Zítra, tedy 23. září 2023, den po zveřejnění ve Sbírce zákonů, nabude účinnosti zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, jenž si klade za cíl pomoci podnikatelům předcházet jejich úpadku, a vyvarovat se tak nutnosti zahájení insolvenčního řízení. Podle odborníků „zákon přináší podnikatelům zcela nové možnosti, jak čelit hrozbě úpadku a zachovat svoji obchodní činnost. Základní podmínkou však je, že své finanční problémy začnou řešit včas“. Zákon však obsahuje i určité pojistky, které zajistí, aby nedocházelo k jeho zneužívání ani k poškozování práv věřitelů.

Preventivní restrukturalizace je proces vycházející z dohody podnikatele s jeho klíčovými věřiteli a směřující k záchraně společnosti před jejím úpadkem, zahájením insolvenčního řízení a ukončením její činnosti. Využít ji mohou v zásadě všechny obchodní korporace s výjimkou speciálně regulovaných subjektů (jako jsou například banky, pojišťovny či obchodníci s cennými papíry), které se ocitly ve vážných finančních potížích hrozících úpadkem, ale zatím nejsou v platební neschopnosti.

Cílem preventivní restrukturalizace je dosáhnout shody s klíčovými věřiteli na krocích vedoucích k záchraně společnosti a způsobu uspokojení jejích dluhů. Vlastní proces začíná výzvou a návrhem tzv. sanačního projektu, které podnikatel zašle vybraným, tzv. dotčeným věřitelům. Sanační projekt je následně přetvořen v tzv. restrukturalizační plán s konkrétními závazky a opatřeními, který nabude účinnosti již jeho samotným přijetím ze strany věřitelů, nebo – v případě, že část dotčených věřitelů nesouhlasí nebo vyžaduje-li plán dodatečné finanční prostředky pro udržení činnosti podniku – po potvrzení soudem.

„Cílem preventivní restrukturalizace je poskytnout podnikatelům ve vážných finančních potížích a jejich věřitelům prostor, aby se domluvili na krocích, které umožní pokračovat v obchodní činnosti a uspokojit všechny nebo alespoň převážnou část pohledávek,“ vysvětluje Pavel Boguský, partner v Oddělení restrukturalizací a insolvencí pražské pobočky advokátní kanceláře Dentons v České republikce. „V tom se nový zákon odlišuje od tradičního insolvenčního řízení, které zpravidla vede k ukončení činnosti podniku a výrazně nižšímu uspokojení věřitelů.“

„Konkrétními opatřeními mohou podle zákona být restrukturalizace majetku společnosti, restrukturalizace jejích závazků či restrukturalizace vlastního kapitálu, případně provozní změny,“ dodává Pavel Boguský. „Restrukturalizace majetku může spočívat například v prodeji části majetku nebo v zajištění nového financování, restrukturalizace závazků v prodloužení jejich splatnosti, kapitalizaci pohledávky či prominutí dluhu. Restrukturalizace vlastního kapitálu pak může znamenat vstup nového investora nebo příplatek stávajících společníků či akcionářů.“

Na rozdíl od insolvenčního řízení se podnikatel v rámci preventivní restrukturalizace nemusí domluvit se všemi, ale jen s klíčovými věřiteli, a to přímo, bez zásahu soudu nebo restrukturalizačního správce. Restrukturalizační správce není jmenován automaticky, ale pouze na návrh samotného podnikatele, většiny dotčených věřitelů či v jasně vymezených situacích, na omezenou dobu a pro omezený okruh úkolů. Na preventivní restrukturalizaci, která je v zásadě neveřejným a soukromoprávním procesem, se rovněž nevztahuje povinnost všechny dokumenty včetně oznámení o jejím zahájení, sanačního projektu a restrukturalizačního plánu zveřejňovat. Podnikatel si při ní uchovává vysokou míru kontroly nad provozem svého podniku, stejně jako nad provozními výdaji. V odůvodněných případech navíc soud může podnikateli na tříměsíční období, které může být prodlouženo maximálně o další tři měsíce, poskytnout ochranu před individuálnímu kroky ze strany jeho věřitelů, jako je například zahájení insolvenčního řízení či exekuce nebo výkon zajištění.

Na druhou stranu zákon zachovává všechna práva tzv. nedotčených věřitelů, umožňuje přezkum sporných pohledávek nebo i omezení dispozičních oprávnění podnikatele. Preventivní restrukturalizace také může být kdykoli ukončena, pokud jí podnikatel nesleduje poctivý záměr, přičemž zákon dává poměrně jasná vodítka, z čeho lze nepoctivý záměr podnikatele usuzovat.

„Evropská legislativa vychází ze záměru, že preventivní restrukturalizace umožní některým úpadkům předcházet a věřitelé se díky ní dostanou k větší části pohledávek než při obvyklém insolvenčním řízení,“ uzavírá Jiří Tomola, partner a vedoucí praxe restrukturalizací a insolvencí advokátní kanceláře Dentons v ČR. „Oproti ostatním evropským zemím je institut preventivní restrukturalizace do našeho právního řádu zaváděn se značným zpožděním. Při jeho uplatnění tak můžeme vycházet ze zkušeností dalších zemí, které s ním již nějakou dobu pracují. Zákon navíc Ministerstvu spravedlnosti uložil, aby připravilo „manuál“, kterým by se podnikatelé měli při přípravě návrhu sanačního projektu a restrukturalizačního plánu řídit. „Manuál“ by měl mít podobu restrukturalizačního webu, jehož spuštění ze strany Ministerstva spravedlnosti lze očekávat v blízké době.“

Povinnost upravit v právním řádu institut preventivní restrukturalizace uložila členským zemím směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z června 2019. Poslanecká sněmovna schválila příslušný zákon v červenci 2023 a prezident podepsal normu v září 2023. Vzhledem k tomu, že termín pro transpozici směrnice v legislativě vypršel již v červenci 2022, čelí Česká republika v uvedené záležitosti řízení o porušení povinnosti a zákon nenabývá účinnosti počátkem příštího roku, jak je obvyklé, nýbrž následující den po zveřejnění ve Sbírce zákonů.

Zdroj: EPIC Public relation
Ilustrační foto: canva.com