Nucenou rusifikací dětí z Ukrajiny porušuje Rusko mezinárodní právo

Násilnou deportaci dětí z Ukrajiny do Ruska má v příštích týdnech řešit Senát. Nucenou rusifikaci ukrajinských dětí by měl podle senátního zahraničního výboru odsoudit jako mimořádně odporný zločin a vládu vyzvat k pomoci, vyplývá z návrhu usnesení. Výbor v něm připomíná, že v důsledku ruské agrese byly z okupovaných ukrajinských území odvlečeny do Ruska miliony obyvatel, mezi nimi tisíce dětí, kterým se mění totožnost a v některých případech byly předány k nucené adopci. Rusko se tak dopouští hrubého porušení mezinárodního práva, mimo jiné ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války nebo úmluvy OSN o právech dítěte. 

 

Podle návrhu by vláda měla prosadit, aby osoby zapojené do násilné a nedobrovolné rusifikace dětí z Ukrajiny byly zařazeny na sankční seznamy EU, případně do národního sankčního mechanismu. Měla by také zajistit Ukrajině veškerou součinnost v úsilí chránit práva jejích dětí, aby se mohly znovu setkat se svými rodinami, a podpořit nevládní organizace, které se zabývají návratem dětí do vlasti a také poskytovat pomoc při zapojení dětí zpět do běžného života. Měla by rovněž pomoci OSN a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže zajistit přístup k deportovaným na území Ruské federace.

Rusko se podle výboru deportacemi dopustilo hrubého porušení mezinárodního práva, mimo jiné ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války nebo úmluvy OSN o právech dítěte. Podle ní má dítě právo znát své rodiče a právo na jejich péči, právo na totožnost, právo účastnit se kulturního života a užívat rodný jazyk, právo na rodinu a na ochranu před oddělením od rodičů proti své vůli nebo právo na vzdělávání, svobodu projevu, svobodu myšlení, svědomí a náboženství.

 

Podpora vyšetřování a stíhání zločinů podle mezinárodního práva

Senát by měl proto podle výboru podpořit vyšetřování a stíhání zločinů podle mezinárodního práva Mezinárodním trestním soudem i vnitrostátními soudy a zároveň rychlé dosažení shody na modelu mechanismu pro odsouzení osob, které spáchaly zločin agrese.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v březnu vydal kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Kyjev viní Rusko, že uneslo z vlasti až 20 000 dětí se záměrem vymazat jejich ukrajinskou identitu. Podle ruských úřadů bylo přemístěných dětí méně. Moskva tvrdí, že chce chránit sirotky a děti opuštěné v oblasti konfliktu. Některé z ukrajinských dětí v prvních týdnech invaze násilně odvezli ruští vojáci, jiné převezli jejich proruští příbuzní nebo byly poslány do dětských domovů. Kyjev a Moskva odmítaly v otázce repatriace dětí přímo jednat. Do července se do vlasti vrátilo podle dostupných informací asi 370 ukrajinských dětí.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP