od loňského roku však došlo k poklesu u vnímání nezávislosti soudnictví ze strany veřejnosti ve 14 členských státech. V několika málo členských státech zůstává vnímaná úroveň nezávislosti obzvláště nízká.

Zajímavá zjištění z pohledu české advokacie

Z Přehledu vyplývá, že Česko má nejnižší poměr soudkyň ženského pohlaví na Nejvyšším soudu. Česko i v minulých letech (2019 a 2020) zaujímalo post s nejnižším poměrem soudkyň u Nejvyššího soudu v rámci členských států EU a lze konstatovat, že ani v roce 2021 nedošlo k posunu z této pozice.

V porovnání s ostatními členskými státy, si Česko nevede příliš dobře v dostupnosti informací pro veřejnost ohledně soudního systému online – dostupnost informací je omezená. Z jedenácti porovnávaných zdrojů je v Česku pro veřejnost dostupných pouze 5 z nich.

Soudy a státní zastupitelství by měly mít v dnešní době k dispozici vhodné nástroje pro komunikaci na dálku a bezpečný vzdálený přístup na pracoviště. Dostatečná infrastruktura a vybavení je také potřebné pro bezpečnou elektronickou komunikaci mezi soudy/státním zastupitelstvím a advokáty. Jak je patrné z grafik č. 43, 44 a 45, Česko v digitalizaci justice za ostatními členskými státy zaostává.

Grafika 43 porovnává používání digitálních technologií soudy a státními zastupitelstvími. Dle této grafiky české soudy používají digitální nástroje pouze ve třech ze sedmi porovnávaných oblastí, a to pro komunikaci na dálku zvláště pomocí videokonferencí a pro systém přidělování případů a systém řízení případů. Státní zastupitelství pak používá digitální nástroje pouze pro jednu ze sedmi porovnávaných oblasti, a to pro komunikaci na dálku. Tato velmi omezená schopnost efektivní a udržitelné inovace řadí ČR aktuálně na poslední příčku.

 

I v oblasti elektronické komunikace soudů (grafika č. 44) se řadí Česko na jednu z posledních pozic. Bezpečná elektronická komunikace je dle Přehledu k dispozici pouze mezi soudy navzájem a mezi soudy a detenčními zařízeními. Naopak bezpečná komunikace mezi soudy a advokáty, notáři nebo soudními vykonateli a soudními úředníky nad rámec datové schránky dostupná není.

 

Obdobně je tomu i u bezpečné elektronické komunikace se státním zastupitelstvím (grafika č. 45). Bezpečná elektronická komunikace je zavedena mezi státními zastupitelstvími navzájem, do jisté míry i mezi státními zastupitelstvími a vyšetřovacími orgány, soudy a detenčními zařízeními. Naopak bezpečná elektronická komunikace mezi státními zastupitelstvími a advokáty téměř neexistuje.

Z Přehledu dále vyplývá, že se Česko se řadí mezi země EU s nižším počtem advokátů na 100.000 obyvatel v porovnání s ostatními členskými státy. Počet advokátů na 100.000 obyvatel se pohybuje v Česku dlouhodobě kolem 100. Naproti tomu počet soudců (grafika č. 36) je v Česku devátý nejvyšší ze všech členských států (cca 27 soudců na 100.000 obyvatel).

 

 

V hodnocení nezávislosti advokátní komory Česko splňuje všechna porovnávaná kritéria až na kontrolní roli výkonné moci, která je dle Komise v Česku stále přítomná. Přehled velice dobře hodnotí také dostupnost vzdělávání v oblasti komunikace pro soudce. Dle Přehledu je v Česku pro soudce dostupných všech 8 porovnávaných odvětví školení, a to například komunikace s žadateli o azyl, obětmi domácího násilí nebo používání sociálních medií.

Grafika č. 1 představuje přehled vývoje reforem soudnictví v roce 2021 v několika oblastech soudních systémů v členských státech. Justiční reformy a novelizace v ČR jsou pro přehlednost zažluceny.
Zájemci o kompletní informace, včetně použité metodologie a hodnotících kritérií pro jednotlivé oblasti, mohou do Přehledu nahlédnout.

Stálé zastoupení ČAK v Bruselu