Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 13. září 2023:

 

Vypořádací podíl, Bytové družstvo [Družstvo], § 748 předpisu č. 90/2012 Sb.

Pro výši vypořádacího podílu člena bytového družstva, který ke dni zániku svého členství v družstvu zcela nesplnil svou vkladovou povinnost, je rozhodná skutečná hodnota jeho družstevního podílu ke dni zániku členství v družstvu s přihlédnutím k tomu, že obsahem tohoto družstevního podílu byla též povinnost splácet další členský vklad ve splátkách a platit pravidelné příspěvky do úvěrového fondu (srov. § 595 odst. 1 z. o. k.).

Stanovy bytového družstva mohou v souladu s § 748 odst. 3 z. o. k. určit jiný způsob výplaty vypořádacího podílu než v penězích. Nelze vyloučit ani takové ujednání stanov, podle něhož družstvo vypořádací podíl svému bývalému členovi vyplatí tak, že na něj převede vlastnické právo k družstevnímu bytu, jehož byl nájemcem. Vždy je však nutné mít na zřeteli, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany člena bytového družstva. Účelem (smyslem) právní úpravy práva na vypořádání (vypořádacího podílu) člena bytového družstva je nahradit členovi, jehož účast v bytovém družstvu za jeho trvání zanikla bez právního nástupce, majetkovou hodnotu (družstevní podíl), o niž přišel v důsledku ztráty členství.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1173/2022)

 

Bezdůvodné obohacení, Soupis, Insolvenční řízení (účinky, zahájení), Spoluvlastnictví, Pohledávka, § 139 obč. zák., § 451 obč. zák., § 513 obč. zák., § 514 obč. zák., § 3028 o. z., § 9 odst. 4 předpisu č. 229/1991 Sb., § 212a odst. 3 o. s. ř., § 205 odst. 4 insol. zák., § 217 insol. zák.

Obohatila-li se určitá osoba užíváním věci bez právního důvodu na úkor podílových spoluvlastníků věci, pak podílový spoluvlastník (ochuzený) zůstává solidárním věřitelem pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení (spolumajitelem pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení, kterou je oprávněn vymáhat vůči obohacenému společně a nerozdílně s ostatními spolumajiteli pohledávky) i poté, co svůj spoluvlastnický podíl převedl na jinou osobu.

Poté, co jeden z podílových spoluvlastníků (solidárních věřitelů) požádá o plnění (nebo uplatní pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého třetí osobě užíváním věci v podílovém spoluvlastnictví proti této osobě žalobou u soudu), již nemůže další podílový spoluvlastník (další solidární věřitel) požadovat po dlužníku plnění a dlužník není ani oprávněn mu plnit. Podílový spoluvlastník (solidární věřitel), který vykonal právo předstihu (prevence), se tak stává jediným věřitelem vůči dlužníku a ostatní věřitelé ztrácejí právo pohledávku uplatnit, i když nebyla splněna.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3039/2021)

 

Manželství, Mateřská dovolená, Rodičovská dovolená, Oddlužení (společné oddlužení manželů), § 5 insol. zák., § 394a insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 414 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 415 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 3 o. z., § 655 o. z., čl. 32 předpisu č. 2/1993 Sb.

V okolnosti, že osoby, jimž soud povolil společné oddlužení manželů a následně schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, za trvání manželství v průběhu oddlužení založí rodinu (dojde k početí a k narození dítěte), čímž se sníží (v důsledku poklesu příjmu jednoho z manželů způsobeného čerpáním mateřské dovolené a rodičovské dovolené) požadovaná hodnota plnění pro nezajištěné věřitele, nelze spatřovat „zavinění“ ve smyslu § 415 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. 5. 2019, a to bez zřetele k tomu, zda manželé konali s přímým záměrem založit rodinu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 2022, sen. zn. 29 NSČR 69/2021)

 

Poplatky soudní, Insolvenční řízení, Účastníci řízení, § 7 insol. zák., § 129 odst. 1 insol. zák., § 130 odst. 1 insol. zák., § 142 insol. zák., § 145 insol. zák., § 2 předpisu č. 549/1991 Sb., § 3 předpisu č. 549/1991 Sb., § 4 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 7 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 9 předpisu č. 549/1991 Sb., § 10 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § § 13 odst. 1 předpisu č. 549/1991 Sb., § 91 o. s. ř.

 

Věřiteli – insolvenčnímu navrhovateli vzniká poplatková povinnost (v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. e/ zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), jakmile mu insolvenční soud v souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu uloží, aby zaplatil soudní poplatek.
Rozhodne-li insolvenční soud o insolvenčním návrhu věřitelů tak, že na jeho základě zjistí úpadek dlužníka, nebo tak, že insolvenční návrh zamítne, jsou věřitelé, kteří podali původní insolvenční návrh, i  věřitelé, kteří na základě dalších insolvenčních návrhů přistoupili k řízení o původním insolvenčním návrhu, společnými insolvenčními navrhovateli (osobami, které společně podaly jeden insolvenční návrh), takže se vůči nim uplatní ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů [o povinnosti zaplatit (jeden) soudní poplatek za (jeden) insolvenční návrh společně a nerozdílně].

Každý z věřitelů – insolvenčních navrhovatelů, který podává odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud zamítl insolvenční návrh, platí soudní poplatek za odvolací řízení samostatně (sám za sebe); postup podle ustanovení § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů je v takovém případě vyloučen.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2022, sen. zn. 29 NSČR 82/2021)

 

Poučovací povinnost soudu, Dokazování, Zastoupení, Insolvenční řízení, Přihláška pohledávky, Zahraniční osoby, § 7 insol. zák., § 173 odst. 1 insol. zák., § 185 insol. zák., § 430 insol. zák., § 118a odst. 3 o. s. ř., § 120 o. s. ř., § 123 o. s. ř., § 125 o. s. ř., § 126 o. s. ř., § 126a o. s. ř.

Nařídí-li soud v řízení, jehož účastníkem je právnická osoba, výslech fyzické osoby, které byla právnickou osobou udělena procesní plná moc jako obecnému zmocněnci, o okolnostech týkajících se této právnické osoby, musí být tato fyzická osoba vyslechnuta jako svědek a nikoliv jako účastník řízení.

Zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českých soudů, pravomoc soudu, věcná nebo místní příslušnost soudu, zda příslušný (označený) procesní subjekt má způsobilost být účastníkem řízení nebo plnou procesní způsobilost, jakož i pro posouzení, zda soudní písemnost byla účastníku řízení (adresátu) řádně a včas doručena, případně zda příslušné procesní podání (včetně řádných a mimořádných opravných prostředků) je včasné, není svou povahou „dokazováním“ skutečností rozhodných pro přiznání (nebo odepření) v řízení uplatněného nároku, nýbrž šetřením podmínek, za kterých řízení vůbec může probíhat nebo (v návaznosti na ten který procesní úkon) dále pokračovat.

Je-li závěr o včasnosti přihlášky pohledávky věřitele, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, závislý na prokázání (dlužníkem nebo jiným k tomu oprávněným procesním subjektem zpochybňované) skutečnosti, že ve smyslu článku 54 nařízení o insolvenčním řízení a ustanovení § 430 insolvenčního zákona tento věřitel byl známým zahraničním věřitelem dlužníka ještě před uplynutím propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení [že dlužníku byl, nebo při řádném chodu věcí měl být, znám, což se mělo promítnout v dlužníkových záznamech o stavu jeho závazků (dluhů)], je insolvenční soud povinen při prověření této skutečnosti postupovat přiměřeně podle ustanovení § 122 a násl. o. s. ř. Účastníci insolvenčního řízení a insolvenční správce (§ 9, § 14 odst. 1 insolvenčního zákona) proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků (§ 126 o. s. ř.), výslechu účastníků (§ 131 o. s. ř.) nebo provádění důkazu listinou (§ 129 o. s. ř.), jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, jakož i právo vyjádřit se k pravosti nebo správnosti listiny a k výsledkům provedeného šetření (srov. § 123 o. s. ř.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2022, sen. zn. 29 NSČR 90/2021)

 

Insolvenční správce (odměna, náklady), Reorganizace, § 38 insol. zák., § 316 odst. 4 insol. zák., § 2 předpisu č. 313/2007 Sb., § 364 insol. zák., § 3 předpisu č. 563/1991 Sb.

Účetním obdobím předchozího roku trvání reorganizace podle ustanovení § 2 písm. b/ vyhlášky č. 313/2007 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se rozumí jen to účetní období, ve kterém dlužník účtoval podle zákona o účetnictví v roce předcházejícím době započetí „následujícího roku“ trvání reorganizace.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2022, sen. zn. 29 NSČR 2/2022)

 

Přihláška pohledávky, Insolvenční řízení, Reorganizace, Popření pohledávky, Úpadek, Reorganizační plán, § 7 insol. zák., § 340 insol. zák., § 336 odst. 4 insol. zák., § 348 odst. 1 insol. zák., § 51 odst. 2 insol. zák., § 326 insol. zák.

Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv ani na zjištění (a následné uspokojení) popřené pohledávky, ani na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena. Skutečnost, že se takové popření pohledávky považuje za žalobu, kterou věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil, na výše uvedeném závěru nic nemění; právně významné účinky takto zahájeného řízení by totiž (fakticky) nastaly (mohly nastat) jen v souvislosti s (případnou) přeměnou reorganizace v konkurs [§ 363 odst. 1 písm. d) až g) insolvenčního zákona].

Jakkoli ustanovení § 340 odst. 2 insolvenčního zákona výslovně určuje, že v reorganizačním plánu musí být též uvedeno, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor, a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro každou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny, a jaká je celková výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu, tento požadavek se nemůže prosadit v případě incidenčního sporu zahájeného popřením pohledávky přihlášeným věřitelem, které nemělo po dobu trvání reorganizace vliv na zjištění pohledávky (§ 336 odst. 4 insolvenčního zákona).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2022, sen. zn. 29 NSČR 135/2022)

 

Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [Odpovědnost státu za újmu], Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení), Policie

Překonání odporu osoby či jí vytvořené překážky bez předchozí výzvy k dobrovolnému zpřístupnění domovních prostor při provádění domovní prohlídky ve smyslu § 85a odst. 2 trestního řádu, může představovat nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

O nesprávný úřední postup však nejde, jsou-li dány důvodné obavy, že by výzva k dobrovolnému zpřístupnění domovních prostor mohla znamenat ohrožení života či zdraví domovní prohlídku konajících osob nebo že by tím mohlo dojít ke zmaření účelu domovní prohlídky.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1965/2022)

 

Smluvní pokuta, Moderační právo soudu, Povinnost mlčenlivosti, Škoda, Utvrzení dluhu (o. z.), Výklad právních jednání (o. z.) [Právní jednání (o. z.)], § 8 o. z., § 555 o. z., § 556 o. z., § 580 o. z., § 588 o. z., § 2048 odst. 1 o. z., § 2050 o. z., § 2051 o. z., § 2052 o. z., § 301 obch. zák.

Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.  1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022)

 

Autorské právo, § 18 předpisu č. 121/2000 Sb., § 40 odst. 1 písm. f) předpisu č. 121/2000 Sb., § 98c odst. 1 předpisu č. 121/2000 Sb., § 5 odst. 1 předpisu č. 480/2004 Sb.

Poskytovatel služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytnutých uživatelem (služby veřejného datového úložiště) užívá dílo jeho sdělováním veřejnosti podle § 18 odst. 1 a 2 autorského zákona, pokud nad rámec samotného uložení datového souboru poskytnutého uživatelem služby, jehož obsahem je toto dílo, přispívá vzhledem ke konkrétním okolnostem provozováním své služby ke zpřístupnění tohoto díla veřejnosti. Za takové situace se neprosadí právní úprava omezení odpovědnosti poskytovatele služby informační společnosti podle § 5 odst. 1 zákona o některých službách informační společnosti.

Aniž by poskytovatel uvedené služby sám toto dílo užíval jeho sdělováním veřejnosti, je povinen zdržet se umožnění veřejného zpřístupňování díla prostřednictvím této služby ukončením trvajícího zpřístupňování a zabráněním dalšímu takovému zpřístupňování, a to neprodleně po oznámení autora (či jiné oprávněné osoby) o autorskoprávní neoprávněnosti takového zpřístupnění, je-li tato služba vzhledem ke konkrétním okolnostem využívána jejími uživateli k porušování nebo ohrožování práva autora podle § 40 odst. 1 písm. f) autorského zákona. Kolektivní správce práv podle autorského zákona má podle § 98c odst. 1 autorského zákona právo na poskytování informací o užití svého repertoáru (předmětů ochrany kolektivně spravovaných práv) nezbytných k výkonu kolektivní správy prostřednictvím kladení dotazů do elektronického vyhledavače uložených souborů tvořícího součást služby veřejného datového úložiště, užívá-li poskytovatel této služby při jejím provozování tento repertoár nebo je-li tato služba poskytována za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu a je-li užívána při činnostech, které neoprávněně zasahují do kolektivně spravovaného práva nebo je neoprávněně ohrožují. Toto právo kolektivního správce není omezeno počtem takto učiněných dotazů, jeho zjevné zneužití však nepožívá právní ochrany.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 08.  6. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1840/2021)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com